Bratři se dříve zabývali přepravou různého zboží nákladními automobily. V poslední době se ale zaměřili na zemědělství: v Mezurači a okolí pěstují průmyslové konopí.
„Máme 200 ha půdy, z toho na 105 ha pěstujeme průmyslové konopí, na 60 ha heřmánek a na 20 ha pšenici špaldu (pir), zbytek jsou běžné plodiny,“ informoval nás Dalibor Horčička. Jde o rostlinu, o kterou v Chorvatsku zájem roste. Bratři se o ni začali zajímat před třemi lety. „První rok jsme s ním moc štěstí neměli – více než polovinu z 51 ha jsme museli zaorat.  Úroda byla špatná. Důvodem bylo nekvalitní osivo, které jsme dovezli z Maďarska. V druhém roce jsme konopím zaseli 36 ha a letos 105 ha.“
Indické konopí a technické nebo průmyslové konopí pocházejí ze stejného druhu konopí (Cannabis sativa), ale liší se obsahem THC (hlavní psychoaktivní složka konopí) – technické konopí by ho mělo mít méně než 0,2 %, indické ho obsahuje dvacetkrát víc.
Mezuračské pěstitele ke konopí přilákala cena – za kilogram semene se dají dostat 2 eura, ale i to, že ho nenapadají škůdci, takže odpadají postřiky a také že obnovuje půdu, protože z ní vytáhne škodlivé látky a těžké kovy.
„Ten, kdo se chce pěstováním konopí zabývat, musí mít povolení ministerstva zemědělství, udat odrůdu i množství semene, které bude sít. Oseté pozemky musí být evidovány v zemědělském rejstříku ARKOD. Žádá se i potvrzení od policie, že konopí nebude využito k výrobě drog,“ vysvětlili proceduru Horčičkovi, kteří k setí „zeleného zlata“ používají secí stroje na pšenici. „Na začátku června (po sklizni heřmánku) jsme seli 30 kg/ha odrůd Fedora 17, Santhica 27 a Futura 75. Povoleno je sít jen odrůdy ze seznamu EU. Předplodinou může být heřmánek, sója nebo pšenice. S letošním výnosem 1000 kg/ha jsme velmi spokojeni. Je to mimořádně dobrý výnos, takže očekáváme i dobrý zisk,“ dozvěděli jsme se.
Z ministerstva zemědělství se v době vegetace odebírají vzorky konopí. Nesměly by obsahovat více než povolených 0,2 % THC. Když je hodnota vyšší, musí být konopí zaoráno. Stát poskytuje odškodné, ale to je minimální. „Na plantáži jsme letos hnojili jen ekologickými hnojivy. Problémy s chorobami a škůdci jsme neměli,“ řekl nám Dalibor a pokračoval, že se v Chorvatsku využívá jen 20 až 30 cm horní části stonku konopí, které může narůst do výšky 4–5 metrů. „Porost je hustý, takže plevel nemá šanci. Postřik proti plevelům odpadá,“ vysvětloval jeho bratr Alen. „Naše konopí (celou rostlinu) měl letos koupit kupec ze Slovinska, ale nakonec k tomu nedošlo. Z jedné části semene necháme udělat asi 6000 litrů oleje. Litr stojí 200 kn. Část semen prodáme do Německa a Dánska. Suché semeno se může skladovat 2–3 roky.“ Bratři mají v plánu pořídit si vlastní lis na olej, aby semeno nemuseli zpracovávat jinde, což zvyšuje náklady.
„V Chorvatsku se konopí může pěstovat od roku 2012. Vegetační období trvá 90 až 120 dnů. V Mezurači ho pěstuje několik hospodářství,“ dozvídáme se. „Dá se sklízet kombajnem na obiloviny a olejniny, ale problémem je, že se ucpává. Je třeba jinak nastavit síta a větrání. Sklízí se zelená rostlina s 80–90 % zralých semen,“ vysvětluje Dalibor, který sám přizpůsobil speciální kombajn na sklizeň konopí. Spodní část rostliny se drtí a kořeny, které mohou proniknout až do hloubky 140 cm, se zaorávají.
V Chorvatsku se konopí nemůže prodat, není zajištěn ani trh ani výkup. Ve Slovinsku se, na rozdíl od Chorvatska, může prodávat i spodní část stonku konopí, který se používá ve stavebnictví. Možnosti zpracování stonků jsou různé – dřevitá část absorbuje vlhkost, používá se k výrobě izolačních panelů ve stavebnictví, vyrábějí se z ní palivové brikety. Vláknitá část může být použita na výrobu papíru, lan, oděvů a obuvi. Oděvy z konopí vydrží po celé generace. Byly z něj vyrobeny i první džíny. Ze semene se dá vyrobit sedmdesát druhů výrobků.
„Po sklizni konopí se půda připraví na setí heřmánku, a to na 150 ha (loni jsme ho měli na 60 ha), který po sklizni budeme vozit opět do Německa. S cenou 10–20 kn/kg jsme spokojeni,“ uvedli bratři, kteří stejně jako všichni ostatní pěstitelé konopí doufají, že v Chorvatsku bude schválený zákon, který umožní využít celé rostliny.  A. Raisová/ar