Letošní dožínkový průvod, vedený dechovou hudbou České besedy Mezurač, začal kolem páté hodiny odpolední v sobotu 16. července. Za nezbytným emblémem Dožínkových slavností a státními vlajkami České republiky a Republiky Chorvatska následoval symbol konce žní – dožínkový věnec pletený z obilných klasů a polního kvítí. Před starým slovanským zvykem – vítání hostů chlebem a solí což je neopominutelnou tradicí nejen na Dožínkách, kráčela žena nesoucí poslední snop.
Jeden z nejtypičtějších a nejdůležitějších dožínkových symbolů – dožínková májka, na které každá stuha symbolizuje jednu Českou besedu – měla letos třicet stuh, protože virovitická Beseda se ani letos Dožínek nezúčastnila. Následovali ji muži, kteří seli pšenici. Když obilí vyrostlo a dozrálo, bylo ho třeba posekat. Na pomoc přijeli z Dolních Střežan. Ženci sekali kosami a ženy pomoci srpů obilí sbíraly a vázaly do snopů. Taneční skupiny Motýlci a Vlaštovky a žáci z Mezurače v doprovodu žen v průvodu nesli svačinu na pole a sbírali klásky.
První krajanský spolek v průvodu byl z Daruvarského Brestova a byl zastoupen tanečníky a dechovou hudbou. Za nimi se ve starých krojích, které si zachovali ještě z doby, kdy se jejich předkové stěhovali do těchto krajů, představili krajané z Jazveniku. Hostem průvodu byl soubor Orava Matice slovenské Mezurač. Zpěvem se v něm představila i Česká beseda města Hrubečné Pole. Následovala skupina z jedné z nejstarších Besed, z Hercegovce, a za nimi veselá mládež z Tréglavy. Průvod zpestřila i skupina tanečnic Panenky ze Sisku. Prekopakerští se představili s písní, při které klepali o cepy. Milí přátelé přijeli z nedaleké Repušnice s původními tanci. Lipoveckou Besedu zastupovalo několik párů za doprovodu dechové hudby, za nimi šli krajané ze Šibovce a z Lipovlan, kteří také zazpívali známé písně. Zpívalo s nimi i nadšené publikum. Po celou dobu průvodu vládla výborná nálada. Diváci každou skupinu odměňovali potleskem, přerušovali tak průvodní slovo, které četli Ivana Štěpánková a Ivan Vrbický. Ze Zlatého údolí přijely Besedy kaptolská a bjeliševecká. Obě zpívaly za doprovodu Gorana Hrušky, který hrál na harmoniku. Poutavé bylo představování mladých tanečníků z Končenic. Vesele zazpívala pěvecká skupina ze Slavonského Brodu i smíšená pěvecká skupina v kyjovských krojích ze záhřebského županství. Po ní se představil hostující soubor Lučina z Brna. Zaujal krásným zpěvem i verbuňkem. Z nejstarší krajanské vesnice Ivanova Sela přijela skupina žen v nových mladoboleslavských krojích. Zpěvem za doprovodu dechovky se v průvodu představila taneční skupina z Dolan. Veselým zpestřením byla skupina záhřebských krajanů, kteří tlačili trakař. Zazpívala i skupina novohradišských a garešnických krajanů, kteří byli na Dožínkových slavnostech potřetí. Folklorní soubor Coral přijel až z Polska a pozdrav od Jaderského moře přinesla nejvzdálenější Česká beseda, rijecká, v průvodu šla taneční skupina Ráček. Ze Zdenců přijela taneční skupina Vodička za doprovodu dechovky a ani tentokrát v průvodu nechyběla bjelovarská Česká obec. Veselé bylo představení krajanů z Horního Daruvaru, stejně jako i početného folklorního souboru daruvarské Besedy. Holubička sklidila za taneční upoutávku bouřlivý potlesk. Podruhé byl na Dožínkových slavnostech nejmladší krajanský spolek, Česká beseda Osijek, která zpívala za doprovodu harmonikářů.
A na samý závěr to nejkrásnější – tradiční dožínkové české buchty z Mezurače, které byly důkazem české pohostinnosti. Nikdo neváhal ochutnat je.
A. M. Štrumlová Tučková/žp, mk
