S A. Tolnauerem jsme mluvili během schůze Rady české menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství, která se na pozvání poslance Vladimír Bílka konala v Chorvatském sněmu, kde se v poslanecké sněmovně právě chystalo hlasování o státním rozpočtu na rok 2017.
Nejdůležitější zpráva, kterou instituce národnostních menšin netrpělivě čekají, je schválení státního rozpočtu. Co menšiny dostávají? Mají důvod ke spokojenosti?
Záleží na tom, jak se díváme: sklenice je polo-plná nebo poloprázdná. Na jedné straně by menšiny měly být spokojené, protože obnos zůstává na loňské úrovni – zvyšuje se o devětačtyřicet tisíc kun, ale jde o zanedbatelnou sumu vzhledem k tomu, že celkový obnos přesahuje třicet milionů kun. Na druhé straně však menšiny nemohou být spokojené, když víme, že za poslední tři roky dotace klesly o jednadvacet procent. Na to nesmíme zapomenout. Není možné ani reálné, aby každý dostal, kolik potřebuje a kolik si přeje, ale menšinové spolky a instituce se přidělenými prostředky pokryjí. Musíme ale usilovat o návrat na dřívější sumu.
Jaké je postavení národnostních menšin vůči chorvatské vládě?
Menšinová pozice je nyní pevná a výhodná. Poslanci národnostních menšin jsou s novou vládou v koalici. Obzvlášť jsme rádi, že vláda do svého programu zařadila jak program Rady pro národnostní menšiny, tak projekty menšinových samospráv.
Po čtrnácti letech se chystají změny ústavního zákona o právech národnostních menšin. V jakém směru?
Žádný zákon není Bible, a není ani vyrytý do kamene, aby se nemohl měnit. Zkušenost nás upozorňuje na mnohá fakta, která si vyžadují úpravu zákona o menšinových právech. Musíme ale být opatrní, protože jde o zákon, který se mění dvoutřetinovou většinou hlasů poslanců. Tu mohou zajistit jen dvě největší politické strany, které tedy musí dosáhnout konsensus. Rada pro národnostní menšiny může sehrát určitou roli, ale menšiny ji musí chápat jako svou zastřešující instituci a vážit si její funkce. Zkrátka, absolutně ano, přišel čas, aby se na základě skutečnosti věci uvedly na správné místo. Především je nutné schválit zákon o volbě členů rad a představitelů národnostních menšin, kteří se ještě stále volí na základě zákona o místní a regionální samosprávě, což se ukázalo jako neúčinné. Stejně tak je třeba přesně určit úlohu rad a představitelů menšin. Všimli jsme si také, že určitá řešení z ústavního zákona nekorespondují s jinými zákony. Opakuji, že musíme být opatrní a trpěliví. Není třeba čekat, že ke změnám dojde ze dne na den.
Menšinové spolky a svazy kandidují své programy na prostředky z rozpočtu podle nových pravidel. Největší novinou je povinnost přihlašovaní projektů internetem. Jsou na to spolky připravené?
Většina spolků si s tím poradí, ale bohužel některé určitě přijdou o finance. Snadno zapomínáme, že jsme při zakládání spolku kvůli dosažení určitého cíle převzali i povinnost vždycky respektovat předpisy. Jsme členskou zemí Evropské unie a musíme se přizpůsobit evropským standardům, abychom mohli čerpat z evropských fondů. Proto jsme museli měnit kriteria a metodologii rozdělení finančních prostředků ze státního rozpočtu. Také proto, abychom je sladili se standardy financování civilní společnosti. Pro představu rozsahu naší práce řeknu jen to, že za rok dostaneme téměř tři tisíce požadavků na financování programů. Podle zákona musíme kompletní dokumentaci uložit. Jde o obrovské množství papíru a už máme velké problémy s archivováním dokumentů. Proto jsme museli zavést přihlašovaní programů online. Jistě, že dojde k určitým nedopatřením, ale počítačová aplikace, prostřednictvím které se přihlášky odevzdávají internetem, je věc pozitivní. Věřte, že je postup jednoduchý a že to spolkům ušetří jak čas, tak i peníze, protože nemusí všechny dokumenty kopírovat a posílat poštou.   Otázky kladl M. Pejić