V druhé skupině jeli na lyžování do Valašského Meziříčí žáci osmých tříd českých základních škol v Daruvaru a Končenicích a jejich třídní učitelky Anita Resová, Jasminka Brkićová Strejčková a Silvana Zemanová Orozovićová. Úhrnem bylo na zimní škole lyžování 27 dětí, které se učily lyžovat s instruktory Májou Vrabcovou, Aleksandrem Vackou, Jaromírem Vrabcem a učitelem Lukou Sirůčkem.
Protože mnoho z těchto dětí na lyžování už někdy někde bylo, práce s nimi ve škole lyžování byla o něco lehčí. Mezitím, práce s učitelkami, které se poprvé postavily na lyže, nebyla tak jednoduchá. Jak známo, čím je dítě menší, schopnosti pochopení něčeho nového jsou jednodušší, a to platí i o lyžování. Můžete si představit, jak to bylo s učitelkami, které už dětmi dávno nejsou?
Začali jsme na malém, začátečním svahu pro cvičení na lyžích. Někdo vyzkoušel všechny možnosti padání. Někomu to jelo dobře, ani nepadal, někteří to nevzdali, i když stále znovu a znovu padali. Sjížděli jsme všemi možnými styly, nejvíce to vypadalo – pozor, všichni pryč, jedu já! Uběhl první den na lyžích a co nevidět přišel večer a koupali jsme se v teplých bazénech a užívali si ve špičkové vířivce nebo také v sauně.
Druhého a třetího dne si s námi pokoušel pohrávat déšť, ale ani tehdy jsme lyžování nevzdali. I když jsme písmeno A uměli psát na papíře, teď jsme museli zvládat techniku psaní tohoto písmene lyžemi po svahu, protože bychom se jinak nezastavili. Některé naše jízdy se díky instruktorům už podobaly opravdovému sjezdovému lyžování. I ti, kteří doposud vůbec nic neuměli, byli schopni sjet bez pádu, a to i z nejvyšších bodů svahu. Pokročilejší se, na největší sjezdovce, učili zdokonalovat techniky lyžování, a někteří pochopili i carving oblouk. Večer se lehce odpočívalo a příjemně znaveni jsme uléhali k zaslouženému spánku.
Dalšího dne, jen několik z nás zůstalo věrno menšímu svahu. Po několika nezdařených nástupech na čtyřsedačkovou lanovku se tam skoro všichni dostali a dobře sjezdovku sjížděli. Mohou za to naši výborní instruktoři, kteří se trpělivě snažili den co den opakovat a zdokonalovat lyžařské i ty méně lyžařské schopnosti jednotlivců této školy. Jsme jim za to vděční a patří jim za to velký dík!
A co si myslíte, jak to dopadlo s učitelkami, které byly v této lyžařské škole také jen žačkami? Možná by nejlepší odpověď na tuto otázku dal instruktor každé z nich, ale obecně můžeme říci, že to bylo uspokojující. Když časně zrána pily kávu, ještě před snídaní, poprvé vyskočily jako veverky ze svých postelí, adrenalin byl všudypřítomný. Už po druhém dni na lyžích se ráno při kávě hledal i hořčík (magnezium) a nějaké analgetikum, které by zmírnilo zánět svalů a umožnilo základní chůzi. Společně s našimi žáky jsme se tomu cestou domů smály a nadšení mezi žáky nám dalo přece jen naději, že nikdy není pozdě naučit se něčemu novému, co obohatí náš život. Text Silvana Zemanová Orozovićová, foto škola

DOBRODRUŽSTVÍ NA LYŽÍCH SKONČILO
Rekordní počet zájemců – osmdesát jeden žák a devět učitelů pod dozorem čtyř instruktorů se letos zúčastnilo pátého ročníku zimní školy lyžování. Jubilující desátá skupina strávila v České republice druhou část únorových zimních prázdnin. Ve středu 22. února se vystřídala se žáky osmých tříd. Zatímco tito cestovali domů, dobrodružství dvaceti osmi žáků českých základních škol v Daruvaru a Končenicích a Gymnázia Daruvar teprve začínalo.
„Když jsme před šesti lety spolu s poslancem za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimírem Bílkem a Danielem Šulákem z Oddělení rozvoje města Valašské Meziříčí začínali s tímto jedinečným projektem, netušili jsme, že zájem bude takto velký a že bude trvat tak dlouho. Někteří účastníci už lyžují velice dobře a bylo by žádoucí ukázat jim nějaké větší lyžařské středisko,“ řekl nám vedoucí projektu, ředitel končenické školy Jaromír Vrabec. Společně s učitelem tělocviku Aleksandrem Vackou strávili celé zimní prázdniny na sněhu. S učením lyžování jim v každé ze dvou skupin pomáhaly instruktorky Mája a Iva Vrabcovy a podle potřeby se přidali i učitelé Igor Šimala a Luka Sirůček. Sehraná parta učitelů určitě přispěla k tomu, aby si žáci ze zimní školy odvezli jen nejkrásnější zážitky.
Poslední letošní skupina měla štěstí, že nebylo moc teplo, ani nepršelo. Dokonce poslední den krásně sněžilo, takže se cestou ke Skiareálu Bílá kochali výhledem na bílou krajinu. Podmínky na sjezdovkách ale nebyly vždy nejlepší. Protože se ráno při nižších teplotách lépe lyžovalo, od druhého dne si vždy přivstali, aby se na Bílou dostali ihned po otevření sjezdovek v 8:30 h. Odpoledne už byl sníh dost měkký a lyžovalo se těžko. To ale mladým lyžařům nevadilo a užili si ho i přesto. Jako každá skupina doposud, i tato ve večerních hodinách navštívila bazén nebo si vyzkoušela bowling. V sobotu měla možnost na zimním stadionu sledovat utkání v ledním hokeji. Ve velice napjatém zápase mezi Velkým a Valašským Meziříčím (díky zahraniční podpoře a jejich fandění) vyhrálo domácí družstvo HC Bobři.
Ubytování a stravování měli poslední dvě skupiny zajištěné v nádherném Penzionu Štěpánov. Hostitelé se o chorvatskou výpravu velice dobře starali a během celých 10 dnů jim nic nechybělo. Vždy vyšli vstříc svým hostům a měli pro všechno porozumění. Jak žáci, tak učitelé využili možnost setkat se s kolegy ze Základní školy Šafaříkova, s kterou spolupracují v rámci programu Erasmus+. Na setkání s představiteli města ředitel Vrabec jednal o pokračování zimní školy lyžování. Kromě města Valašské Meziříčí se na uskutečnění této obdivuhodné školy finančně podíleli poslanec Vladimír Bílek, Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, Bjelovarsko-bilogorské županství, město Daruvar a obec Končenice. Už před ukončením letošního ročníku lyžování se začalo přemýšlet a plánovat ročník příští. Jak nám řekl hlavní organizátor a vedoucí Jaromír Vrabec, i příští rok se počítá s dvěma skupinami, s tím, že by i v příštím roce byla jedna skupina určena pro všechny žáky osmých tříd z českých základních škol.  Text Kristina Kvapilová, foto škola