Na rodinném hospodářství Gomerčićových v Bjeliševci se sklízí tabák

  • Posted on:  čtvrtek, 22 říjen 2015 00:00

JAKÉ TO JE PĚSTOVAT JEDNU Z NEJZISKOVĚJŠÍCH PLODIN

Pro Daruvařany je tabák netypickou plodinou, ale pro obyvatele Podraviny, požežské Zlaté doliny a východní Slavonie je to běžná kultura, která se oproti pšenici a kukuřici, jejichž výkupní cena klesá, vyplácí pěstovat. Proč? O tom jsme si na rodinném hospodářství zaměřeném na rostlinnou výrobu povídali s Vlastou, Jurem a jejich synem Ivanem Gomerčićovými v malé vesničce Bjeliševec u Požegy.


Mezi velkopěstitele tabáku se dostali náhodou. Vlasta a Jura totiž pracovali ve firmě Hrvatski duhani Kutjevo, Vlasta v laboratoři a Jure byl traktoristou. Potom, když Vlasta v roce 2014 odešla do invalidního důchodu a její manžel dostal výpověď, se rozhodli své plochy na pěstování tabáku zvětšit z tří čtvrtin hektaru na jedenáct hektarů a vystavět si tři sušárny. K tomu pomohly i pozemky, které Vlasta zdědila po bratrovi. Mezitím se k nim přidal i třiadvacetiletý syn Ivan, který se na zemědělské škole vyučil mechanikem. Zemědělství má rád, zabývá se jím odmala a vidí v něm svou budoucnost.
„Tabák jsme začali pěstovat před dvaadvaceti lety. Začínali jsme s odrůdou Burley, která se sušila na vzduchu,“ zavzpomínal na své začátky náš hostitel Jure. Proč zrovna tabák a ne jiná plodina, zajímalo nás: „Protože je to v současnosti jedna z nejziskovějších plodin a máme s ní už zkušenosti,“ odpověděli Gomerčićovi, kteří patří spolu s Ivicou Hruškou mezi největší pěstitele tabáku ve vsi. Pro zajímavost, žije v ní jen stovka obyvatel, z toho třicet důchodců, a mnoho vesničanů má vysokoškolské vzdělání, tři dokonce doktorát, a všichni jsou zaměstnaní!
Když jsme přijeli na pole, kde se tabák sklízel, zahlédli jsme devět k zemi sehnutých dělnic, které otrhávaly spodní listy. Může se ale sklízet i kombajnem. „Sklízíme je postupně podle barvy asi třikrát týdně, jakmile začnou ztrácet zelenou barvu, a to od července do poloviny října. Výnos z hektaru je 3600 kg suchého tabáku, musí se odstraňovat květ, protože rostlinu vysiluje,“ byla jsem poučena. Tři dělníci pak natrhané listy nosili a dva další je skládali mezi dvě lišty na tzv. stůl na k tomu přizpůsobeném traktorovém přívěsu. Dělníci si za šest až sedm hodin namáhavé práce vydělají 130 kun. Hospodáři si ale postěžovali, jak je těžké najít pracovní sílu, což udivuje, protože jak víme, v Chorvatsku je velká nezaměstnanost.
Jure vyjádřil spokojenost s letošní kvalitou tabáku: „Vloni to nestálo za nic, kvalitu zhoršil déšť a byla i nižší výkupní cena, ale letos je dobrá. Za kilogram dostaneme 13 kun, i když reálná cena by byla 15 kun/kg suchého tabáku.“ Za normálních podmínek se dají sklidit tři vagóny, tedy 30 tun tabáku, ale kvůli letošnímu suchu je úroda o něco nižší, asi 25 tun. „Výnos snížilo i napadení dřepčíkem (buhač), který způsobil žír na listech. Ty pak vypadají, jako by byly prostřílené broky,“ postěžoval si J. Gomerčić, který tabák proti tomuto škůdci postřikoval třikrát insekticidy a jednou fungicidem (Ridomil) proti plísním. Na druhou stranu extrémní sucho spotřebu postřiků snížilo. Výkupna Hrvatski duhani vyplácí peníze za tabák pravidelně, stejně jako subvence. Svým spolupracovníkům zajišťuje repromateriál i semeno, letos odrůd DH 17 a DH 27, a poskytuje jim také poradenství.
Sazenice si Gomerčićovi předpěstují sami ve svých třech fóliovnících od 2. března do 10. května. Pak je vysazují na pole. „Při pěstování tabáku se musí dodržovat střídání plodin, to je základ vysoké úrody,“ připomínají bjeliševečtí pěstitelé a vyjmenovávají dobré předplodiny: obiloviny, leguminózy (jeteloviny, vikev, sója). Za nevyhovující považují brambory, rajčata a zeleninu. Tabák se může znovu na poli pěstovat až za tři nebo čtyři roky.
Nezavlažují, protože k tomu nemají podmínky. „Museli bychom kopat hluboké studně, a to by stálo hodně peněz. Ale jsme si vědomi toho, že závlaha je budoucnost, a to nejen pro tabák, protože léta jsou stále sušší. V Chorvatsku je ještě málo zavlažovaných pozemků,“ vysvětlují.
Zajímá nás, jak je to se sušením. „Listy se suší teplým vzduchem 144–168 hodin, tedy asi týden. Když se vysuší na 15 až 16 % vlhkosti, skládají se do krabic a odvážejí do výkupny. Sušárny se znovu plní čerstvými listy složenými v lištách. V Chorvatsku se tabák vykupuje jen ve třech výkupnách, ve Virovitici, Kutjevu a Pitomači,“ informoval Jure. V sušárnách se topí dřívím a využívá se tzv. pyrolýza (tedy rozklad organických materiálů bez přístupu kyslíku). Spotřebuje se 75–80 m3 dříví za 90 000 kun. „Zkoušeli jsme i plyn, ale kvůli velké spotřebě jsme od něho upustili. Celý cyklus by nás stál 270 000 kun. Během sezóny se suší asi sedmašedesát dní. „Na začátku sušení musí být teplota 30 °C a v konečné fázi 75 °C. Jedna sušárna má kapacitu 123 rámů, to je úroda z 3,5 hektaru,“ vysvětloval dál Jure.
Přestože v zemědělství nekvetou růže, je vidět, že některé plodiny se přece jen pěstovat vyplácí. Proto, kdo má možnost, měl by se nad tím zamyslet a nezaměřovat se jen na běžné kultury, které se vyplácely kdysi. A. Raisová/ar

Vlasta Gomerčićová, roz. Uličníková, je rodačkou z Bjeliševce a její manžel je z Vetova u Kutjeva. Vlasta je hospodyní, stará se o drůbež. Má hodně čínských hedvábných slepic, japonských kachen, ale i králíků. Její velkou láskou jsou květiny a malování. Dům je vyzdoben jejími vlastními obrazy.
Kromě syna Ivana mají Gomerčićovi i dvě dcery, Josipu a Marii z Vlastina prvního manželství, a tři vnuky. Jura s Vlastou a Ivanem jsou členové místní Besedy a pomáhají, když je to potřeba, řekla nám o nich předsedkyně, naše průvodkyně Alenka Hrušková. Gomerčićovi mají příbuzné také v Brně, kam občas jezdí a moc se jim tam líbí.

Není tabák jako tabák
Jak tabák vypadá? Pro ty, kteří se s tabákem nikdy nesetkali, ho popíšeme: jedná se o rostlinu do 3 m vysokou s růžovými, bílými a žlutými květy. Sklízí se spodní listy, na jedné rostlině jich je 20–100.
Rostlinu tabáku můžeme využít buď celou beze zbytků, nebo pouze listy. Závisí to na odrůdě, kterou pěstujeme. Hlavním cílem, proč se všude ve světě tabák pěstuje, je výroba tabákových produktů. Pro výrobu doutníků nebo cigaretového tabáku se pěstují dva druhy tabáku.
Nejznámější a nejkvalitnější je viržinský (nicotiana tabacum) a druhým je tabák selský nebo také česky machorka (nicotiana rustica). Vyrábějí se z něj však i například kyseliny citrónová nebo listová. Stonek rostliny se dá využít při výrobě celulózy a ze semen se získává olej na výrobu mýdel, laků a fermeže.
Víte, že...
- ve světě se pěstuje 70 druhů tabáku ve 120 zemích
- nejznámější a nejkvalitnější je tabák viržinský a za ním tabák selský.

Read 986 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 43 2021

V Jednotě číslo 43, která vychází 30. října 2021, čtěte:
- Krajanské zpěvánky v Rijece
- Večer českého a dalmatského folkloru v Bjelovaru
- Ve Virovitici skončily Ozvěny Jarních tónů Jana Vlašimského
- Den Rady české menšiny města Záhřebu
- Ve školách oslavili Den chleba
- Sto let Svazu Čechů: Větší pozornost potřebám Slováků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi