Výstava v Muzeu města Pakrace

  • Posted on:  čtvrtek, 18 duben 2024 00:00

KOUZLO STARÝCH POHLEDNIC
Muzeum města Pakrace má zvláštní poslání. Zabývá se uchováním, ochranou a prezentací dědictví Pakrace a jeho okolí. Muzeum bylo založeno v roce 2005, a je tak jedním z nejmladších na území Chorvatska. Právě v té době se zrodil také nápad sbírat staré pohlednice města Pakrace. Byla to dlouhá cesta a 13. března letošního roku, u příležitosti Dne města Pakrace, byla v muzeu konečně otevřena nová výstava s název Pozdrav z Pakrace.

Nejednalo se jen o ukázku pohlednic, ale také o přednášku o vysoké historické hodnotě těchto čtvercových kousků kartonu. Od pana Daniela Grčeviće jsme se dozvěděli, že když bylo po válkách zapotřebí renovovat město, byly pohlednice často jediným zdrojem informací o jeho dřívější podobě. Spousta pohlednic a fotografií byla ztracena, ale některé se přece zachovaly, a to díky tomu, že byly zaslány do zahraničí. Samotný začátek sběru pohlednic nebyl lehký, ale vše se rozjelo díky vývoji internetu, který paradoxně zasílání pohlednic značně omezil. Nejvíce jich autoři výstavy pořídili v internetových aukcích a obchodech od sběratelů z celého světa. Ve své sbírce má Muzeum města Pakrace prozatím přes 200 pohlednic a jejich počet se stále zvětšuje. Velkou část sbírky, 126 kusů, muzeu daroval pan Damir Gross, sběratel a rodák z Pakrace. Podle slov pana Daniela se jedná o velmi cenné pohlednice a jistě největší a nejcennější dar instituci muzea. Většina pohlednic byla v Pakraci nejen vyfotografována, ale také vytisknuta, protože se zde před sto lety nacházelo více tiskáren, a tak mohla kompletní výroba probíhat v samotném městě. První fotografie byly černobílé a některé byly ručně kolorovány a upravovány, což také zvyšovalo jejich cenu.
Výstava nás vedla od prozatím nejstarší získané pohlednice města Pakrac z roku 1898 až po pohlednice z válečné doby. Je na nich možné zpozorovat budovy, které se v nezměněné podobě zachovaly dodnes, ale také spoustu těch, které byly zbaveny všech dekorací v době socialismu nebo zcela zničeny. Nejlepším příkladem je pohlednice z roku 1906 zachycující dům Grgurić, v tu dobu nejkrásnější budovu v Pakrace. Vystavěl ji stavitel Stjepan Golubić a posléze ji prodal bratrům Grgurićovým, kteří se živili ochodem. Dnes už bohužel budova neexistuje; byla vypálena a zbouraná během domovinské války. Některé budovy, byly kompletně zbourány za doby druhé světové války. Jednou z nich byla synagoga. Díky starým pohlednicím však přesně víme, jak vypadala a kde se nacházela, ačkoli se jich nedochovalo mnoho, jelikož během druhé světové války nikdo nechtěl vlastnit nic, co by bylo spjaté s židovským národem. Dochované pohlednice byly zachráněny jen díky tomu, že byly odeslány do zahraničí.
Překvapením výstavy je naskenovaný a zvětšený katastrální plán. Pochází z 1914 roku, ale jsou do něj dokreslené i novější údaje a je na něm možné pozorovat, jak se Pakrac rozvíjel a co se dělo s jednotlivými statky a budovami. Královská zemská veřejná nemocnice (kraljevska zemaljska javna bolnica) byla, jak je z plánu zřejmé, postavena opodál města, v přírodě, jako místo určené ke zotavení duše i těla. Město se však rozšiřovalo, a tak je dnes stará nemocnice, obrostlá keři a stromy, součástí městské zástavby. Z plánu je také zřejmé, kudy v minulosti protékala řeka Pakra, jejíž tok byl regulován.
Další zajímavostí, na kterou pan Daniel upozornil, bylo, že před hotelem Pakrac byla autobusová zastávka, na níž však nezastavoval autobus, ale vůz tažený koňmi, což je zaznamenáno na jedné z pohlednic. Přímo na ulici navíc stály benzinové pumpy ve tvaru telefonních budek, maličké, ale vzhledem k tehdejšímu počtu aut naprosto dostatečné. Pan Daniel návštěvníky také upozornil na starý hrad Pakrac, vedle něhož byla hospůdka se zahrádkou v chládku pod starými stromy. Na pohlednici je možné spatřit, jak se pánové a dámy s klobouky v té době bavili.
Dále jsme se přesunuli k poněkud novějším pohlednicím, těm předválečným a také válečným. Předválečný Pakrac byl tržním městem se spoustou obchodů a nákupních center. Bylo v něm prodáno mnohem více aut než ve větších městech, protože zde byly „stojadini“ a „jugići“ levnější. Válečné fotografie jsou smutné. Na návštěvníky nejvíce zapůsobila pohlednice s rozbouraným muzeem, na kterou děti dokreslily střechu, komín a sluníčko. V Pakraci je na některých budovách ještě stále možné zpozorovat válečné škody. Probíhají však intenzivní renovace, aby bylo město opět stejně krásné jako dříve.
Pohlednice však nejsou jen památkou na architekturu, budovy a stavení. Dozvídáme se z nich také různé další informace díky psanému textu. Moji pozornost nejvíce upoutal krasopis lidí z dávných časů a také pozdrav „rukulíbám“, který byl později nahrazen slovy „smrt fašismu“ a nakonec dnešním „ahoj“.
Až příště budete mít příležitost zaslat pohlednici, neváhejte. Tyto barevné kousky papíru jsou i nadále oblíbené a příjemce jistě potěší.     Text a foto S. Klimšová

FOTO na portálu jednota.com.hr

Zajímavosti: Koncem 20. století bylo každodenně odesláno 20 milionů pohlednic.
Výzkum a sběratelství pohlednic se nazývá delitologie.
Ve Spojených státech amerických je delitologie třetím nejoblíbenějším sběratelským koníčkem, hned po numizmatice a filatelii.
Koncem 19. století se objevily erotické pohlednice, kterým se říkalo „francouzské” a bylo zakázáno zasílat je na území Ameriky.
Postcrossing je projekt určený k výměně pohlednic s lidmi z celého světa. Prostřednictvím losování dostanete adresy, na které pohlednice zašlete, a stejný počet jich získáte zpátky. Do projektu se může zapojit každý.
Nejdražší pohlednicí na světě je pohlednice s Picassovou kresbou. Její hodnota je neuvěřitelných 166 000 eur. Picasso ji zaslal svému kamarádovi, ale nikdy nedošla na místo určení, protože umělec nenapsal správnou adresu.
Nejmenší pohlednice o velikosti 72 mm putovala z Opatije před první světovou válkou. Po otevření měla tvar čtyřlístku.

Historie pohlednic: Kdo a kdy vyrobil a poslal první pohlednici, nebudeme moci asi nikdy říci s jistotou, ale předpokládá se, že to bylo v Rakousku 1. listopadu roku 1869. Právě ten den označujeme jako Den pohlednic. Už o tři měsíce později bylo odesláno na tři miliony pohlednic, které se rychle staly oblíbeným způsobem komunikace. Zlatým věkem pohlednic byl přelom 19. a 20. století. Na začátku měly pohlednice vytyčený prostor na text vedle fotografie a často se stávalo, že lidé psali i po fotografii. Roku 1907 byla představena „dělená záda”
a prostor na text a adresu se přesunul na zadní stranu pohlednice, zatímco přední zůstala vyhrazena jen fotografii. Časem se na pohlednice dostala umělecká díla slavných malířů, fotografů a ilustrátorů. V té době ještě lidé necestovali tolik jako dnes, takže byla každá pohlednice přijímána s velkým potěšením jako atraktivní suvenýr. Vzácné, jedinečné a neobvyklé pohlednice vyrobené ze dřeva, kovu
či látky nebo ty s neobvyklými tvary či interaktivními prvky, jako jsou zlato, krajky, peří i lidské vlasy, mohou v aukcích dosáhnout velmi vysoké ceny. Dnes mají pohlednice značný historický význam, jelikož nám umožňují nahlédnout do každodenního života, architektury, dopravy či módy v minulosti.

Read 63 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 23 2024

V Jednotě číslo 23, která vychází 8. června 2024, čtěte:
- První dámy Česka a Chorvatska mezi krajany
- Dny české kultury České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Den české kultury České besedy Verovice
- Den české kultury ve Velkých Zdencích
- Maturantky českého oddělení Gymnázia Daruvar se loučí
- Jane’s Walk v Daruvaru
- Záhřebská přednáška o dubrovnické tramvaji
- Dvě akce České besedy Lipovec
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi