„Vinobraní u nás probíhalo o týden dříve než vloni. Se sklizní jsme už hotoví a s úrodou jsme spokojeni. Kvůli suchu jsme očekávali nižší výnosy, ale nakonec to dopadlo dobře i co se týče množství i kvality – očekáváme dobrá vína,“ zhodnotila letošní úrodu Adéla Lneníčková z Vinařství Lotada. „Déšť, který koncem sklizně zavlažil vinohrady, hrozny neohrozil, nepraskaly. Letos jsme se nepotýkali s chorobami a počet postřiků jsme snížili na osm. Snažíme se nepoužívat systemické prostředky. O množství, které jsme získali, zatím nemohu mluvit, protože ještě nemáme analýzu. Hrozny vykupujeme od čtyř soukromých vinařů, s nimiž máme dlouholetou spolupráci. Plochu vinohradů jsme snížili na 1 ha. Pěstujeme odrůdy Ryzlink vlašský (Graševina), Chardonnay, Tramín a Pinot (Rulandské). Veškeré získané množství hroznů zpracováváme na víno, které v současnosti kvasí a oddělujeme z něj kal. Cukernatost byla letos vysoká, zvlášť rané odrůdy dosáhly 21-23 °NM, Ryzlink vlašský 17–18 °NM. Málokdy se stane, že je (jako letos) dobrá kvalita i množství. Kyseliny jsou nižší než v předešlých letech, takže vína budeme moci hodnotit, až po fermentaci. Dá se říci, že letošní vinařský rok je lepší než loňský. To ale neznamená, že vína budou lepší než vloni. Uvidíme, jak se na konci budou chovat kyseliny a cukry. Zatím tedy nemůžeme ocenit, jaká vína letos budou. Výkupní ceny hroznů byly vyšší než vloni, za Ryzlink vlašský 5 kn/kg a za ostatní odrůdy 6 kn/kg. Pro kooperanty je to dobrá zpráva, ne ale pro nás výrobce vín, jejich cenu jsme zatím zvýšili jen o 1 kn. Předtím jsme ji 10 let nezvyšovali. Kde jsou výdaje na ambaláž, za dělníky, převoz aj.? Cenu vín budeme nuceni korigovat na vyšší. Lidé čím dál, tím méně kupují víno, které není v době krize k životu potřebné jako základní potraviny. Pro nás vinaře nevidím růžovou budoucnost. Kvůli stagnaci na trhu neplánujeme nic nového. I příliv turistů v našem objektu se snížil. Na pozemku, kde jsme kdysi pěstovali révu ve velkém, ji už nemáme, chováme tam stádo daňků, kteří se nám více vyplácí. Máme 11 dospělých a 3 mláďata,“ dodala A. Lneníčková. Ve vinařství pracují i manžel Oto, kterého jsme zastihli v prodejně vín a pálenek, a syn Tomislav.
U Anity a Tomislava Žutinićových jsme při sklizni zastihli dobře naladěnou, pilnou partu. Přestože většina byla důchodového věku, bylo vidět, že se práce nebojí. Dozvěděli jsme se, že i oni bojují s nedostatkem dělníků, ale i s čím dál tím větším problémem – jak prodat úrodu. „Máme čtvrt jitra vinohradu, pěstujeme jen Ryzlink vlašský,“ řekla nám paní Anita a pak se zmínila i o letošním vinobraní: „Výnos byl 3 t, což je bez ohledu na sucho, daleko lepší než vloni, stejně jako kvalita hroznů a cukernatost. Ta byla 17–18 °NM, jaký je obsah kyselin zatím nevím. V posledních 10 letech byla cena hroznů nízká. Loni to bylo 4,50–5 kn/kg, letos 6 kn/kg. Měli jsme štěstí a skoro celou úrodu jsme prodali. Větší část jsme sklidili 17. září a 22. září nám zbyla poslední tabule, z níž jsme získali 800 kg hroznů. Ze zbylých 300 kg uděláme víno. Pro hrozny si přijeli kupci z obce Gradec. Máme i několik keřů konzumních hroznů, ty ale neprodáváme.“
Jako řada dalších vinařů z Daruvaru i Žutinićovi mají v plánu vinohrad prodat. „Těžko se prodají nejen hrozny, ale i víno. A nemůžeme najít rabotu,“ vysvětlila paní Anita a dodala. „Už jsme taky v letech a rok od roku je to pro nás těžší a těžší.“ Zamyslela se i nad situací s vinohrady v Daruvaru. „Jeden za druhým mizí a bojím se, že za pár let zmizí docela.“ Text a foto A. Raisová
