O nejpočetnějším krajanském spolku v Chorvatsku, České besedě Daruvar, byla na volební valné hromadě v Českém domě 21. února slyšet jen slova chvály. Také hosté vyjádřili spokojenost s činností a spoluprací. Na shromáždění, kterému předcházel program, bylo 123 z více než 700 členů, z nichž 441 zaplatil členský příspěvek.

Další besední sekce – tvůrčí skupina, nové stejnokroje pro pěveckou skupinu, upravené místnosti pro zkoušky a schůze v patře, nové židle v sále a asfalt před Domem, společně s bohatým kulturním životem je výsledek činnosti České besedy Dolní Střežany v minulém období. Bylo to řečeno na valné hromadě spolku, kterou v sobotu 21. února zahájila předsedkyně Besedy Jiřinka Machová.

¨Česká beseda města Garešnice patří mezi nejmenší a nejmladší krajanské spolky, ale díky bohaté činnosti svých skupin má dobrou pověst a podporu prostředí, ve kterém působí. „Výsledky práce by byly jistě ještě lepší, kdybychom měli svůj prostor,“ bylo řečeno na valné hromadě Besedy, která se konala 21. února.

Antonín Kraisinger, syn Fráni a Marie, se narodil v roce 1859 v Trubíně, okres Hořovice. Důvod jeho cesty na jih byl podobný jako u ostatních českých rodin, které zakotvily na dnešním území Chorvatska. Každý z přistěhovalých do Slavonie prožil mnohé zajímavé okamžiky. I v osudu tohoto později lipoveckého krajana je hodně toho, co by mohlo zajímat i dnešní čtenáře.

Pane Tolnauere, jak hodnotíte Ústavní zákon o právech národnostních menšin dvanáct let po jeho schválení a jaké je podle Vás jeho uplatňování v praxi?
Od začátku jsem seznámen s tímto zákonem a mohu ho bez jakékoliv pochybnosti ocenit jako zákon velmi dobrý a liberální, který zahrnul mnohá práva. Ale od prvního dne bylo vidět, že s jeho uvedením do praxe budou určité problémy, protože byl schválen pod mezinárodním nátlakem a byl kompromisem mezi dvěma politickými stranami (HDZ a SDP). V době jednání o vstupu Chorvatska do EU byl naprosto nezbytný, musel být schválen a o tom, jak se bude v praxi aplikovat, se moc neuvažovalo.