„O knize, která popíše dějiny Čechů na našem území a jejich organizovanou činnost, jsme uvažovali delší dobu a jsem nesmírně spokojen, že se nám tento plán podařilo uskutečnit,“ řekl předseda Besedy Zdenko Tauš, vítaje početné hosty. Poděkoval autorům knihy Kristině Rupertové, Goranu Hruškovi a Ljiljaně Marićové a nakladatelství Jednota, které toto cenné vydání za finanční pomoci Rady pro národnostní menšiny připravilo a vydalo. Jménem Jednoty mluvil bývalý novinář krajanských novin Mato Pejić, který křest také moderoval. Připomněl dlouhou tradici krajanského tisku a představil vydavatelský program Jednoty a její úkoly spojené s péčí o český jazyk a kulturu.
K tisku monografie dal zelenou krajanský historik Václav Herout kladnou recenzí na rukopis. Úryvek z recenze přečetla Josipa Taušová Vidićová. Profesor Herout podotkl, že kniha důkladně líčí činnost spolku, „avšak otevírá také prostor pro další výzkum“.
„Bylo mi ctí přispět k zpracování tak reprezentativní monografie, která zmapovala prvních sto let krajanského spolku, a jsem přesvědčen, že na ni budete hrdí,“ řekl redaktor knihy Željko Podsedník, který zároveň přeložil chorvatský text do češtiny a provedl technickou přípravu k tisku. Potom už slovo patřilo autorům. „Tuto knihu považuji za přínos k zachování tradice a zvyků kaptolského kraje. Přestože trvá už století a půl, příběh zdejších Čechů je velmi aktuální, jelikož vypráví o přistěhovalcích a starousedlících, o integraci a asimilaci a o společném přínosu rozvoji Kaptola,“ řekla Kristina Rupertová, která sepsala nejstarší dějiny Kaptola.
Tři kapitoly knihy týkající se přistěhování Čechů, založení Besedy a její činnosti do druhé světové války a práce spolku do roku 1991 napsal Goran Hruška, známý menšinový pracovník a historik, archivář v požežském oddělení Státního archivu ve Slavonském Brodě. „Snažil jsem se odpovědět na otázky, kdo, kdy, odkud, proč a v jakém množství sem přicházel a jak si zde přistěhovalci počínali, tedy jak se do nového prostoru integrovali, a doufám, že se mi to podařilo,“ řekl.
„Na základě výzkumu posledních třiceti let činnosti České besedy můžu říci jen jedno – spolek může být na svou činnost hrdý,“ řekla Ljiljana Marićová, autorka poslední části knihy, a dodala, že jde o nejaktivnější a nejúspěšnější občanské sdružení v celém županství.
Čest knihu pokřtít dostal starosta obce Kaptol Mile Pavičić, který zdůraznil skvělou spolupráci obce a Besedy a vyjádřil spokojenost, že se tato slavnost koná v rámci oslav Dnů obce Kaptol.
Hned po křtu knihy pokračoval program Dne české kultury, v němž vystoupily folklorní skupina hostitelské Besedy Červená sukýnka, pěvecká skupina Zlaté údolí, kaptolský tamburašský orchestr, žáci kaptolské základní školy a studenti požežského gymnázia, kteří se učí česky, dále smíšená a mužská pěvecká skupina České besedy Bjeliševec, kaptolská besední hudební skupina Bohemia a hosté ze Sotinu – Kulturně-umělecký spolek Matija Gubec.
Od prvních tonů Té naší písničky české, kterou kaptolský Den české kultury už tradičně začíná, až do posledního okamžiku programu hojné obecenstvo pozorně sledovalo dění na jevišti. Neodradila ho ani hrozba z oblohy pokryté tmavými mraky, která naštěstí až do konce zůstala pouhou hrozbou.
Svůj příspěvek k oslavě nabídli i hosté. Česká beseda Dežanovec připravila stánek, na kterém vystavila výrobky z kukuřičného šustí své tvůrčí skupiny, domácí kuchařky neúnavně smažily bramboráky a místní Pivovar Kaptol čepoval domácí pivo. Text Mato Pejić, foto Ž. Podsedník
