V programu se nejdříve představily děti prostřední modré skupiny v pásmu Lesní hra (s poučením) o nutnosti ochrany přírody. Šikovně se rozpočítaly, zahrály si na zlatou bránu, hrály scénky o zakládání lesa, o Karkulce a vlkovi, zarecitovaly o přírodě a ekologii, zazpívaly pěkné písničky za klavírního doprovodu učitelky Machulenky Resové a na závěr společně zatančily. Plný sál diváků jim za jejich výkon ze srdce zatleskal.
Nejstarší fialová předškolní skupina se zaměřila na různá povolání. Své pásmo děti zahájily povedenými recitacemi o tom, čím chtějí být, a pokračovaly písní o řemeslech na melodii písně Já jsem muzikant. Nejednou se přitom z publika ozval pobavený smích a potlesk. Při klavírním doprovodu učitelky Željky Zadrové pak zazněla píseň o pekařských tovaryších a další várka básní o pekařích, píseň Kuchařka je kouzelnice, písně a recitace o mlynářích, řeznících, o švadleně či ševcích. O těch posledních byly také pěkné tanečky. Publikum si získali také sympatičtí zedníci, kteří ze stavebnice šikovně postavili zeď i komín.
Své chvilky slávy se dočkali také hodináři, o kterých se recitovalo i zpívalo. Předškoláci nezapomněli zmínit také to, co je čeká, – školu. Děti, které se učí anglicky, zazpívaly písničku o cestování autobusem. Nakonec zazněla pěkná písnička o ročních obdobích a loučení se školkou, tentokrát na melodii písně Pec nám spadla: Milá školko, milá školko, my se tedy loučíme, po prázdninách totiž všichni do školičky frčíme…
Potom přišla snad nejdojemnější chvíle. Za důvěru a péči rodičům i učitelkám Josipě Ružičkové a Iloně Kirchnerové poděkovala Ž. Zadrová. J. Ružičková zase jménem rodičů poděkovala ředitelce a všem zaměstnancům školy za krásná léta v životě jejich dětí. Děti poděkovaly krásnou básní a učitelky Željka, Dáša a Renata, asistentky Ranka a Soňa a v neposlední řadě ředitelka Zdenka dostaly od rodičů darem květinu. Sál Českého národního domu byl vyplněn úsměvy, sem tam skrytou slzičkou a krásnými pocity z působivého programu šikovných dětí. Text a foto Ž. Podsedník
