Na rodinném hospodářství Hedvigy a Jaroslava Kočích v Končenicích

Sezona sklizně jahod je v plném proudu a potrvá i během června. Také na jediném ekologickém rodinném hospodářství v Končenicích, které vlastní manželé Hedviga a Jaroslav Kočí, s nimi mají plné ruce práce.

Protože jahody dovezené z Itálie nepěstují ve fóliovnících, ale na otevřeném, mají letos v důsledku deštivého počasí velké ztráty. „Ani vloni, kdy jsme s pěstováním jahod začali, nebyla situace lepší. Sklidili jsme jich jen asi dvě stě kilogramů,“ postěžoval si Jaroslav, zaměstnanec bjelovarské firmy na ochranu majetku Protecta Horvat. „Vysazovali jsme je v srpnu a září, ale proto, že bylo velké sucho, jsme je před tím museli skladovat v chladicí komoře. Byli jsme překvapeni, když plodily i během zimy, a to pod sněhem,“ popisuje jejich začátky Jaroslav.
„Ani letos nám počasí nepřeje, tentokrát ale šlo o chladno a déšť v době jejich zrání. Mysleli jsme si, že prodáme alespoň tři sta kilo, ale plán jsme splnili jen z poloviny. Budeme rádi, když to bude stejné množství jako vloni. Velký problém jsou plži a červi, kteří se díky vlhkému počasí silně rozmnožují. „Boj se slimáky pomocí kelímků s pivem zakopaných do půdy jsme vzdali, protože by jich na tak velké ploše bylo potřeba mnoho. Také jsme zkoušeli do meziřádků vysázet česnek, který by měl škůdce odpuzovat, ale s výsledkem jsme nebyli spokojeni. Stejně jako s výluhem z kopřiv. Příští rok budeme muset objednat nějaké ekologické prostředky nebo se budeme muset orientovat na integrální ochranu, která připouští některé chemické prostředky.“   
Manželé pěstují jahody odrůdy Clery na 500 m2. Neplánují se šířit, a to z  prostého důvodu – při pěstování jahod je potřeba velké množství ruční práce. „Vše děláme sami, od ošetřování přes sklizeň až po prodej. To je klíč našeho úspěchu,“ řekla nám Hedviga, která se do Končenic dostala v roce 1997 z Bosny, z Jajce. „Nejsem zaměstnaná, jsem hospodyní. Nemůžeme si dovolit brát sezónní dělníky, pak bychom nic nevydělali.“ Přestože své plochy zavlažují systémem kapka po kapce a sazenice vysázeli na fólii (kvůli plevelům), žádané výsledky jim to zatím nepřineslo. „Za kilo jahod dostaneme dvacet kun bez ohledu na to, že je pěstujeme ekologicky. Prodej jahod je ale bezproblémový, prodali bychom jich i víc. Sklízíme každodenně a s jahodami nemusíme jezdit nikam na trh. Vše prodáme doma. Jsme si vědomi toho, že velkým obchodním centrům nemůžeme konkurovat.“
Největší výhodou jejich jahod je to, že nejsou plné jedů z postřiků, i to, že je pěstují v blízkosti domu, čímž jsou imputy sníženy na minimum. To, že jsou zavlažovány systémem kapka po kapce, který je instalován pod fólií, se odrazilo na velikost a hmotnost plodů. Při zavlažování přes kořen využívají ekologické prostředky na přihnojení Kristalon a pro přihnojování přes list Slavol.
Končenické ekologické jahody krásně voní, „...ale letos jsou méně sladké. To kvůli častým dešťům,“ dostalo se nám vysvětlení. Do jahod Kočí investovali přes 10 000 kun, z toho nejdražší byly sazenice, 6 000 kun, a fólie, kterou pokládal pan Jaroslav sám, stála 3 000 kun. „Bude to nějakou dobu trvat, než se z toho finančně dostaneme.“
Pěstováním jahod se začali zabývat na popud staršího syna Vibora, který žije v Záhřebu, kde pracuje v počítačové firmě. V sezoně rodičům pomáhají i mladší syn Kristijan, student druhého ročníku technické školy v Daruvaru a občas i dcera Nirvana, která žije v Osijeku.
Rodinné hospodářství Kočích, na němž se dříve chovaly krávy, se orientovalo nejen na ekologické pěstování jahod, ale také arónie, česneku a rybízu, kromě toho chovají ovce a poníky.
 „Šedesát kilogramů sadbového česneku (kilogram za 70 kun) jsme si dovezli z Miholjce a předpokládali jsme, že sklidíme 400 kg. Úroda však byla daleko nižší. Vysázeli jsme ho totiž na plochu, která před tím nebyla hnojená ani obdělávaná. Z investic, které jsme do výsadby před dvěma roky vložili, se nám zatím nic nevrátilo. Nyní máme 27 ovcí, ale byly doby, kdy jsme jich měli sto. Problém je nedostatek pastvin. Ani výkup vlny v končenické výkupně firmy Manole nefunguje, jak by měl. Nyní se za kilogram dostane jen 1 kuna a výplata je nejistá,“ řekl nám J. Kočí.   

A. Raisová/ar

Read 1075 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi