Jak byste stručně popsal aktuální situaci v Chorvatsku a ve světě?
Jako předseda klubu poslanců národnostních menšin mám na starost koordinaci s Vládou Chorvatské republiky a premiérem a účastním se všech koaličních schůzí souvisejících s aktuální situací v Chorvatsku. Dalo by se říci, že situace na regionální i globální úrovni není vůbec dobrá. Bohužel v naší blízkosti probíhají dvě velké války, které výrazně ovlivňují všechny občany Evropy. V poslední době jsou aktuální zejména problémy s cenami paliv, proto vláda poskytuje subvence především na ropné deriváty – naftu a benzin – a plyn, které potřebuje každý občan Evropy i Chorvatska, včetně příslušníků menšin. V minulých týdnech jsme řešili repatriaci chorvatských občanů ze zemí zasažených válkou na Blízkém východě. Při evakuaci našimi letadly se vrátilo také sto občanů Evropy, kteří nejsou chorvatskými občany, mezi nimi i někteří občané České a Slovenské republiky.
V novém rozpočtu Rady pro národnostní menšiny byly navýšeny prostředky pro menšiny. Jaká je situace s naší menšinou?
Jako klub menšinových poslanců jsme se snažili zajistit prostředky, které by při současné inflaci vystačily na potřeby národnostních menšin. Rozpočet Rady pro národnostní menšiny Chorvatska byl navýšen o deset procent na kulturní autonomii a akce, informování a vydavatelskou činnost. Díky kvalitním programům a projektům české menšiny, tedy našich českých spolků a institucí, podaným prostřednictvím Svazu Čechů bylo navýšení pro českou menšinu o něco větší. Zásluhu na tom mají všichni členové besed a zaměstnanci institucí, kteří na tom pilně pracují, ale také zaměstnanci Svazu Čechů v Republice Chorvatsko a Jednoty. Aby bylo vůbec možné prostředky získat, je třeba především dobře vyúčtovat využití prostředků z uplynulého roku a potom kvalitně naplánovat a rozdělit prostředky na plány na rok následující.
Spolupráce se Svazem Čechů, jeho předsedkyní Anou-Marií Štrumlovou-Tučkovou a zaměstnanci i s řediteli našich institucí – Jednoty a mateřských a základních škol – je na vysoké úrovni. Díky vzájemné spolupráci je možné dokázat čehokoli. Finance od Rady pro národnostní menšiny jsou schváleny a smlouvy podepsány. Některé oblasti, jako infrastrukturu a investice, financujeme z prostředků vládního Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin. Na základě čtyřletých plánů našich sdružení a institucí byly schváleny prostředky na letošní rok, i když přihlašování bylo letos o něco složitější. Také tyto smlouvy jsou podepsané a prostředky na významné investice jsou na účtu Svazu Čechů.
Základním předpokladem pro financování projektů a investic Svazu Čechů a našich sdružení, jak z Rady pro národnostní menšiny, tak z Úřadu pro lidská práva, je řádné fungování české menšiny. Všichni se snažíme, aby všechna naše sdružení a instituce měly dostatečné prostředky k realizaci všech plánů spojených s kulturní autonomií – zachováním jazyka, tradic a kultury Čechů v Chorvatsku, péčí o naše nejmladší i vzděláváním od mateřských až po vysoké školy. Pro letošní rok máme schváleny i prostředky na stipendia pro studenty na českém oddělení daruvarského gymnázia i na podporu deficitních povolání. Svaz Čechů bude tedy i letos vypisovat výběrové řízení na udělení stipendií studentům vybraných vysokých škol, které jsou pro českou menšinu potřebné.
Zbývající část rozpočtu činí režijní výdaje a základní náklady. První fáze výstavby Kulturně-edukačního centra ve Tkonu je dokončena a pro všechny plánované akce, které se tam mají uskutečnit, je zapotřebí určitý počet zaměstnanců. Právě probíhají výběrová řízení na několik pozic v KEC Tkon i v administrativě Svazu Čechů, do nichž se může přihlásit kdokoli. Vzhledem k tomu, že většinu administrativy našich sdružení zajišťuje právě Svaz Čechů, jsou i zde zapotřebí další zaměstnanci. Momentálně se připravuje dokumentace pro 2. A fázi stavby ve Tkonu; aktuálně čekáme na požárně bezpečnostní řešení. Doufáme, že stavební povolení získáme do třetího čtvrtletí tohoto roku, abychom mohli vypsat výběrové řízení a do konce roku zahájit výstavbu 2. A fáze a poté v příštím roce i 2. B fáze. Tím by se zvýšila také ubytovací kapacita a Kulturně-edukační centrum Tkon by mohlo naplno sloužit svému účelu, jak bylo původně plánováno.
Loni jsme zkolaudovali Mateřskou školu Ferdy Mravence v Daruvaru. Pro letošní rok jsou připraveny a rozepsány různé projekty pro naše mateřské a základní školy. Patří mezi ně přístavba a rekonstrukce České mateřské školy Končenice, a to ve spolupráci se zřizovatelem – obcí Končenice, ale především s významnou pomocí Svazu Čechů prostřednictvím operačního programu pro českou a slovenskou menšinu. Svaz Čechů bude financovat celou rekonstrukci a přístavbu této školky. Druhým větším projektem je přístavba České základní školy Josefa Růžičky v Končenicích, díky níž získá končenická školka více prostoru a první i druhý stupeň školy budou sdílet společný areál, což bude pro obě instituce velkou výhodou.
Všechny projekty zaměřené na veřejné záležitosti probíhají ve spolupráci úřadu poslance se Svazem Čechů a jednotkami místní samosprávy i s našimi představiteli v nich, ať už jde o místostarosty, nebo naše menšinové rady a představitele. Spolupráce mezi jednotkami místní samosprávy a Bjelovarsko-bilogorským županstvím je vynikající, ale dobrou spolupráci máme i s jednotkami místní samosprávy v oblastech, kde jsou aktivní česká a slovenská sdružení – a to je prakticky všude od Iloku po Istrii a Orebić, kde se nachází Kulturně-edukační centrum Svazu Slováků.
Jedním z významných projektů je také internát v Daruvaru, který se staví na základě operačního programu. Naším cílem je dokončit jej do začátku příštího školního roku. Chceme také do stanov zařadit článek, který by zajistil určitou přednost pro žáky, kteří se zapíší na daruvarské střední školy a budou navštěvovat výuku v českém jazyce. To proto, aby i děti z jiných částí Chorvatska měly možnost zapsat se na střední školy, kde část výuky probíhá v českém jazyce. Internát bude působit při Ekonomické a turistické škole a bude v něm zajištěno stravování a péče o žáky, stejně jako na každé jiné středoškolské koleji. Věřím, že to bude pro naše žáky a všechny zájemce o daruvarské střední školy krokem vpřed. Internát bude také možné využít během letních měsíců a prázdnin k ubytování různých skupin – hostů města Daruvaru, ale i účinkujících na větších kulturních akcích české menšiny pořádaných Svazem Čechů či českými besedami z Daruvaru a okolí.
Ohodnoťte uplynulý rok v životě menšin, které v parlamentu zastupujete. Co považujete za největší loňský úspěch (menšin, ale i Vás osobně jako poslance)?
Kdybych měl podtrhnout čáru pod loňským rokem, musím říci, že jsem velmi hrdý na příslušníky české menšiny a lidi aktivní v našich sdruženích a institucích, protože se uskutečnil veškerý program a vše, co si naše české besedy, Svaz Čechů, Jednota a naše vzdělávací instituce předsevzaly. Těší mě, že jsme mohli zajistit podporu na vše, co potřebovaly, jak finančně, tak ve smyslu logistiky. Kromě řádné kulturně-osvětové činnosti byla spousta infrastrukturních věcí. Každá beseda má jak na minulý, tak i na příští rok naplánované zase nové investice, od řádné údržby po přístavby svých prostor. Velmi mě těší, že jsme svou aktivitou zároveň pomohli v rozvoji jednotek lokální samosprávy tam, kde působí naše sdružení.
Dožínky v Daruvaru byly skutečně na vysoké, vynikající úrovni. Šlo o sto let od pořádání prvních Dožínek a i jako předsedu informační rady Svazu Čechů mě těší, že se nám společně s Chorvatskou radiotelevizí podařilo zařídit nahrávání dalšího dokumentárního filmu o tak velké tradici. Už se velmi těšíme na představení tohoto filmu a věříme, že až ho všichni naši krajané uvidí, budou mít další velmi dobrý propagační materiál – nejen pro českou menšinu, nejen pro Daruvar a Bjelovarsko-bilogorské županství, ale i pro celý chorvatský stát, abychom mohli ukázat, jak funguje česká menšina v Chorvatsku a jak ve spolupráci se všemi – místní samosprávou i ostatními místními sdruženími – zde uchovává tradice a kulturu Čechů. Těší mě, že mnozí z našich hostů, od poslanecké sněmovny, z velvyslanectví, honorárních konzulů, nebo z vlády a ministerstev, ocenili tuto naši činnost na vysoké úrovni a všichni souhlasili, že by se dalo říci, že uchováváme a dbáme o svou českou řeč, tradice a kulturu snad i lépe než Češi v České republice.
Byla otevřena další přístavba daruvarské školky, a přitom to není tak dávno, co se přistavovalo naposledy – bylo to v roce 2021…
Ano, přistavěli jsme další část, a kdybychom měli kam se rozrůstat, pokračovali bychom i dál. Stavba byla financována z evropských fondů, rozpočtu místní samosprávy a Svazu Čechů. Byl to velký společný projekt a podobné jsou v plánu i do budoucna. Pro mateřskou školu v Končenicích obec připravila dokumentaci, Svaz zajistí prostředky na stavbu a společně s Československým ústavem zahraničním se bude pořizovat vybavení. Pro základní školu zajistilo dokumentaci županství a Svaz připravuje finance na stavbu. Jsou to jen některé z větších projektů, mezi něž bude patřit i rekonstrukce budovy Svazu Čechů a Jednoty. Nesmíme ale zapomenout, že v každé besedě existuje určitá potřeba finančně méně či více náročného projektu. Pro českou menšinu, Svaz Čechů a mě osobně je každý projekt stejně důležitý, protože jde o vytváření podmínek pro fungování menšiny.
Shrnul bych to takto: Ano, toto jsou základy nezbytné pro to, aby menšina mohla fungovat, ale jsou to pouze budovy. Srdcem menšiny jsou lidé. A to nám mnozí závidí – česká menšina v Chorvatsku funguje jako jedna velká rodina, kde všichni „táhnou za jeden provaz“. Díky tomu, že jsme „pod jednou střechou“ jednotného Svazu Čechů jako jedna rodina v jednom domě, můžeme splnit vše, co naplánujeme.
Dalším významným úspěchem uplynulého roku byla formální definice úředního používání českého jazyka v části obce Dežanovec. Po našem dlouhodobém úsilí ve spolupráci s radami české menšiny obce Dežanovec a županství souhlasili s návrhem místostarostky Dežanovce Kristiny Kubištové i starosta Josip Stjepanović, obecní rada Dežanovce a Rada české menšiny Dežanovce. Do stanov obce Dežanovec bylo tedy zařazeno úřední používání českého jazyka, konkrétně na území osad Holubňák a Dolní Střežany. Zůstává několik otevřených otázek na území obcí Dežanovec a Sirač, které v budoucnu v dialogu a spolupráci s místní samosprávou také vyřešíme.
Jednota letos slaví 80 let od vydání prvního čísla časopisu. Co byste řekl o významu informování příslušníků menšiny v českém jazyce?
Informování o aktivitách menšiny po celý rok je velmi důležité. Usilujeme o informování prostřednictvím různých prostředků, jako jsou například webové stránky, nový portál, televize, pořady Prizma a Manjinski mozaik nebo rozhlasové stanice Rádio Daruvar, Rádio Hrubečné Pole. V letošním roce však musíme zvlášť zdůraznit význam týdeníku Jednota, který jako orgán Svazu Čechů již osmdesát let kontinuálně informuje o událostech nejen v české menšině. Jde o významnou tradici, jakou většina menšin nemá. Myslím si, že spousta informací, včetně servisních zpráv o místní samosprávě a dalších záležitostech, by se nebýt Jednoty k našim krajanům vůbec nedostalo. Velký dík patří Jednotě, její ředitelce i všem zaměstnancům, nynějším i bývalým. Jednota se vede jako orgán Svazu Čechů, ale můžeme říci, že je to jedna z perel české menšiny. Zasloužila se o to, aby se zprávy o činnosti menšiny i řada dalších informací dostaly ke krajanům a dalším lidem, kteří by o tom, co jsme dělali v uplynulých osmdesáti letech, jinak možná nevěděli. Jednotě ze srdce gratuluji a věřím, že je před námi pestrá budoucnost.
Stíháte se při spoustě povinností a závazků věnovat své rodině a všemu, co rád děláte?
Někdy je velmi těžké vedle pracovních závazků stihnout vše, co by člověk chtěl, nebo měl. Opravdu rád chodím na veškeré naše kulturní akce, nebo i na schůze menšinových rad či českých besed, výkonných výborů, obecních rad a podobně, ale stane se, že je někdy o víkendu až šestnáct různých akcí na úrovni Svazu Čechů, Svazu Slováků, českých besed nebo matic slovenských, takže to někdy nejde všechno stihnout. Máme rozběhnuté projekty a staveniště od Iloku na východě po Tkon a Orebić na jihu… Myslím si ale, že se mi podařilo zorganizovat se co nejlépe. Když se mi nedaří přijít na nějakou akci v tu chvíli, když probíhá, tak komunikujeme po telefonu nebo přes email a koordinujeme, co je zapotřebí. Také práci v Záhřebu jsem si rozdělil tak, že spíš řeším různé otázky na ministerstvech a různých parlamentních výborech, než bych častěji vystupoval při parlamentních zasedáních. Přímo s ministerstvem, vládou či lokální samosprávou lze vyjednat spoustu věcí a různých projektů, jejichž dopady jsou pak vidět přímo v terénu, mezi našimi lidmi a besedami. Jsou tu také různé projekty na úrovni ministerstev pro zlepšení podmínek v zemědělství, regionálního rozvoje a hospodářství. Jde o fondy, které jdou přes klub menšin…
Samozřejmě potom nezůstává tolik času, kolik bych chtěl, na všechno ostatní. Musím poděkovat především své rodině, která mě podporuje – mé manželce a dětem, s nimiž se často i několik dní slýcháme jen po telefonu. Ale každou volnou chvilku věnuji právě své rodině, protože stejně jako ta naše menšinová rodina, i rodina doma, je to nejdůležitější, co člověk může mít, a bez její podpory by to nešlo.
Když skutečně mám volný čas, nejraději ho trávím s rodinou. Někdy s chlapci zajedeme někam na kolech, rádi chodíme do přírody, rádi si zajedeme na nějaký výlet. K tomu máme vlastní včelín v Kreštelovci, kde spolu trávíme spoustu času, a je to ten nejhezčí čas, i když ho trávíme při práci, ať už jde o sekání, obdělávání půdy nebo práci se včelami. Jde zároveň o relaxaci a především o chvíle strávené s rodinou.
Děkuji za rozhovor. Otázky kladl Željko Podsedník, foto archiv
PRO ZACHOVÁNÍ MENŠINOVÝCH PRÁV JE TŘEBA ZAPSAT SE DO REJSTŘÍKU
Co mají příslušníci menšiny udělat, aby pomohli zachovat práva české menšiny v Chorvatsku, jako je menšinové školství, média a samospráva?
V minulém roce byla schválena spousta nových zákonů a novel týkajících se evropského práva, ale také vnitřních záležitostí, včetně některých zákonů přímo souvisejících s národnostními menšinami. Je to také zákon o registru obyvatel Chorvatské republiky, který začne fungovat již letos v červnu. V Chorvatsku už nebude probíhat sčítání obyvatel, přičemž víme, že právě od počtu obyvatel se odvíjí možnost uplatňovat veškerá menšinová práva na lokální, regionální i státní úrovni, pokud jde o zastupování, financování a všechno ostatní.
Právě zákon o registru obyvatel nám přinesl nejvíce novinek. Kdybychom ho uveřejnili tak, jak zněl první návrh, nebylo by to dobré, protože bychom letos v rejstříku příslušníků české menšiny začínali 1. červnem na nule a každý by se musel znovu přihlásit k české národnosti. Stejná situace by nastala i pro většinové chorvatské obyvatelstvo.
Proto jsme na to upozornili a podařilo se nám zařídit, že se veškerá menšinová práva až do roku 2033 budou uskutečňovat podle sčítání obyvatel z roku 2021, jehož výsledky týkající se menšin vyšly až v roce 2023. Od 1. ledna 2033 bude v registru obyvatel uveden počet menšinových příslušníků z rejstříku voličů. To pro nás znamená, že jsme získali čas k tomu, abychom se přizpůsobili. Naše menšinová práva jsou zaručena na příštích deset let na stávající úrovni – jde o zastupování na všech úrovních, menšinové rady a představitele. Důležité je, aby se všichni příslušníci naší menšiny, kteří letos dosáhnou plnoletosti a ještě se nepřihlásili k české národnosti, od 1. června nebo hned prostřednictvím platformy e-građani deklarovali jako příslušníci národnostní menšiny. Je to důležité proto, aby pro nás příprava na novou legislativu proběhla co nejvýhodněji a abychom nepřišli o žádné z našich práv.
Předpokládáme, že v příštím roce budeme mít spoustu schůzí s představiteli ministerstva spravedlnosti a že proběhne spousta seminářů pro místní samosprávu, pro naše menšinové rady, pro naše sdružení, kde budeme vysvětlovat novou situaci. Děkuji touto cestou Jednotě, že o těchto věcech řádně a včas informuje krajany po celém Chorvatsku.
Sa saborskim zastupnikom Vladimirom Bilekom – Zastupnik za češku i slovačku manjinu u svom petom mandatu komentira turbulentnu vanjskopolitičku situaciju, koja utječe i na život pripadnika manjina. U proračunu Savjeta za nacionalne manjine osigurano je deset posto više sredstava, zahvaljujući dosadašnjim aktivnostima i racionalnom korištenju istih, čemu je doprinijela i odlična suradnja svih činitelja unutar manjine. Od značajnih događaja u protekloj godini Bilek izdvaja veličanstvene Žetvene svečanosti i dogradnju češkog dječjeg vrtića u Daruvaru, a od planova drugu fazu izgradnje kulturnog centra u Tkonu, izgradnju učeničkoga doma u Daruvaru te projekte slovačke manjine. Opisuje i značaj Jednote i manjinskog informiranja i opisuje svoje rijetke, ali omiljene i dragocjene slobodne trenutke s najbližom obitelji.
