Češi v Chorvatsku byli hostiteli semináře Federální unie národnostních menšin

  • Posted on:  středa, 28 říjen 2015 00:00

JSME VŠICHNI SLOVANÉ A CÍTÍME SE ZDE VELMI DOBŘE

V co nejkratší lhůtě by spolky a sdružení národnostních menšin měly odevzdat údaje o svých spolcích a činnostech kvůli zhotovení webové stránky o působení slovanských menšin. Je to jeden ze závěrů semináře slovanských menšin, který 16. a 17. října uspořádali chorvatští Češi v Daruvaru a Záhřebu na téma spolupráce slovanských menšin pod záštitou FUEN.

Federální unie evropských menšin (FUEN) působí už šedesát let a stará se o ochranu menšinových práv. Češi v Chorvatsku projevili zájem o členství v roce 2009 a už rok poté byl Daruvar hostitelem semináře na téma menšiny a média. Od roku 2011 byla členkou FUEN česká menšinová rada Bjelovarsko-bilogorského županství, nyní je to Koordinace rad české menšiny.
FUEN má tři pracovní skupiny. V jedné jsou germánské menšiny, v druhé slovanské a ve třetí ty ostatní. Cílem pracovní skupiny slovanských menšin je rozvíjet spolupráci jednotlivých menšin a vyměňovat si zkušenosti týkající se modelů organizování menšiny a její zapojování do společenského a politického života. „Příklady jsou různé. Třeba my, jako západoslovanská menšina, nemáme svůj stát, který by podporoval naši činnost, jako ho mají Češi nebo Němci, bez ohledu na to, ve které zemi žijí,“ řekl představitel Lužických Srbů Bjarnat Cyž, tajemník organizace Domowina, zároveň místopředseda FUEN. „Přesto máme mnoho dobrých projektů, čile spolupracujeme na kulturním poli, vyměňujeme si informace z oblasti školství a právě v Daruvaru jsme viděli velice dobrý koncept českých škol v Chorvatsku. Podobá se tomu, jaký máme my v Německu. Z druhé strany, FUEN usiluje o zviditelňování menšin v Evropské unii. Zjistili jsme, že Evropa nemá o národnostní menšiny tak velký zájem, jak by to bylo potřebné, a to bychom chtěli v příštím období zlepšit.“
Proto FUEN otevře v Bruselu úřad pro lobbování za projekty evropských menšin. Cílem je získat podporu z evropských fondů a představitele v Evropském parlamentu. Žádost o zástupce v parlamentu chtěl doložit jedním milionem podpisů příslušníků menšin, ale Evropská komise tuto akci zastavila a nyní o ní jedná soud pro lidská práva.
Jednou z oblastí, v níž menšiny velice dobře spolupracují, je sport. FUEN pořádá Europeadu, mistrovství evropských menšin ve fotbalu, která se v příštím roce bude konat potřetí. Mistrovství se koná jednou za čtyři roky, další bude v Jižním Tyrolsku. Na dosavadních dvou výborných výsledků dosáhlo mužstvo Chorvatů v Srbsku, a právě v Daruvaru domluvil její představitel Ivan Budinčević utkání s reprezentací Srbů z Chorvatska. Dalším společným bodem všech menšinových organizací je financování. Všechny spoléhají na evropské fondy. Právě to, jak zpracovávat projekty a přihlásit je na fondy Evropské unie, bude tématem příštího semináře FUEN, který bude buďto v Subotici u srbských Chorvatů, nebo v Budyšíně u Lužických Srbů. Příští kongres FUEN se bude konat v květnu 2016 v Polsku, a bude to kongres volební, na kterém Unie evropských menšin zvolí nové vedení.
Účastníci semináře se bavili také o tom, jak v menšinových organizacích povzbudit zájem o účast v podobných akcích nebo jak akce financovat, neboť některé menšiny se kongresu nemohou zúčastnit, protože nemají peníze. Tak se i letošního semináře zúčastnilo jen devět představitelů pěti národnostních menšin – Lužických Srbů z Německa, Rusínů z Ukrajiny, Rusů z Polska, Chorvatů ze Srbska a hostitelů, Čechů z Chorvatska. V Daruvaru se přidali ještě představitelé Srbů, Romů a Maďarů z Bjelovarsko-bilogorského županství, a na části programů byl i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek a předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková. V Záhřebu se kromě představitelů České besedy a Rady české menšiny, v čele s předsedou Jiřím Bahníkem, semináře účastnila i zástupkyně ředitele vládního Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Bahrija Sejfićová, která nastínila postavení menšin v Republice Chorvatsku.
Hostitel semináře, tedy Koordinace české menšiny, v čele s předsedou Damirem Malinou, se postaral také o bohatý doprovodný program. V Daruvaru hosté navštívili instituce české menšiny, Svaz, Jednotu, mateřskou a základní školu a výstavu o přistěhování Čechů do Chorvatska, a starosta Dalibor Rohlík pro ně připravil recepci na radnici. Nechyběla ani prohlídka města a degustace daruvarských vín. Druhý den byl věnován návštěvě Záhřebu, po které dvoudenní program skončil v Daruvarském Brestově, kde tamní Česká beseda ukázala část své činnosti ve vystoupení dvou folklorních skupin, dechové hudby, pěvecké skupiny a hudební kapely. Kromě předsedy spolku Darka Milobary hosty uvítal i starosta obce Končenice Zlatko Bakunić. V příjemném ovzduší se jim ani nechtělo odejít a loučili se slovy: „My jsme všichni Slované a cítíme se zde velmi dobře.“ M. Pejić/mp

FOTOGRAFIE

EVROPSKÉ MENŠINY A FUEN
Na evropském kontinentu je pětačtyřicet států, v nichž žije tři sta národnostních menšin s přibližně stem milionů příslušníků, z čehož vyplývá, že je každý sedmý obyvatel Evropy příslušník některé z národnostních menšin. V Evropě se mluví asi devadesáti jazyky, z toho sedmatřicet uznaných národních jazyků čili jazyků národnostních menšin.
Federální unie evropských národnostních menšin – FUEN je zastřešující organizací autochtonních menšin a zahrnuje čtyřiaosmdesát organizací ve dvaatřiceti evropských zemích. FUEN usiluje o záštitu a podporu identity, jazyka, kultury, spravedlnosti a zvláštností evropských menšin a zastupuje zájmy menšin na regionální a národní úrovni. Unie byla založena v roce 1949 ve Versailles, dnes má status účastníka v Radě Evropy a poradní status v Organizaci spojených národů.

PŘÍKLADY Z RŮZNÝCH ZEMÍ
Národnostní menšiny mají v různých zemích různé postavení, o čemž názorně svědčí i příklady menšin, které se zúčastnily letošního semináře.
Lužičtí Srbové jsou zvláštní i tím, že patří k menšinám bez mateřské země. Žijí v Německu, v Sasku a Braniborsku, je jich šedesát tisíc a dělí se na dvě skupiny, Dolnolužické a Hornolužické Srby, kteří mluví odlišnými jazyky. Jejich zastřešující organizace Domowina (Vlast) působí od roku 1912 a do FUEN vstoupila po sjednocení německých států v roce 1990. Jsou jedním z jen čtyř národů, kteří mají v Německu status menšiny a na území samosprávy mají dvojjazyčnost. „Postavení naší menšiny se podobá postavení české menšiny v Chorvatsku. Máme školy, dvojjazyčnost, ale vy tady máte trochu lepší situaci, když jde o politické zastoupení,“ říká předseda Domowiny Dawid Statnik. Lužičtí Srbové nemají poslance v parlamentu.
Chorvaté v Srbsku mají politického zastupitele v oblastním shromáždění, zatímco na státní úrovni představitel menšiny není. „Chorvaté jako menšina sdílejí společný osud s většinovým srbským národem, který ve značné míře ovlivňuje ekonomická krize a těžká demografická situace, a proto hodně lidí ze Subotice a Vojvodiny odchází,“ řekl Ivan Budinčević, představitel Demokratického svazu Chorvatů ve Vojvodině, jediné politické strany Chorvatů v Srbsku. „My máme možnost dostat dvojí občanství, a to nám dost usnadňuje naši pozici ve společnosti.“
Rusíni na Ukrajině jsou na tom zvlášť špatně. Na rozdíl od Rusínů v jiných zemích, včetně Chorvatska, na Ukrajině nemají status národnostní menšiny. „Naše vlast, Podkarpatská Rus, která byla do druhé světové války součásti Československa, se po válce stala územím Sovětského svazu, potom Ukrajiny, a ztratila veškerá menšinová práva,“ řekl nám Jevhen Župan, předseda Národní rady Rusínů Podkarpatska. Nyní se shromažďují kolem kulturních spolků, organizují festivaly a vydávají knihy v rusínském jazyce a přes spolky se snaží vybojovat samostatnost a národnostní suverenitu, kterou měli před válkou. Kvůli takovému postavení nemají oficiální menšinové školy ani finanční podporu státu a veškerou činnost financují z donací sponzorů.

Read 440 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 43 2021

V Jednotě číslo 43, která vychází 30. října 2021, čtěte:
- Krajanské zpěvánky v Rijece
- Večer českého a dalmatského folkloru v Bjelovaru
- Ve Virovitici skončily Ozvěny Jarních tónů Jana Vlašimského
- Den Rady české menšiny města Záhřebu
- Ve školách oslavili Den chleba
- Sto let Svazu Čechů: Větší pozornost potřebám Slováků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi