První výstava prostřednictvím fotografií ukázala vazby mezi oběma zeměmi v uplynulých 30 letech, od navázání vzájemných diplomatických vztahů. Autorem výstavy je předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac, který pro každý z minulých roků vybral jednu fotografii, dokládající šíři a bohatství chorvatsko-českých vazeb. Návštěvníci si mohli prohlédnout fotografie z návštěv chorvatských a českých státníků a církevních hodnostářů, dále fotografie zachycující chorvatsko-českou kulturní spolupráci, podporu národnostním menšinám, pomoc ČR při nápravě následků domovinské války, vzájemné turistické návštěvy, české investice v Chorvatsku a také setkání chorvatských a českých fotbalových fanoušků. Fotografie zachycují některé z nejvýznamnějších osobností, které poznamenaly chorvatsko-české vztahy za posledních 30 let, jako jsou Dušan Karpatský, Jiří Menzel, Michal Viewegh, Zlatko Stahuljak, Vlado Milunić a Miro Gavran a politici jako Franjo Tuđman, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Ivica Račan, Kolinda Grabarová-Kitarovićová a Andrej Plenković, dále kardinálové Josip Bozanić a Dominik Duka, vedoucí české menšiny v Chorvatsku a chorvatské menšiny v ČR, slavný chorvatský zpěvák a skladatel Arsen Dedić a členové legendární české rockové skupiny The Plastic People of the Universe. Sponzorem této výstavy je Hina, jejíž fotoreportéři pořídili velkou část vystavených fotografií, další jsou z archivů Chorvatsko-české společnosti a jednotlivých institucí a z osobních alb.
Výstava Česká poezie v grafických mapách Zdenky Pozaićové představila tvorbu této významné chorvatské malířky a grafičky, inspirovanou díly českých básníků a díly chorvatských básníků přeložených do češtiny. Autorkou této výstavy je historička umění Nevenka Šarčevićová. Zdenka Pozaićová pracuje na poeticko-grafických mapách od roku 1981 v několika knihovnách, kde interpretuje domácí i zahraniční poezii, přičemž významné místo zaujímá česká poezie. Motivaci k práci s touto poezií nachází různými způsoby. Její spojení s českou kulturou je totiž vrstevnaté pro její nesmírnou hodnotu, stejně jako pro její původ a přátelské kontakty, zejména s Dušanem Karpatským, zkušeným překladatelem a znalcem chorvatské a české literatury. Vytvořila četné grafické mapy v dřevorytech a linorytech a často šlo o první překlady do chorvatštiny nebo češtiny, v nichž interpretovala poezii předních českých básníků jako jsou Vladimír Holan (Noc s Hamletem), František Halas (Praha), Jaroslav Seifert (Bachův koncert) nebo básnířka Jiřina Hauková a chorvatští básníci Dragutin Tadijanović, Antun Šoljan, Tonko Maroević, Luka Paljetak a básník Andrian Škunac. Tyto mapy odrážejí výrazové charakteristiky celkového díla, ale také individuální přístup k interpretaci jednotlivých básní.
Výstavy se konaly za podpory Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Chorvatské republiky během půlročního českého předsednictví v Radě Evropské unie. Slavnostní zahájení výstav se konalo 7. září a zahájil je český velvyslanec v Chorvatsku Milan Hovorka. „Obě výstavy jsou prodchnuté pozitivismem. Projevují vzájemnou úctu, ale i sympatie jedněch k druhým, ochotu být spolu v časech dobrých i zlých a velkou chuť se navzájem obohacovat, poznávat nebo prostě trávit spolu volný čas,“ řekl Hovorka a zavzpomínal na události před 30 lety. „Všichni víme, jaký to byl zlom a čím jsme si museli projít, abychom se vrátili do společenství demokratických států a vybudovali samostatné státy, které samy rozhodují o svých osudech. Bylo to období, kdy jsme uskutečnili oprávněnou ambici ukotvit demokratické změny členstvím v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Byla to také doba, kdy jsme budovali předpoklady pro dlouhodobou prosperitu a usilovali o růst, který by našim občanům naplnil jejich očekávání v osobním i pracovním životě. Češi a Chorvaté znají cenu svobody, vědí, že za ni musí aktivně bojovat a prosazovat principy demokracie, právního státu a lidských práv. Vědí, že v záležitostech, jako je územní celistvost a suverenita, není možné ustoupit. Obě země proto dnes stojí pevně na straně Ukrajiny v jejím boji s ruským agresorem a poskytují jí všestrannou pomoc,“ uvedl Hovorka. Upozornil, že dobré vztahy mezi Chorvatskem a Českou republikou se odrážejí v mezilidských vztazích, od pomoci obou zemí národnostním menšinám, Čechům v Chorvatsku a Chorvatům v České republice a především v cestovním ruchu. „Jen za červenec dorazilo do Chorvatska 356 tisíc českých turistů, takže každý den jsme tu měli jedno středně velké české město. Atmosféra v česko-chorvatských vztazích je tak naelektrizovaná, že stále více lidí z obou stran chce přispět vlastním přínosem – politici, umělci, podnikatelé, akademici, turisté, novináři a samozřejmě i diplomaté,“ uvedl Hovorka a vyjmenoval sérii událostí, k nimž v poslední době došlo v oblasti chorvatsko-českých vztahů, zejména četné kulturní akce.
Generální ředitelka Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu Ivanka Stričevićová připomněla, že chorvatsko-české vztahy trvají téměř tisíc let a Chorvaty a Čechy kromě společné politické historie spojují také silné kulturní vazby, jejichž posílení byla věnována akce v prostorách Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu, zejména zásluhou Dušana Karpatského. „Dnes znovu ukazujeme, jak jsme v mnoha ohledech propojeni, prostřednictvím vztahu našich dvou zemí, spolupráce našich umělců, ale také na osobní lidské úrovni prostřednictvím přátelství. Jsem ráda, že Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu je opět místem, kde se potvrzují četné vazby a přátelství mezi našimi národy,“ řekla Ivanka Stričevićová.
Marijan Lipovac představil výstavu Chorvatsko a Česká republika 1992–2022 prostřednictvím fotografií a vysvětlil, že se snažil vybrat světlé a veselé fotografie, které svými motivy odrážejí srdečnost a pozitivní atmosféru, která vládne v chorvatsko-českých vztazích. „Kromě významných událostí, jako jsou setkání chorvatských a českých státních představitelů, na těchto fotografiích vidíme i některé fenomény z chorvatsko-českých vztahů, jako je obliba českého spisovatele Michala Viewegha v Chorvatsku a chorvatské dance skupiny Karma v ČR, nebo to, že už deset let v létě pobývají na Jadranu i čeští policisté, aby pomáhali českým turistům, nebo účast chorvatských studentů na mezinárodní výtvarné soutěži věnované Lidicím, či konání Gavranfestu, divadelního festivalu, věnovaného chorvatskému spisovateli Miro Gavranovi, která se v posledních letech nepřetržitě koná v Praze. A nechybí ani Tančící dům, symbol současné pražské architektury, jehož spoluautorem je Chorvat Vlado Milunić, kterého vidíme, jak své plány ukazuje svému příteli Václavu Havlovi. Výstava je také připomínkou některých zapomenutých epizod, například českých vojáků v rámci mise UNPROFOR, kteří mimo jiné zachránili jedinou většinově chorvatskou vesnici, zbývající na okupovaném území Chorvatska, Podlapača v Lice,“ uvedl Lipovac.
Při prezentaci výstavy Česká poezie v grafických mapách Zdenky Pozaićové její autorka Nevenka Šarčevićová uvedla, že Zdenka Pozaićová si dokázala udržet neustálou fascinaci poezií v poeticko-grafických mapách, tedy poetiku v práci, která určuje její výraz. „Její grafiky proto korespondují s básnickým dílem bez nutnosti zbytečného vyprávění, které by popisností odvádělo pozornost od autorčiných znaků, jež nás nenápadně spojují s poetickým obsahem. Snad není možné na jednom místě vyjmenovat všechny její české souvislosti a není ani záměrem ztratit se v popisu detailů četných grafických map, které jsou při této příležitosti vystaveny, ani upozorňovat na skutečnost, že tato poezie byla pro autorku nevyčerpatelným zdrojem uměleckého výrazu. „Soudě podle dosavadního celkového angažování je Zdenka Pozaićová nenahraditelnou propagátorkou propojení české a chorvatské poezie ve výtvarném a grafickém projevu,“ uvedla Nevenka Šarčevićová. Připomněla přímý kontakt Zdenky Pozaićové s činností českého prezidenta a spisovatele Václava Havla, jehož poezii ze sbírky Na okraji jara věnovala stejnojmennou grafickou mapu, kterou mu osobně předala u příležitosti jeho 70. narozenin v Národní knihovně Klementinum v Praze v roce 2006. Zdenka Pozaićová mluvila o vzniku svých grafických map věnovaných české poezii a vyzdvihla přitom zejména zásluhy dvou svých zesnulých spolupracovníků, Dušana Karpatského a Tonka Maroeviće. Text a foto Marijan Lipovac, přel. Libuše Stráníková