Seminář začínal cvičením dýchání a rozcvičováním mluvidel a návody k tomu, jak se věnovat řeči. „Že je o tom třeba mluvit, jsem si uvědomil při nedávném hostování daruvarské divadelní skupiny u nás,“ řekl pan Vondruška. Účastníci semináře se tak mohli poučit, jak mluvit, aby mluvení herce neunavilo, jak správně dýchat, jakým způsobem uvolnit mluvidla, vyzkoušeli si hovorová cvičení, jak rozlišovat a vyslovovat krátké a dlouhé samohlásky. Vedoucí je upozornil také na to, že se nesmí polykat poslední hlásky, že přízvuk v češtině přechází na předložku, že je třeba dbát na interpunkci a větu vždy ukončit tečkou… To všechno je důležité pro to, aby hercům z jeviště bylo dobře rozumět.
Během celého semináře se potom pracovalo na příkladě Gogolovy hry Revizor. Jde o satirickou komedii z první poloviny devatenáctého století, která je tak dobrá, že se s velkým úspěchem hrála a dodneška hraje snad na všech jevištích po celém světě. Gogol v ní znázorňuje nešvary tehdejší společnosti, které jsou aktuální i dnes, a divák se při ní zasměje i zamyslí.
Účastníci semináře byli zároveň režiséry i herci, mohli si tak na dvou úryvcích ze hry střídavě vyzkoušet obojí roli. Z autorových poznámek pro herce se dozvěděli, jak přesnou představu měl o postavách, jejich charakteru, chování a vzhledu i o jejich vzájemných vztazích. Pak se všichni spolu pustili do režírování. Zpočátku pozvolna a nesměle, ale jak hodiny ubíhaly, stále zaujatěji se sypaly poznámky a nápady, které pan Vondruška usměrňoval, komentoval a opravoval. Vysvětloval přitom základní divadelní pravidla, zásady, kterými se herci a režiséři při stavění hry na jeviště musí řídit. V případě komedie, navíc satirické jako je tato, je třeba zdůraznit konflikty mezi postavami a hru předvádět v nadsázce. Zdůraznil také nutnost spolupráce herce a režiséra, jejich společné hledání nejlepších hereckých možností. Je velmi důležité, aby herec svou postavu prožíval.
Všichni přítomní měli možnost zapojit se do režírování, sdělit své návrhy a společně tvořit scény. Seminář, i když náročný, všechny pobavil a poučil a účastníci si z něho kromě jiného odnesli i písemné osvědčení.
Připravila A. M. Štrumlová Tučková/amšt
Dvacet let úspěšné spolupráce
Český amatérský režisér Jaroslav Vondruška je vedoucím divadelního spolku Vojan z Libice nad Cidlinou, městečka nedaleko Kutné Hory a Nymburka, asi 50 kilometrů od Prahy. Divadlo dělá s manželkou Helenou už více než padesát let a před téměř čtyřiceti lety byl jedním ze zakladatelů Divadelního spolku Vojan, který má z divadelních přehlídek v Česku na kontě řadu ocenění za režii a herecké výkony.
„Od začátku jsem režíroval a zároveň jsem i hrál. Později jsem zjistil, že to nezle spojovat, protože, když je člověk na jevišti, tak sám sebe nevidí, a nevidí ani, co na jevišti probíhá. Už mi tedy nezbylo nic jiného, než jen režírovat, protože jsme režiséra neměli. Po prvním režírování jsem prohlásil, že v životě mě už nikdo režírovat neuvidí, ale dopadlo to úplně jinak. Od té doby s manželkou děláme divadlo,“ řekl nám o sobě Jaroslav Vondruška. „Manžel všecko vymyslí, všecky situace doma nakreslí: kdo z kterých dveří a kam vyjde, kam zajde, všecko namaluje, a když zkoušíme, já mu do toho mluvím,“ zasmála se paní Helena.
Divadlo mu učarovalo už ve čtvrté třídě základní školy, dnes dělá i loutkové divadlo a pracuje s dětmi. V Chorvatsku Vondruškovi nejsou poprvé a situaci v českém krajanském divadle znají poměrně dobře.
„Poprvé jsme tady byli v roce 1996 s představením Blázinec v prvním poschodí v režii Vladimíra Dědka. On už předtím jezdil sem ke krajanům pomáhat s divadlem a díky něho jsme dnes tady. Od té doby jsme v Chorvatsku s divadlem hostovali šestkrát,“ vzpomíná Jaroslav Vondruška, který v roce 1997 zaskakoval v daruvarském divadelním souboru, který se hrou Naši furianti vystupoval na státní divadelní přehlídce Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou. Vzájemná spolupráce obou souborů pokračovala, a tak Daruvarští vystupovali v Libici n/C už několikrát. Při jedné příležitosti si Vondruškovi nenechali ujít ani vystoupení dolanského souboru, když hostoval v Česku. A zájem o české krajanské divadlo přivedl Jaroslava Vondrušku ke spolupráci se Svazem Čechů. Stal se tak pokračovatelem velkého přítele krajanských ochotníků Vladimíra Dědka, se kterým i sám za jeho života spolupracoval.
„S předsedkyní Světluškou Prokopićovou jsme se domluvili, že budeme pracovat na některé konkrétní hře. Vybral jsem si klasickou komedii, Gogolova revizora. V roce 2013, kdy jsem zde poprvé vedl divadelní seminář, jsem režiséry seznamoval s tím, jak režie vznikla, a na několika úryvcích z různých her představil různé žánry a to, jak se který žánr na jevišti zpracovává. Byli jsme mile překvapeni, když nám režisérka Drahuška z Lipovce řekla, že letos hráli hru Poprask na laguně, z níž jsme úryvek na semináři dělali. Jsme rádi, že s představením měli v letošní divadelní sezóně velký úspěch.
Kromě dospělých jsme v sobotu pracovali i s dětmi v Lipovci. Jsme nadšení, děti byly úžasné. Doufáme, že s krajanskými divadelníky budeme i nadále dobře spolupracovat,“ uzavřel Jaroslav Vondruška.
Účastnící o semináři
Vanja Šnoblová, Lipovec
Divadelní seminář byl velice zajímavý. Naučili jsme se, že pro jednu situaci můžeme najít víc řešení a že je více postupů, jak některou scénu udělat.
Dalibor Kalenský, Lipovec
Velmi užitečný seminář. Každý z herců a režisérů mohl pozorovat, jak ostatní vidí tu samou situaci na scéně, a porovnat to se svým názorem. Jaroslav Vondruška je skvělý herec a režisér a hodně mi jako herci pomohl. Škoda, že nebyl větší zájem a že se semináře zúčastnili převážně jen divadelníci z Daruvaru a Lipovce.
Kristijan Rajfek, Lipovec
Zajímavý a poučný seminář. Jsem rád, že jsem jako herec měl příležitost být vedený pevnou rukou zkušeného a profesionálního režiséra – pana Vondrušky.
Jitka Staňová Brdarová, Daruvar
Velice příjemná tvořivá atmosféra. Praktická práce na divadle proložená teoretickými základy. Velice přínosné pro všechny, kteří se zúčastnili.
Věra Vystydová, Daruvar
Seminář – výborný, nejvíce se mi líbilo, jak vedoucí přivede herce ke ztvárnění role. Ještě více, když hraje pan Vondruška. V tom případě se dívám nejen na výborného režiséra, ale i na výborného herce.
Lana Šimalová, Lipovec
Na tomto divadelním semináři se mi velice líbilo. Bylo to zajímavé a poučné. I když jsme všichni nehráli, bylo zajímavé sledovat hru z hlediska režiséra.
Romana Rašetićová, Daruvar
Velice zajímavé. Děkujeme za ukázku režisérské práce. Těšíme se, co znovu uděláme na jevišti. Takovýmto postupem při nacvičování herci mají možnost udělat to, co se od nich žádá.
Mája Krejčová, Lipovec
Zajímavý a poučný divadelní seminář. Už před třemi lety jsem byla na semináři, který vedli manželé Vondruškovi, proto mě potěšila zpráva, že nás zase budou poučovat o divadle. Dozvěděla jsem se, co v nějaké situaci na scéně můžeme zdůraznit, jak důležitá je výslovnost, na co si všechno máme dávat pozor. Naučili jsme se, že jedna obyčejná věta může na diváky působit jinak, záleží na tom, jak se vysloví. Všichni jsme měli možnost režírovat. Bylo to velice užitečně strávené podzimní odpoledne.
Sanela Mildová, Šibovec
Velice ráda hraju divadlo a díky Svazu Čechů jsem měla možnost zúčastnit se divadelního semináře. Naučila jsem se hodně nových věcí. Všichni jsme divadelní ochotníci a taková pomoc má pro nás velký význam.
Světluška Prokopićová, Dolany
Seminář byl velice užitečný jak pro herce, tak pro režiséry. Měli jsme možnost režírovat, zkoumat a uvědomit si různé momenty a situace. Každá věta má svůj význam, důležité je, jak ji řekneme, na které slovo dáme důraz nebo kde je přízvuk. Co se stane s větou, když ji řekneme jinak nebo přízvuk dáme na jiné slovo. Panu Vondruškovi jsem vděčná za pokyny a rady, které jsou důležité při každé inscenaci. Jsem moc spokojená.
Ivan Malina, Lipovec
Na divadelní seminář mě přihlásila snoubenka, se kterou spolu hrajeme divadlo. Nelituju toho, myslím si, že to bylo užitečné.
S dětmi v Lipovci
V sobotu dopoledne pracoval český režisér s žáky druhé, třetí a čtvrté třídy. Soustředili se na hovorová cvičení: různá říkadla, básničky, přísloví… Procvičovali výslovnost a při říkání říkadel chodili v rytmu. Hráli různé hry, například na stronzo, na pohybovou hru zrcadlo, pantomimou popisovali různá řemesla… „Děti byly nadšené, i po dvou hodinách chtěly s divadelními hrami pokračovat dál,“ řekla nám učitelka Drahuška De Bonová, spokojená, že o divadelní seminář mělo zájem tolik dětí. Určitě jim to prospěje při nacvičování různých divadelních scének.
