Osiječtí odborné vedení nemají a zpívají tak, jak kdo umí. Vzali s sebou tři hudebníky, kteří si tak procvičovali to, aby své hudební dovednosti uměli co nejlépe přizpůsobit zpěvákům, které doprovázejí. Osijek již léta spolupracuje s Českou besedou Slavonský Brod; letos se několik členů přidalo i k našemu zájezdu do České republiky. Tak tomu bylo i se vzdělávacím pobytem ve Tkonu, kdy se na pozvání přihlásili čtyři členové spřáteleného spolku. 
Mladá dirigentka Nina s porozuměním začala od základů: způsob dýchání, postoj a procvičování těla, procvičování hlasivek, rozezpívávání, cvičení kánonů. Vybrala pro nás dvě písně, jednu českou, druhou chorvatskou. Českou jsme nejdřív nahlas četli kvůli výslovnosti a překládali, aby se ti, co česky neumí, píseň snáze naučili. Plánujeme tyto písně společně předvést na nějaké z našich akcí a možná i na Zpěvánkách, abychom ukázali, na čem jsme pracovali.
Další aktivitou, kterou pro nás rovněž připravili přátelé z Virovitice, byla kreativní dílna pod vedením historičky umění Sandy Miokovićové, která spolu s předsedkyní Jasnou Pérovou Kožnjakovou připravila aktivity a materiály. Na plátěné sáčky s levandulí jsme malovali libovolné motivy a jindy jsme zase mořskými motivy pomocí různých technik zdobili pohlednice. Na každou pohlednici jsme pak napsali své dojmy a J. Pérová Kožnjaková je všechny svázala šňůrkou, aby zavěšené zůstaly na památku ve středisku. 
Ačkoliv moc teplo nebylo, volné chvíle jsme využili ke koupání, ale také na procházku ke klášteru, přičemž jsme však zmokli. 
Bylo nám krásně. Chceme zdůraznit, že samotný prostor střediska je velmi dobře promyšlený. Je to příjemná moderní ubytovna a edukační středisko, což jsme všichni obdivovali hned po příjezdu. Pro českou menšinu je velkým přínosem.
Dalším plusem našeho pobytu byli čtyři zaměstnanci – domovník Jiří s manželkou Zdenkou z Končenic, kuchařka Miluška z Končenic a její pomocnice Marina z Dolan, kteří všichni plynně mluví česky. Měla jsem pocit, jako kdybych přišla domů. Byli nesmírně vstřícní, pozorní a pohostinní, díky nim prostor ožil a doopravdy voněl domovem (také díky výbornému domácímu jídelníčku). Po večerech se k nám rádi přidali ve zpěvu a pan Jiří si také s našimi muzikanty zahrál na harmoniku.
Edukační pobyt byl pro nás nejen nezapomenutelným zážitkem, ale také příležitostí ke stmelení lidí uvnitř besed i mezi nimi navzájem (o výborných a užitečných dílnách ani nemluvě). Přesvědčili jsme se tak o mnohostranné užitečnosti českého Kulturně-edukačního centra díky vlastní krátké, ale bohaté zkušenosti.     Text Vlasta Šabićová, foto Jasna Pérová Kožnjaková