RADA, KTEROU SI JINÍ BEROU ZA VZOR
„V dlouhé tradici organizovaného působení záhřebských Čechů založení Rady české menšiny před dvanácti lety přineslo novou kvalitu do života a práce české menšinové komunity hlavního města,“ řekl předseda záhřebské menšinové rady Jiří Bahník při zahájení oslavy Dne Rady české menšiny města Záhřebu, která se konala 24. října.

PROGRAM BYL PESTRÝ A RYCHLE UBĚHL
Hezký sál společenského domu v Lipovlanech, ještě vonící po nedávné rekonstrukci, praskal v sobotu 24. října ve švech. Kdo se opozdil, těžko sháněl místo u stolů, u kterých se sešly Besedy Sisacko-moslavinského županství na svém jubilejním, desátém setkání.

PODÍVANÁ, KTERÁ SE HNED TAK NEVIDÍ
Česká obec Bjelovar už tradičně v tomto podzimním období pořádá Večer folkloru, ve kterém vystupuje spolu s hosty – většinou s dvěma folklorními soubory s hudebním doprovodem. Letos poprvé si pozvala soubory z Paklenice a Ludbregu.

V sobotu 24. října, týden po posvícení, se v Končenicích konala sousedská zábava. Nebyla to obyčejná zábava jako kdysi, kdy byla dozvukem posvícení. Končeničtí ji od obnovení staré tradice organizují v novém rouchu, jako akci s programem, na který si zvou přátelské spolky. Letos jimi byly sousední Besedy z Daruvarského Brestova, Horního Daruvaru a Hrubečného Pole, které zpestřily program domácích skupin.

JAK S CHLEBEM, TAK S ČLOVĚKEM

Staré pořekadlo, které praví, že jak kdo zachází s chlebem, tak bude zacházet i se svým blízkým, nám napovídá, že máme být vděční za chléb, kterému se kdysi říkalo i Boží dar. Chléb vezdejší je v naší kultuře symbolem blahobytu, jistoty, že nás nebude trápit hlad, že budeme mít spokojený a dobrý život. Na počest této potraviny se ve všech školách a mnoha spolcích každoročně pořádají slavnosti s názvem Dny chleba a díkůvzdání za plody země.