„Bylo to v roce 2001, pouhý rok po tom, co tehdejší český učitel v Chorvatsku Petr Trunec postavil rijeckou pěveckou skupinu na nohy a naučil ji sborově zpívat,“ uvedl moderátor programu Krešimir Špralja. Od pořádání prvních Zpěvánek dodnes zůstala Rijeka synonymem pro zpěv, a tak se i Ta naše písnička česká, refrén, který na konci každých zpěvánek společně zpívají všichni účinkující, klidně může změnit na Ta naše písnička rijecká…
Rijeka je nejen městem, v němž začala nyní už patnáctiletá tradice přehlídky krajanského sborového a skupinového zpěvu, ale také místem, kde se Zpěvánky konaly nejčastěji, letos poosmé. O tom, že se zpěv stal jednou z nejdůležitějších a nejrozšířenějších činností krajanských spolků jasně hovoří fakt, že je počet pěveckých skupin v besedách čtyřnásobný. Zatímco se na první přehlídce pěveckých skupin představilo sedm sborů, letos jich ve třech částech pořadu bude dokonce osmadvacet. Po Rijece se Zpěvánky budou konat ještě v Daruvaru (15. října) a v Lipovlanech (19. listopadu).
V takovém slavnostním polojubilejním ovzduší začaly Zpěvánky, které hostily osm krajanských pěveckých skupin – z Nové Hradišky, Bjeliševce, Kaptola, Prekopakry, Sisku, Záhřebu, Virovitice a samozřejmě z Rijeky, a jako hosté přehlídky z obce Čavle vystoupil i ženský pěvecký sbor Korezin, což v čakavském dialektu znamená „náhrdelník“. Sousedé zazpívali i písničku v místní řeči, která velice pobavila čakavského básníka Ivana Miodraga Rudanoviće, který si nikdy nenechá ujít příležitost zajít do rijecké krajanské komunity.
Mezi hosty byli i představitelé českých besed a menšinových rad a také místopředseda Svazu Čechů a České besedy Záhřeb Jiří Bahník. On pozdravil jménem předsedkyně Svazu Libuše Stráníkové a poděkoval místní samosprávě a Radě pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, které podporují menšinovou činnost. Zmínil, že rijecká Beseda „byla založena právě v dnešní den v roce 1994 a oslavuje dvaadvacáté narozeniny“, a že za dva dny své sedmé narozeniny oslaví také Český dům. „Svaz Čechů je hrdý na všechny své členky, na veškerou lásku a námahu, kterou věnují uchování českého jazyka a kultury, v čemž má česká písnička zvláštní místo,“ dodal.
Přesvědčili se o tom návštěvníci programu, v němž se vystřídaly skupiny různých počtů zpěváků a profilů, sbory pěstující rozlišný repertoár a způsob zpěvu. Každá skupina, bez ohledu na to zpívá-li lidovky nebo umělé písně, je-li doprovázená harmonikou nebo kapelou nebo vystupuje bez doprovodu, si dobyla srdce posluchačů a vyvolala upřímný potlesk.
Každá jednotlivá písnička a každé provedení měly svůj půvab i v případě, že šlo o klasickou, jako bjeliševecká Do lesíčka na čekanou a novohradišská Co jste hasiči, nebo jemné Čechy krásné, Čechy mé zazpívané a cappella v provedení Besedy hostitelky, nebo Na Pankráci, která v upravené verzi kaptolských krajanů zazněla trochu jinak: „Na Kaptole na malém vršíčku stojí pěkné stromořadí…“ A i když se zvolené písničky opakovaly, každý si mohl vybrat, která verze písně Včera jsem tě čekala se mu líbí více, rijecká nebo novohradišská. Skvěle zněla i Prekopakra, která měla velké problémy s přípravami na vystoupení. Několik dnů před přehlídkou zůstali kvůli rodinným důvodům bez odborné vedoucí Jadranky Radonićové Sirovicové, kterou úspěšně nahradil harmonikář a vedoucí doprovodné kapely Alois Huška.
Krajanské zpěvánky jsou přehlídkou, ne soutěží. Vystoupení sborů se nehodnotí a nedělá se žádný žebříček podle kvality zpěvu, ale několik bodů programu musíme vyzdvihnout jako vrchol večera. Skupina sisacké Besedy vedená Danou Stakorovou vynikala jak repertoárem (Rožnovské hodiny, Čerešničky a Spadla mi šablička), tak skvělým zpěvem bez hudebního doprovodu. Záhřeb předvedl „autobiografickou“ píseň o svém sboru – Bohemii a mile překvapil bezvadným přizpůsobením písní Vraćam se velkého chorvatského písničkáře Arsena Dediće. Proslulé finále muzikálu Jalta, Jalta, rozkošná skladba Neka cijeli ovaj svijet v provedení sboru a kapely virovitické Besedy bylo i dojemným vyvrcholením celého programu Zpěvánek, nepočítaje nevyhnutelnou Tu naši písničku českou, kterou na konci každé přehlídky společně zpívají všichni účinkující.
V Rijece je atmosféra vždy příjemná a do českého domu na Hostech chodí každý rád. A baví se dokonce i cestou v autobuse. „Koneckonců,“ zavtipkovaly před programem členky skupin z Kaptola a Bjeliševce, „my zpíváme líp v autobuse, než v oficiálním programu.“ Hned přišel návrh, aby na jeviště přivezly autobus a zpívaly v něm. Dobrá nálada byla i po večeři při posezení a tanci při hudbě virovitické kapely. Domů se všichni vraceli plní nejkrásnějších dojmů, někteří i se zážitky z výletu do Opatije, kam zavítaly sbory z Virovitice a Prekopakry. A už se všichni začali těšit na setkání za rok, kdy Rijeka plánuje opět zahájit cyklus Krajanských zpěvánek. M. Pejić/mp
Účinkující
Rijeka – smíšená pěvecká skupina Nostalgie, umělecký vedoucí a doprovod na harmoniku Antun Tony Řehák, organizační vedoucí Máňa Dmejchalová; Nová Hradiška a okolí – pěvecká skupina, vedoucí Vjekoslav Adámek, doprovod na harmoniku Zdenko Josipović; Bjeliševec – vedoucí a doprovod na harmoniku Goran Hruška; Kaptol – smíšený pěvecký sbor Zlaté údolí, vedoucí Jarmila Mautnerová, na harmoniku doprovází Goran Hruška; Prekopakra – smíšený pěvecký sbor Úsměv, vedoucí Jadranka Radonićová Sirovicová, na harmoniku doprovází Alois Huška; Sisak – pěvecká skupina, organizační vedoucí Milijana Drinčićová, odborná vedoucí Dana Stakorová; Záhřeb – smíšený pěvecký sbor Bohemia, organizační vedoucí Alenka Štokićová, umělecká vedoucí Marta Bergovcová; Virovitica – smíšený pěvecký sbor, vedoucí Rudolf Chalupa, doprovází malá besední kapela.
