První, čeho si musel každý při vstupu do sálu všimnout, byly dva stánky se suvenýry. Na lipoveckém se nabízely kytice, panenky a andělé z krepového papíru, vyšívané kuchařky a brože, na novohradišském kromě obrazů byly k mání zdobené láhve, tašky, náhrdelníky a jiné výrobky. Návštěvníci si je měli možnost koupit na památku. Sálem se rozléhalo: „Jak se máte? Dlouho jsme se neviděli, že?“ nebo „Co je u vás nového? A co děti...“ Bylo zajímavé sledovat, jak se vítají přátelé. Známí si podávali ruce a objímali se. Ti, kteří se ještě neznali, měli příležitost navázat nová přátelství.
„Hudba je řečí lidstva a tanec zpěvem těla,“ těmito slovy vítala konferenciérka Lana Šimalová lipovecké starší Perličky, které program zahájily. Mladší skupina se ukázala poprvé a ihned získala sympatie publika, které je náležitě odměnilo potleskem. Program zpestřila pěvecká skupina z Nové Hradišky, která v Lipovci hostovala poprvé. Za doprovodu harmoniky prezentovala sérii českých lidových písniček, které publikum zazpívalo s nimi, přidali i dojemnou chorvatskou Slavonijo. Vystřídala je střední skupina zdenecké Vodičky, pokračovaly domácí zpěvačky Lipovecká děvčata. Na tvářích přítomných vykouzlili úsměv písněmi o švestkách, kočce a fiale. A jaký by to byl přátelský večer bez dechovky? „Je přece známo, že hudba je jedním z nejkrásnějších umění, které povzbuzuje k radosti, odhání smutek a připomíná krásné chvíle,“ těmito slovy vítala konferenciérka dechovky z Brestova a poté i z Lipovce. Dodala, že specifikem té domácí je to, že v ní hrají muzikanti nejen z Lipovce, Daruvaru, Brestova, Dolan a Záhřebu, ale že má i zpěvačky Machulenku Resovou, která je její kapelnicí, a Vlatku Milićovou Janotovou. Obě potěšily několika českými písněmi. Novinkou byl tanečně-pěvecký bod programu dětí. Nevia Resová a Karlo Krejča si za svůj výkon vysloužily ohromný aplaus. Líbily se i hostům z Čech, učitelce Nadě Sviderkové a Josefovi Huderovi, majiteli personální agentury AVI v Mladé Boleslavi, který přijel do Chorvatska, aby zájemcům nabídl práci. „Jsem nadšen tím, co jsem tady viděl. Do té doby než jsem sem přijel, jsem o české komunitě v Chorvatsku neměl zdání. Je to pro mě příjemný objev a zároveň překvapení,“ řekl nám.
Večírek, na němž se prolínal tanec s písněmi a hudbou, končil rozdáním uznání účastníkům a novinkou švédským stolem, který připravili pilní krajané, stejně jako cukroví. Setkání pokračovalo taneční zábavou a pobavením, s neskrývanou spokojeností jak domácích, tak hostů. A. Raisová/ar
