Různorodý program festivalu byl bohužel celý víkend ovlivněn nepřiznivým počasím. Krátký déšť v pátek 29. srpna však nezastavil program, který zahrnoval vystoupení hostujícího souboru Kalina z polského města Vratislav (Wrocław) a také koncerty známých kapel Crvena jabuka, Tomislav Bralić i klapa Intrade a revivalové kapely Mišomanija. 
Sobotní část festivalu zahájila panelová diskuze o přínosu národnostních menšin chorvatské kultuře, která se konala v lipovlanské knihovně. Na stejném místě se poté uskutečnila vernisáž výstavy, kterou připravilo velvyslanectví Polska jako partnerského státu festivalu. Výstava obsahovala fotografické záběry polských národních parků a slavnostně ji otevřel starosta obce Lipovlany Nikola Horvat a velvyslanec Polské republiky v Chorvatsku, Jeho Excelence Pawel Czerwinski.
Dění se poté přesunulo do parku, kde se konal tradiční etnogastro jarmark. Kromě různých výrobků živnostníků, jak místních, tak i těch z bližšího a vzdálenějšího okolí, návštěvníky lákala převážně nabídka specialit mnoha národnostních menšin. K ochutnání zde byly mimo jiné speciality italské, maďarské, rakouské a německé, rumunské, slovenské, ukrajinské, srbské a samozřejmě také české menšiny. Z českých sdružení se jarmarku zúčastnila Česká beseda Dežanovec s nabídkou loutek z kukuřičného šustí. Domácí Česká beseda obce Lipovlany vystavovala na svém stánku výrobky tvůrčí skupiny a spoustu různých moučníků. Českou besedu Lipovec zastupovala tvůrčí skupina Růžičky a bramborákový tým. S bramborákem, furianty a jinými moučníky, ale i nabídkou kuchařek, CD své dechové hudby a kyticemi vavřínu se představila Česká beseda Dolany. Skvělou náladu jejich stánku ještě pozvedl hudební doprovod přátel z České republiky, hudební skupiny Třehusk vedené kapelníkem Miloslavem Frýdlem. Hojně navštíven byl také stánek folklorní skupiny Kalina z partnerského Polska.
Začátek hlavního kulturně-uměleckého programu oznámila přehlídka krojovaných párů účinkujících souborů, které se seřadily před jevištěm. Následovala státní hymna a hymna Evropské unie, již tradičně v podání smíšeného pěveckého sboru Lira z hostitelských Lipovlan. Program svými proslovy zahájili starosta obce Lipovlany Nikola Horvat, předseda Rady pro národnostní menšiny Tibor Varga, velvyslanec Polské republiky v RCH Pawel Czerwinski, vyslanec premiéra Vlády RCH a zástupce Sisacko-moslavinského župana Mihael Jurić, poslankyně a předsedkyně sněmového výboru pro zemědělství Marijana Petirová a poradkyně prezidenta RCH pro lidská práva a občanskou společnost Melita Mulićová. Kulturně-uměleckým programem provázel známý televizní moderátor Branko Uvodić, který kromě již uvedených hostů pozdravil také velvyslance České republiky a Slovenské republiky v RCH pana Milana Hovorku a paní Hanu Kovačovou, starosty obcí Lazany a Poruba ze Slovenska Janu Matijaškovou a Tomáše Totha a poslance Ivanu Ribarićovou Majanovićovou a Vladimíra Bílka.  
V programu účinkovalo devět souborů s pestrým tanečním, pěveckým a hudebním programem. Divákům se představil Kulturně-umělecký spolek Lipa z Lipovlan, Demokratické sdružení Maďarů z Nového Gradce, taneční skupina Dolanka a dechový orchestr České besedy Dolany, romská taneční skupina z Dardy, Srbský kulturní spolek Prosvjeta z Garešnice a Ukrajinský kulturně-umělecký spolek Ukrajina ze Slavonského Brodu. Ze zahraničních účastníků vystoupily pěvecko-tamburašská skupina Hrvatanka a tamburašský soubor Črip z Devínské Nové Vsi, folklorní soubor Sielnica ze Slovenska a folklorní soubor Kalina z Vratislavi (Wrocław) v Polsku. Kulturně-umělecký program bohužel přerušil silný déšť. Soubory zpívaly a tančily pod velkým stanem pro diváky, zatímco déšť pokračoval stejnou silou téměř hodinu. Plánované defilé účastníků ulicemi obce a revue krojovaných párů bohužel musely být zrušeny, stejně jako koncerty hvězdných tamburašských souborů Slavonske Lole a Džentlmeni. 
Nedělní program zahrnoval také různé sportovní, soutěžní, gastronomické a hudební aktivity, jak pro děti, tak i pro dospělé a celé rodiny.     Text a foto Alen Janota

PANELOVÁ DISKUZE na téma Přínos menšin chorvatské kultuře
V Národní knihovně a čítárně v Lipovlanech se v sobotu 30. srpna v rámci Lipovlanských setkání konala také panelová diskuze o přínosu národnostních menšin všeobecnému kulturnímu bohatství v Republice Chorvatsku. Jako první promluvil Filip Škiljan, dr. sc., z Institutu pro migrace a národnosti, který na úvod vyjmenoval významné osobnosti, respektive nejznámější příslušníky každé z dvaceti národnostních menšin registrovaných v Chorvatsku, kteří nějakým způsobem ovlivnili kulturu v Chorvatsku. „Neexistuje žádná národnostní menšina, která by nepřispěla rozvoji Chorvatska, a můžeme být jenom šťastní, spokojení a vděční za menšinový přínos kultuře v minulosti, současnosti a určitě i v budoucnosti,“ uvedl na závěr. O přínosu menšinových sdružení v Chorvatsku poté hovořil předseda Rady pro národnostní menšiny Tibor Varga. Jako důkaz bohatství menšinových aktivit uvedl, že rada v letošním roce podporuje dokonce 1 124 různých menšinových programů. O problematice a fungování menšinového politického zastupitelstva v Sisacko-moslavinském županství hovořila mimo jiné zástupkyně župana z řad srbské národnostní menšiny Mirjana Oluićová. Jako host na přednášce hovořil také poslanec za českou a slovenskou národnostní menšinu v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek, který se mimo jiné zmínil o změnách stanov Bjelovarsko-bilogorského županství a města Daruvaru jako o příkladu dobré praxe, co se týče politického uznání přínosu menšiny, v tomto případě české, životu celé společnosti. Dalším hostem byl předseda Chorvatského kulturního svazu na Slovensku Radoslav Janković, který hovořil o významném kulturním přínosu národnostních menšin v zahraničí. Jako příklad a zajímavost uvedl, že věhlasný skladatel Joseph Haydn se k napsání skladby, která je nyní německou státní hymnou, nechal inspirovat melodií, kterou původně zpívaly přistěhovalci z Chorvatska. Panelovou diskuzi moderoval Josip Krajči.

FOTO na portálu jednota.com.hr

LIPOVLJANSKI SUSRETI 2025 – Općina Lipovljani je posljednjeg vikendaU  kolovozu ponovno postala središtem manjinskog zbivanja u Hrvatskoj. Iznimno bogat trodnevni program manifestacije, koja je okarakterizirana kao najznačajnija i centralna manjinska manifestacija u Hrvatskoj, ove je godine okupio mnoga domaća manjinska društva, ali i gostujuće skupine iz Slovačke, Češke i zemlje partnera Poljske. Glavni dio manifestacije održan je u subotu 30. kolovoza sa panel raspravom o doprinosu manjina kulturi u Hrvatskoj, bogatim etno-gastro sajmom te centralnim kulturno-umjetničkim programom. Iako su neki dijelovi festivala zbog lošeg vremena prisilno otkazani, on je itekako bio uspješan u promoviranju vrijednosti kao što su tolerancija, zajedništvo i prijateljstvo.