„Před vstupem Chorvatska do Evropské unie byla dosažena vysoká úroveň ochrany menšinových práv, ale potom klesla,“ řekl profesor ze záhřebské Fakulty politických věd Siniša Tatalović. „Veřejnost je k menšinám méně vstřícná a je to znát také v médiích.“
Jak bylo na semináři řečeno, na místní úrovni je postavení národnostních menšin v novinách a rozhlasových programech solidní, o menšinách se hovoří, mají relace v mateřském jazyce. Nespokojenost se hlavně vztahuje na veřejný zpravodajský servis, tedy státní televizi a rádio.
„Televize je nejsilnějším médiem a obecenstvo se informuje převážně prostřednictvím televize,“ sdělil předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer. Dodal, že jen 5,8 procenta občanů čte noviny. Během loňského roku věnovala televize menšinám jen tři hodiny a 27 minut, i když v Chorvatsku žije 368 tisíc příslušníků různých národnostních menšin. „Znamená to, že Chorvatsko nesplnilo všechny povinnosti převzaté podepsáním mezinárodních dokumentů,“ podotýká Tatalović a dodává, že by televize měla o menšinách mluvit ve všech relacích, od dětských do zpravodajských, nejen v menšinovém pořadu Prizma, který je prakticky ghetto a sledují ho jen příslušníci menšin.
Během semináře, na kterém mluvili i ředitel Vládního úřadu pro lidská práva Branko Sočanac, Gordana Vilovićová z Fakulty politických věd, Suzana Kuncová z Agentury pro elektronická media a Branka Mandićová z Chorvatské rádio televize, se jednalo jak o přítomnosti menšinových témat v relacích rádia a televize, tak o významu médií v zachování národnostní identity menšin. Účastníci semináře se dotkli i otázky projevů nenávisti na sociálních sítích a v elektronických médiích, o rozvíjení tolerance a uznávání odlišnosti. Usnesli se, že je úroveň projevů nenávisti na jednotlivých internetových portálech a v relacích soukromých televizních stanic znepokojující a že instituce na ně nereagují, i když je k tomu zákony zavazují. Zmínili i vydavatelství italské menšiny Edit, kterému ministerstvo kultury zmenšilo podporu, kvůli čemuž se italské menšinové noviny dostaly do těžké finanční situace.
Po semináři byl předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer hostem menšinové relace HRT Prizma a vysvětlil, že je televize pro menšiny důležitá proto, že umožňuje zviditelňování menšinových komunit ve společnosti. „Televize je hlavním zdrojem informování většiny o menšinách, ale bohužel v situaci všeobecné komercializace, se menšiny stávají terčem senzačních příloh, v nichž se o menšinách mluví, jen když mají problémy. Je to škoda, protože menšiny propagují Chorvatsko v kontaktech s mateřskými zeměmi a nezřídka přivádějí i investory, kteří financují kapitální projekty,“ řekl A. Tolnauer a podotkl, že se výhody menšinové činnosti projevují také v kladných trendech v cestovním ruchu. Zmínil také, že menšiny mají stejné problémy jako celková společnost, protože jsou do ní integrovaní, a zvlášť velké potíže mají Srbové, kteří ještě pořád mají dost nevyřešených otázek návratu, dále Romové, kteří mají existenční problémy. Nevynechal ani posudek vlády, která je na odchodu, a řekl, že „během šesti měsíců působení vláda naprosto ignorovala národnostní menšiny. Je to jediná vláda od nezávislosti Chorvatska, která dala najevo, že i menšiny nezajímají a ve svém programu jim věnovala jedinou větu, a to zcela všeobecnou. Musím dodat, že jsem upozornil  dosavadního premiéra Oreškoviće na skutečnost, že vláda neprojevuje žádný zájem o osm procent populace státu. Byl verbálně velice benevolentní, ale vláda ve skutečnosti z dál o menšiny nejevila zájem, a proto menšinoví poslanci hlasovali pro vyslovení edůvěry premiérovi,“ uzavřel A. Tolnauer.
Podle relace Prizma Chorvatské
televize připravil M. Pejić/internet