Prezentace se zúčastnila necelá třicítka zájemců a aktéři celé události ze Záhřebu – předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac, překladatelka knihy a Menzelova kamarádka a spolupracovnice Dagmar Ruljančićová, filmolog Tomislav Šakić a redaktorka knihy Jozefina Ćurkovićová. Mezi vzácnými hosty byli také známá chorvatská divadelní a filmová herečka Ksenija Prohaska, poslanec v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek, místostarostka Daruvaru Vanda Ceglediová a hostitelka Táňa Novotná Golubićová.
Během představování knihy k návštěvníkům promluvili a své zážitky a úvahy o chorvatském překladu knihy sdělili M. Lipovac, jménem nakladatele J. Ćurkovićová a překladatelka D. Ruljančićová. Filmolog T. Šakić přítomným zároveň představil i film Jiřího Menzela Rozmarné léto, který všichni zájemci mohli toho večera zhlédnout v městském kině. Po dvou projekcích filmu Tajemství staré bambitky pro žáky českých škol byl tento film s chorvatskými titulky určen spíš dospělým divákům.
Po představení knihy se přítomní posilnili občerstvením a dortem na počest nedožitých Menzelových 85. narozenin, které byly přesně v ten den, a pak už pospíchali do kinosálu a s českou komedií, ve které jednu z rolí sehrál i sám Jiří Menzel, příjemně uzavřeli toto setkání. Text a foto J. Horká
PŘEDNÁŠKA O RUMUNSKÝCH CHORVATECH
Online přednáška s názvem Zachování jazyka Chorvatů v Rumunsku se konala 20. února. Přednášející byl Petr Hategan, lektor chorvatského jazyka na univerzitě v Temešváru, který je také zástupce Chorvatů v Rumunska v Radě Vlády Chorvatské republiky pro Chorvaty, kteří žiji v zahraničí.
Nejvíce Chorvatů i dnes žije v rumunském Banátu, kolem města Karaševo. Karaševští Chorvaté se zmiňují v záznamech už v roce 1299.
Přednáška ukázala, jaký je sociálně – politický kontext a postavení chorvatské menšiny v Rumunsku. Například, bez ohledu na počet obyvatel má své zástupce v rumunském parlamentu všech osmnáct menšin, a všechny mají finanční a morální podporu rumunské Vlády.
Poslední sčítáni lidu prokázalo velký demografický pokles veškerého obyvatelstva, také těch, kteří se hlásí k chorvatské menšině. Nejnovější sociologická studie ukázala, že jazyk a katolická víra jsou základními prvky identity Chorvatů v Rumunsku.
Vždy je velmi zajímavé setkávat se s jinými menšinami, poznávat jejich způsob života a zjišťovat, jak zachovávají svůj původ, jazyk a identitu v naprosto odlišném prostředí.
Budeme se i nadále snažit, abychom čím déle zachovali naši menšinovou identitu ve většinovém rumunském prostředí, které právě tím budeme neustále obohacovat. Text Táňa Novotná Golubićová
OLYMPIÁDA Z ČESKÉHO JAZYKA PRO RADOST PODRUHÉ
Právě na Mezinárodní den mateřského jazyka 21. února proběhla online soutěž pro krajany nad 15 let, ve které se měli prokázat svými znalostmi jazyka, literatury a české kultury.
Test, který byl duchaplný a zábavný, také letos připravila česká učitelka Ilona Kirchnerová. Otázky se týkaly slovní zásoby, v textu se měly vyhledat „naše daruvarské české“ výrazy, které české vlastně nejsou, měly se poznat správné názvy literárních děl. Také se na základě poslechu písně Petra Skoumala Kdyby prase mělo křídla mělo odpovědět na otázky týkající se jejího obsahu.
Zájemci se mohli na platformu anonymně přihlásit takřka během celého dne, od druhé hodiny ranní až do půlnoci a v klidu řešit vskutku zábavné a vtipné úkoly. Pokud jste se loni ani letos této jazykové olympiády nezúčastnili, doporučujeme vám, abyste to příště napravili. Sobě pro radost. Text Ž. Podsedník
