Opatijské parky II.

  • Posted on:  středa, 07 září 2022 00:00

PARK SV. JAKUBA
Další opatijský park, který je chráněnou památkou parkové architektury je Park sv. Jakuba, a od parku Angiolina ho dělí jen budova a terasa proslulého hotelu Kvarner. Povrchem je menší, než Park Angiolina a zajímavý je i tím, že se prostírá na dvou úrovních, které propojují schody.

Jsme v parku, ve kterém se o hodně dříve, než v parku Angiolina psaly dějiny Opatije. Zdejší kostelíček sv. Jakuba je nejstarší stavbou v Opatiji, spolu se středověkým benediktinským klášterem z roku 1420 – opatstvím (chorv. opatija z latinského abbazia), podle kterého Opatija dostala jméno. Dějiny Opatije jsou úzce spjaté s tímto kostelíčkem a klášterem, který byl založen jako kolonie benediktinských přeběhlíků z kláštera Sv. Petra v Rosazzo v italské severovýchodní oblasti Furlánsko. V nejstarších dobách, když ještě stál na samotě, byl klášter místem soudů a veletrhů. Kolem kláštera mniši v komunitě obdělávali zemědělskou půdu, žili z prodeje vína Malvazija, olivového oleje a kaštanů a pěstovali růžové zahrady. Dnes je kolem kláštera a kostela park a ve výrazně obnoveném a vícekrát přestavěném kostelíku se konají nejen mše svaté, ale i komorní koncerty.
Na spodní plošině parku nepřehlédnete před klášterem pozlacenou repliku Madonny del Mare rakouského sochaře Rathauského, která kdysi stála na mysu pod kostelem sv. Jakuba, na místě, kde od roku 1956 stojí neodmyslitelný symbol Opatije, Dívka s rackem, bronzová socha chorvatského akademického sochaře z Crikvenice Nikoly Cara. Madonna del Mare stála na tomto mysu v letech 1893 až 1956, kdy pod záminkou, že byla příliš vystavena rozmarům moře, byla přemístěna. Madonnu dala zhotovit a na mys postavit rodina hraběte Arthura Kesselstadta, který přišel o život při jarní bouří na moři v roce 1981. Dnes se restaurovaný originál Madonny del Mare nalézá v muzeu cestovního ruchu v nedaleké vile Angiolina.
Na této plošině je nadále umělecký pavilón Juraj Šporer, ve kterém je dnes i jedna ze tří částí Chorvatského muzea cestovního ruchu. Byl postaven v roce 1900 pro vídeňskou akciovou společnost Quarnero. Původně zde byla cukrárna Gerbaud, poté pavilon Glacier s kavárnou a cukrárnou. Čerstvé koláče se sem tehdy denně rozvážely vlakem z Vídně a Pešti. Po roce 1930 se z budovy stal výstavní pavilon a tuto funkci si udržel dodnes.
Na horní terase Parku sv. Jakuba je trávník s květinovými ostrovy, pod borovicemi poměrně nově založený kaméliový háj s banánovníky a fontána jako ústřední bod celé horní plochy parku. Podle seznamu rostlin z roku 2006 bylo v parku 44 druhů rostlin, několik exkluzivních, kupř. jedle kavkazská, skořicovník, citronečník trojlistý, olivovník libovonný atd.
Pravou perlou nejen mezi opatijskými fontánami je fontána Helios a Selena. Je to fontána boha Slunce a bohyně Měsíce, totiž alegorie dne a noci. Byla postavená v roce 1889 před hotelem Imperiál, druhým hotelem vystavěným v Opatiji v roce 1885 jako Hotel Kronprinzessien Staphanie. Jejím autorem je rakouský sochař Hans Rathauský. Staří obyvatelé Opatije tvrdí, že prst Heliose směřuje k Vídni, hlavnímu město státu, kterému Opatije tehdy patřila.
Celý park obepíná a od moře odděluje chodník Lungomare pod kterým je nejstarší opatijský přístav Portić se sochou Barkajol (název pro převozníka lodičkou), a mys, na němž stojí Dívka s rackem. Deska pod klášterem připomene velkého německého chirurga a přítele Opatije Theodora Billrotha.  Text a foto Sněžka Hercegová

Možná si všimnete, že Dívka s rackem má nového, trochu jinačího racka než kdysi. Původního racka ji totiž v posledních dnech roku 2008 ukradli! Ve spolupráci s Ministerstvem kultury pak byl pro Dívku pořízen nový racek, který na její ruce už nestojí na elegantních tenkých nožičkách, ale pevně na dívčině ruce sedí – určitě proto, aby ho nešlo zase urvat.

Read 122 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 7 2024

V Jednotě číslo 7, která vychází 17. února 2024, čtěte:
- Zasedala rada poslance Vladimíra Bílka
- Daruvarská Česká mateřská škola se prezentovala na odborné poradě
- Večírek s písničkou v Garešnici
- Valná hromada České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Životopisy nositelek Cen Franty Buriana
- Maškarní obchůzka, zábava a stánky v Končenicích, Záhřebu a Sirači
- O letošním krajanském vzdělávacím programu
- O chorvatském generálovi Josipu Šiškovićovi
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi