MUZEJNÍ NOC V BJELOVARU
Poslední pátek v lednu je pro milovníky kultury a umění tradičně vyhrazen návštěvě muzeí. Bjelovarské městské muzeum k letošní Muzejní noci připravilo výjimečnou událost – dlouho a pečlivě připravovanou retrospektivní výstavu bjelovarského sochaře Vojina Bakiće. Výstava byla otevřena den před Muzejní nocí, ve čtvrtek 29. ledna v 18 hodin, za účasti velkého počtu návštěvníků. Jde o první rozsáhlou prezentaci sochařova díla v jeho rodném městě po šedesáti letech. Kurátorkou výstavy je antropoložka Hana Ćuraková a o výtvarné řešení a koncepci výstavy se postaraly architektky Ana Martina Bakićová a Vjera Bakićová, sochařovy vnučky a dědičky jeho umělecké pozůstalosti. Integrální součást výstavy tvoří díla mladých umělců Davida Maljkoviće, Miloše Trakiloviće a Sary Salamonové.
Výstava byla upořádána k 110. výročí Bakićova narození. Původně se měla konat již minulý rok, ale kvůli rozsáhlým stavebním pracím na budově muzea byla o několik měsíců odložena. Patronem výstavy je prezident Zoran Milanović, jehož jménem se na vernisáži k přítomným obrátil jeho poradce a vyslanec Zdravko Zima slovy, že se touto výstavou „Vojin Bakić formálně i fakticky vrací tam, kam patří – do svého rodného města“. Výstavu otevřel starosta Bjelovaru Dario Hrebak.
Na výstavě s názvem Princip naděje je vystaveno celkem osmdesát prací koncepčně instalovaných v suterénním výstavním prostoru, v přízemí, prvním patře a atriu muzea. Výstava je efektně doplněna audiovizuálními prvky, které jí dávají moderní, až futuristické vzezření.
Během druhé světové války, v roce 1941, Bakić prožil rodinnou tragédii, když ustašovci zabili jeho čtyři bratry. Tato událost ho inspirovala k tomu, že významnou součást jeho umění tvořily monumentální veřejné plastiky, které hlásaly ideu vítězství nad fašismem. Souhrou osudu je že byli jeho bratři uvězněni v suterénu budovy muzea, kde byla během války zřízena věznice. Poté byli deportováni do sběrného tábora Danica u Koprivnice a téhož roku v táboře Jadovno u Gospiće zastřeleni. Nejznámější práce z tohoto cyklu je socha Spomenik strijeljanima / Poziv na ustanak známá také jako Bjelovarac. Umělec ji zhotovil v roce 1947 a byla postavena v parku Borik na Vojnovići. V roce 1991 byl však pomník zničen a v roce 2010 byla na původní místo umístěna jeho replika.
Na rodný dům bratrů Bakićových byla v roce 1955 umístěna pamětní deska, která byla rovněž v roce 1991 odstraněna a v roce 2020 zrestaurována a vrácená na své místo. Rodný dům Bakićových je impozantní vila v centru města (Rusanova ulica 2), kterou nechal koncem 19. století postavit Vojinův dědeček Milan, významný bjelovarský obchodník a podnikatel. Rodina v ní žila do roku 1956, kdy byla prodána podniku INA. Minulých dvacet let byla opuštěná. Nyní následuje rekonstrukce a poté v ní bude zřízena nová muzejní instalace se zaměřením na moderní umění.
Vojin Bakić (Bjelovar, 5. června 1915 – Záhřeb, 18. prosince 1992) patří k nejvýznamnějším sochařům jugoslávského a evropského modernismu. Vystudoval sochařství na záhřebské Výtvarné akademii v roce 1939 a poté se zdokonaloval v uměleckých ateliérech ve Florencii a Miláně. Měl řadu samostatných autorských výstav na území bývalého státu i v zahraničí.
Výstava Vojin Bakić: Princip naděje bude otevřena do 18. dubna. Během Muzejní noci si ji návštěvnici mohli prohlédnout od 17 do 23 hodin, stejně jako Památník Barutana, kde byl promítán dokumentární film Jakova Sedlara 260 dana. Připravila Sylvie Sittová
MUZEJNÍ NOC V DARUVARU
V muzeu v zámku Jankovićů byla uspořádána výstava o dějinách radioamatérství v Daruvaru a v pivní síni proběhla zajímavá přednáška o historii daruvarského pivovaru a o výrobě piva. Kromě toho byly všechny síně otevřené a volně přístupné všem zájemcům.
V zámeckých prostorách Galerie Eva Fischer se návštěvníci 30. ledna lidé začali scházet již před 19. hodinou. Prohlíželi si vystavené exponáty, speciální přístroje a vysílačky, panely s popisem jednotlivých období a mapu světa s přidruženými QSL kartami. Ředitelka muzea Marija Ivandekićová Sikirićová uvedla, že výstava Vývoj radioamatérství v Daruvaru vznikla na podnět Ivana Piláta, který nabídl zapůjčení vysílaček a další techniky svého dědečka, profesora Dalibora Piláta. Ve spolupráci s Radioklubem Jan Hus pak po měsíce vznikala impozantní výstava, která zahrnuje období od roku 1951, kdy byl v Daruvaru založený první radioklub, až dodnes. Promluvili také předseda RK Jan Hus Zvonko Kárník, předseda Chorvatského radioamatérského svazu Mate Botica a místožupanka Táňa Novotná Golubićová, která výstavu otevřela. O konceptu výstavy promluvili členové radioklubu Željko Palatinuš a Vedran Čarapović. Na velké obrazovce se promítaly záběry ze starších i novějších dob, ze všech činností radioamatérů od výuky přes soutěže po zasloužená vyznamenání a vysoké radioamatérské antény. Poháry vyhrané v různých soutěžích byly vystaveny ve skleněných vitrínách. Nechyběla ani ukázka soudobé radioamatérské techniky – vysílaček, počítačů a všeho potřebného – a kdo to uměl, mohl zkusit navázat spojení.
Na výstavu se přišly podívat desítky zájemců, nynějších i dřívějších radioamatérů i jejich rodinných příslušníků. Dalo se tu pěkně zavzpomínat, popovídat si a vzdát hold lidem, kteří dokáží navázat spojení i v takřka nemožných podmínkách. Výstava bude zájemcům přístupná v pracovní době muzea, až do 11. dubna.
Pivní síň, která v rámci muzea působí od loňského roku, byla místem konání přednášky nazvané Příběhy z daruvarských pivních dějin. Po úvodním slovu ředitelky muzea a krátkém úvodu Mirana Husáka, který všem posluchačům nabídl čepované staročeské červené, přednášel sládek Pivovaru Daruvar Krešo Marić o dějinách daruvarského pivovaru od jeho založení v roce 1840 po různých etapách od hraběcího pivovaru přes měšťanský pivovar, akciovou společnost, znárodnění a privatizaci až dodnes. Zajímavě popsal i historické okolnosti, objem produkce a další souvislosti. Vysvětlil také tradiční postup vaření piva ze čtyř hlavních surovin – vody, ječného sladu, chmele a pivovarských kvasnic. Několik desítek posluchačů v nevelké síni si přednášku – i dobré pivo – náležitě vychutnalo.
Obě události v Regionálním muzeu přinesly návštěvníkům nové poznatky a pomohly jim rozšířit obzory, což je také účelem Muzejní noci. Text a foto Ž. Podsedník
Z MINULOSTI ČESKÉ MENŠINY
Návštěvníci se mohli dozvědět všechno o stěhování Čechů do Chorvatska. Učitelka dějepisu Miroslava Veltruská uvedla, že
to první přistěhovalci neměli jednoduché. Zároveň návštěvníky překvapila informací, že v prvních letech zemřelo kolem poloviny přistěhovalců. Trápily je nemoci, často malárie, chudoba, špatná strava, ale i nevyhovující hygienické podmínky. Mnozí se chtěli vrátit, ale neměli kam, a tak zůstali. Následující generace pak postupně vybudovaly českou menšinu, jak ji známe dnes.
Na návštěvu galerie se zvlášť těšily děti, protože tam na ně čekaly VR brýle. Díky nim mohly nahlédnout do českých zvyků a být chvíli jejich součástí. Z České galerie bylo odesláno také mnoho pozdravů s českými motivy. Návštěvníci se totiž mohli u interaktivní tabule vyfotit a poslat pozdrav svým blízkým prostřednictvím emailu. Text a foto sk
