Státní odborná porada pedagogických pracovníků všech menšin

  • Posted on:  Subota, 07 Lipanj 2025 00:00

 

PÉČE NEJEN O KULTURNÍ DĚDICTVÍ MENŠIN PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST VŠECH
Letošní státní odborná porada pedagogických pracovníků všech menšin v Republice Chorvatsku s názvem Interdisciplinární itineráře výuky dějin rodného kraje s cílem valorizace a zesílení pocitu identity nacionálních menšin se zvláštním nahlédnutím na celodenní výuku se konala od 14. do 16. května v Domě kultury v Rovinji.

Poradu připravily Patrizia Pitaccová a Gianfranca Šuranová, vyšší poradkyně pro italskou menšinu v Agentuře pro výchovu a vzdělávání, v organizaci Agentury pro výchovu a vzdělávání RCH s pomocí Italské unie a za podpory Správy pro národnostní menšiny Ministerstva vědy, vzdělávání a mladých RCH a poradkyň ostatních menšin.
Při zahájení proběhl kulturně-umělecký program, který svědčí o vysoké úrovni péče o italský původ, tradice a kulturu a jejich předávání dětem a mladým. Chorvatskou a istrijskou hymnu předvedl vysoce oceňovaný komorní sbor Rubino, načež jedna z nejstarších pěveckých skupin italské menšiny zazpívala několik lidových písní tradičním vícehlasým zpěvem zvaným bitinad. Roztomilí byli žáci z obce Bale, kteří ukázali tradiční tance z 16. století oblečeni do středověkých krojů. Obdiv získal i sólový zpěvák, který potěšil přítomné operním zpěvem.
V rámci přivítání bylo připomenuto, že Istrijské županství má zvláštní postavení – rovnocenně se zde používá jak chorvatský, tak italský jazyk. K přítomným promluvila řada významných hostů. Jménem Agentury pro výchovu a vzdělávání a nové ředitelky Katariny Milkovićové přítomné oslovil Tomislav Tomasić, ředitel rijecké pobočky. Popřál všem mnoho úspěchů a uvedl, že význam setkání spočívá v lepším poznávání a propojenosti, a tím i lepší společnosti nejen pro národnostní menšiny.
Přítomné přivítal i místostarosta Rovinje z řad italské menšiny David Modrušan, a to jak jménem svým, tak jménem starosty Marka Paliagy. Připomněl, že na loňském semináři poznal, jak jsou taková setkání výjimečná a že všichni odcházejí plni dojmů, nových zkušeností, vědomostí a přátelství.
Vedoucí správy pro italskou autochtonní menšinu v županství Tea Batelová zdůraznila, že je důležité už v nejmladším věku rozvíjet kladný vztah k multikulturalitě, protože tak je učíme vážit si jedni druhých.
Jménem Ministerstva vědy, vzdělávaní a mladých vyjádřil Nándor Csapó hrdost z odborného setkání, které se pořádá již pátým rokem. Zdůraznil, že výchova a vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin je právo, ale i velká výzva, v jejímž úspěšném zdolávání leží síla této nelehké práce. Společné porady umožňují všem seznámit se s něčím novým a uplatnit to ve své práci. Vyzvedl také velký pří nos spolupráce menšinových sdružení a vzdělávacích institucí a popřál všem užitečný a příjemný pobyt.
Jménem Unie Italů, spoluorganizátora porady, přítomné nadšeně přivítal Gaetano Benčić a povzbudit svou přítomností přišli účastníky také Milan Vukelić, přednosta Odboru pro výchovu a vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin Ministerstva vědy, vzdělávání a mladých, jeho spolupracovnice ze stejného odboru Mara Plaza Leutarová, župan Istrijského županství Boris Miletić, místožupanka Jessica Acquavitová, místopředseda Spolku Italů Mateo Tromba a řada dalších.
Většinu přednášek připravili představitelé čtyř menšin, které mají výuku podle modelu A, tedy hostitelé z italské menšiny, srbská, maďarská a česká menšina. Kromě nich byly zastoupeny také menšiny, které mají výuku podle modelu C: albánská, makedonská, ruská, slovenská a polská menšina. Představili příklady, jakými v projektech a výuce v menšinovém jazyce propojují dějiny a geografii svého kraje, umění, kulturu a dědictví. Přítomno bylo asi sedmdesát účastníků z těchto a jiných menšin, kteří připravili řadu přednášek a ukázek příkladů dobré praxe.
Česká menšina se i letos představila třemi ukázkami dobré praxe. Mája Burgerová ukázala, jak se se svými žáky modelu C v Záhřebu zapojila do projektu Cestujeme Chorvatskem. Prostřednictvím geografie, dějin, významných osobností a gastronomie Záhřebu zkoumali česko-chorvatské vazby. Manuela Ivekovićová velice poutavě představila svůj projekt Babička a dědeček ve škole, při kterém si žáci ve zdenecké obvodní škole na výuku pozvali prarodiče, kteří jim česky vyprávěli o svém mládí, ukázali jim fotografie a předměty a žáci se mohli ptát a dozvědět se mnoho o životě v minulosti. Miroslava Veltruská seznámila přítomné s projektem Daruvar očima dětí, který připravila spolu s Annou Vodvárkovou s cílem doplnit turistickou nabídku města právě pro děti. Do projektu byli zapojeni žáci České základní školy J. A. Komenského za podpory Turistického sdružení, místožupanky, města, Jednoty a dalších.
Zahajovací přednášku měl místopředseda Unie Italů Gaetano Benčić, který upozornil na význam poznávání minulosti pro lepší a silnější budoucnost, čímž vytvořil rámec pro celou poradu. O snaze Istrijského županství o zachování regionálních hodnot a tradiční kultury hovořila místožupanka Jessica Acquavitová. Seznámila přítomné s projektem regionální výuky, který je součástí kurikula ve všech školách v Istrii. Projekt se na základních školách provádí od roku 2015/16 a o rok později se přidaly i střední školy. Každým rokem se na jiném místě pořádá Festival zavičajnosti, otevřený pro všechny zájemce a návštěvníky. O projektu promluvil i Bojan Burić z Rovinje, který uvedl několik příkladů, které s žáky úspěšně provádí, přičemž vychází z myšlenky, že dědictví není pouze kultura, a zaměřuje se s žáky například na hledání pokladů v podobě vodních nádrží, na poznávání chráněných rostlin, oživování filmových plakátů nebo redesign sportovního oblečení. O významných maďarských osobnostech v italském prostředí, které se zasloužily o rozvoj Rijeky, hovořil Vito Paoletić z Puly, který tak propojili Dunaj až s Tiberou.
Zvláštní zajímavostí bylo představení istrorumuského jazyka, který je směsí rumunského, italského a chorvatské ho jazyka. Před zánikem se jej snaží uchránit v Šušnjevici v Istrii. O tom, jak přitom využívají animaci a hlasy dětí, hovořila Viviana Brkarićová.
O své životní cestě Maďarky z chorvatské vesnice Santovo přes Budapešť do Záhřebu velmi dojemně a poutavě vyprávěla diplomatka Anna Mladenoviczová, ředitelka maďarského kulturního střediska Institut Liszt v Záhřebu. Zdůraznila, že každý může být, tak jako ona, mostem mezi kulturami. Jak pečovat o maďarské kulturní dědictví a jak prezentovat vlastní menšinu z pohledu ekonoma ukázala Đurdica Kontra Csapóvá z Vzdělávacího a kulturního střediska Maďarů v Osijeku. Hajnalka Draganićová a Katalin Lorenczová přítomné poučily o tom, jak mohou historickou látku, jako je například maďarská revoluce, předat dětem pomocí metod tvořivé dramatiky a podobně. Učitelka dějepisu ve Vzdělávacím a kulturním středisku Maďarů v Osijeku Andrea Kovačevićová, manželka Luky Krupy z Daruvaru, se svými žáky obdivuhodným způsobem zpracovala těžké téma holokaustu. Žáci se přitom zaměřili na textilní umělkyni Otti Berger ze Zmajevce a její životní osud, o kterém natočili velice působivé němé stínové divadlo.
Srbská menšina měla také více přednášejících. Ljiljana Bajac Nikolićová představila procházku Vukovarem a významné srbské osobnosti, které mají s Vukovarem spojení. Mirjana Radišić Balihodžićová, také z Vukovaru, uvedla několik příkladů výuky atraktivní pro středoškoláky, které je sbližují bez ohledu na národnost. O výuce srbského jazyka a kultury podle modelu C v malém prostředí hovořily Marijana Pejčinovićová z Obrovce a Radmila Kugová z obce Donji Lapac, která zdůraznila velký význam propojení výuky s aktivitou v kulturně-uměleckém spolku.
Melita Oreškovićová z Veliké Gorice přítomné podrobně seznámila s terénní výukou v Záhřebu, při které provádějí žáky po stopách albánských vztahů. Žáci se při tom seznamují s všeobecnou albánskou kulturou a v závěru výletu se setkávají s významnými lidmi albánského původu, které působí v Záhřebu. O snaze udržet výuku polského jazyka a výzvách, kterým jako učitelka v polské škole v Záhřebu musí čelit, dojemně hovořila Katarzyna Ewa Rudzińská. Ředitelka školy Centar Tina Boškovićová Sertićová z Rijeky se pochlubila všemi aktivitami výuky makedonského jazyka a kultury podle modelu C, které provádí spolu se spolkem Ilinden v Rijece. O výuce ruštiny v Mezimuří velice zajímavě hovořila předsedkyně sdružení Kalinka Tatjana Mikolajová. Seznámila přítomné se svou životní a profesní cestou od přistěhování do Chorvatska přes založení výuky ruštiny, kdy měla jenom několik hodin, až po současný bohatý kulturní život, který vede ve sdružení rusky hovořících v Mezimuří. Jak žákům přiblížit nehmotné kulturní dědictví a další aktivity zaměřené na péči o zvyky a tradice, které dělá s žáky na výuce slovenského jazyka a kultury podle modelu C, představila Ana Maroševićová z Našic.
Během odpoledne 15. května byla připravena návštěva vzdělávacích institucí v italském jazyce a písmu. V Italské základní škole Bernarda Benussiho se žáci představili několika písněmi a také prezentací o škole. Velice zajímavá byla návštěva střední školy, která sídlí ve stejné budově s chorvatskou střední školou, ale láká žáky nabídkou atraktivních směrů jako zubní asistent, fyziatr nebo kosmetik, a nabízí také gymnazijní, turistické a ekonomické zaměření. O občerstvení se během tří dnů starali žáci Střední odborné školy Eugena Kumičiće.
S vědeckou činností italské menšiny se účastníci seznámili v Centru pro historický výzkum, které vede ředitel Raul Marsetič. Obdivuhodné bylo využití celé budovy od střechy po cisterny na vodu pro uložení desítek tisíců exemplářů knih, map, antikvit a obrazů a nesmírná snaha o zajištění všech tištěných materiálu k vědeckému výzkumu dějin východního jaderského pobřeží v italštině. Působivá byla návštěva Ekomuzea Batana s dojemnou ukázkou těžkého života rybářů. Batana je tradiční rovinjská dřevěná loďka s rovným dnem, její stavba patří na soupis chráněného nehmotného kulturního dědictví.
Porady se za českou menšinu zúčastnila místopředsedkyně Svazu Čechů a ředitelka školy J. A. Komenského Marie Válková, předsedkyně rady pro školní otázky Svazu Čechů Silvana Zemanová Orozovićová a školní dozorkyně a poradkyně Jitka Staňová Brdarová, která je velice hrdá na přítomnost české menšiny na státních poradách svědčící o vynikající práci učitelů a skvělé spolupráci českých škol a škol s výukou českého jazyka a kultury, Svazu Čechů, nakladatelství Jednota a místních institucí, což není běžné u všech menšin. Navíc učitelé české menšiny představili velice kvalitní uskutečněné projekty, které organizátoři a ostatní účastníci přijali s nadšením. Přímo na místě se rodily další nápady, co vše je ještě možné představit příslušníkům ostatních národnostních menšin. Text a foto Jana Staňová
PRACOVNÍ SCHŮZKA – Součástí odborného zdokonalování byla i pracovní schůzka školních dozorkyň a poradkyň. Hostiteli byli Nándor Csapó, ředitel Sekce pro národnostní menšiny, Milan Vukelić, přednosta Odboru pro výchovu a vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin Ministerstva vědy, vzdělávání a mladých, a Mara Plaza Leutarová. Na schůzi byla letošní porada zhodnocena jako velmi vydařená s velice zajímavými a různorodými ukázkami, kterými se každý může inspirovat při své učitelské práci. Bylo také rozhodnuto, že se porada v příštím roce bude konat u slovenské menšiny v Našicích a hlavní organizátorkou bude Jelena Dejanovićová, školní poradkyně a dozorkyně pro výuku ve slovenském jazyce.

FOTO na portálu jednota.com.hr

DRŽAVNI SKUP MANJINSKIH PEDAGOGA – Državni stručni skup manjinskih pedagoga se ove godine odvijao od 14. do 16. svibnja u Rovinju, domaćin je bila talijanska manjina. Tema ovogodišnjeg skupa je bila interdisciplinarni itinerari poučavanja povijesti zavičaja u cilju valorizacije i jačanja kulturnoga identiteta nacionalnih manjina s posebnim osvrtom na uvođenje cjelodnevne škole. Prisutno je bilo oko sedamdeset pedagoga talijanske, mađarske, srpske, češke, albanske, makedonske, poljske, ruske i slovenske manjine i brojni gosti.

Pročitano 304 puta

Najnovija Jednota

 

Jednota 16 2026

U Jednoti broj 16, koja izlazi 18. travnja 2026., čitajte:
- Godišnje skupštine u Ivanovu Selu i Daruvarskom Brestovcu
- Kazališna večer u Bjelovaru
- Jubilej zbora Bohemia Češke besede Záhřeb
- S Danielom Veckom iz Virovitice
- Jednota iza kamera Češke televizije u Brnu
- O kapeli sv. Ivana Nepomuka u Pakracu
- Sažetci pojedinih članaka na hrvatskom jeziku
- Lokalne vijesti, stalne rubrike, pripovijetke, šale, zanimljivosti