Zpráva předsedkyně Jasny Bergerové o loňské činnosti spolku byla dlouhá a nabitá informacemi o práci a vystoupeních besedních skupin. Od programu k Valentýnu, přes revue českých filmů, tradičně bohaté Jarní tóny Jana Vlašimského, další představení monografie o Vlašimském a Besedě, účast na přehlídkách divadel, dechovek, kapel a pěveckých sborů Svazu Čechů, až k mikulášskému programu a vánočnímu koncertu, byl celý rok opravdu naplněný činností tohoto krajanského spolku. Za zprávu doprovázenou promítáním slajdů z dokumentu, kterým Beseda doplňuje žádost o prostředky ze státního rozpočtu, dostala předsedkyně Bergerová komplimenty a potlesk účastníků valné hromady. Na veškerou činnost měl spolek k dispozici necelých osmdesát tisíc kun, pětašedesát tisíc dostal od Rady pro národnostní menšiny prostřednictvím Svazu Čechů.
Obě zprávy a plán činnosti v letošním roce byly jednohlasně schváleny a valná hromada vůbec probíhala jako zcela obyčejná výroční schůze menšinového kulturního spolku. Sice skromná – bez programu a bez hostů – ale klidná, pohodová. Ale bylo tomu tak jen do druhého „poločasu“ zasedání. Ten nastoupil pod bodem různé, kdy předsedkyně Bergerová informovala o situaci, v které se Beseda nachází kvůli odmítnutí zápisu z valné hromady v roce 2014.
Tehdy, abychom si v krátkosti připomněli, o co jde, virovitický Úřad státní správy odmítl přijmout zápis kvůli určitým nesrovnalostem a usoudil, že Beseda má vykonat volební valnou hromadu znovu. Beseda ale podala stížnost na ministerstvo správy, které potvrdilo rozhodnutí Úřadu. Dalším krokem Besedy a předsedkyně Bergerové byla žaloba na správní soud, a mezitím i stížnost na rozhodnutí Úřadu státní správy, „kvůli chybám a stranění úřednice“.
Dnes máme jednak právní vakuum, v němž není jasné, jaký status spolek vůbec má, jednak tři odporující si strany, které nedokážou sejít se u společného stolu a vyřešit rozpory s tím, že každá má svou verzi pravdy. Jedna strana jsou členové České besedy, kteří byli v neděli na valné hromadě a tvrdí, že se vůči nim hraje politická hra a nátlak v režii politické strany HDZ, která vládne ve městě Virovitica a ve Viroviticko-podravském županství. Druhou stranou je Svaz Čechů s poslancem za českou a slovenskou menšinu Vladimírem Bílkem: opakovaně nabízeli pomoc, kterou předsedkyně Bergerová odmítá. Na třetí straně jsou virovitičtí Češi, kteří vytýkají, že pozvánku na valnou hromadu nedostali, a kteří na sporné valné hromadě usilovali o jiná řešení.
Na nedělní valné hromadě měla předsedkyně Bergerová bezvýhradnou podporu. Protože spolek letos zůstane bez finančních prostředků ze státního rozpočtu (podmínkou na kandidování projektů je podle nových pravidel provedení změn v registru sdružení), veškerá činnost pravděpodobně výrazně klesne. Přesto vedení spolku odmítlo vyslechnout dopis, v němž předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková popsala průběh dění a vztahů během posledních tří roků, s cílem informování veškerého členství. (Dopis poslala, protože Svaz ani poslanec Bílek na valnou hromadu pozvaní nebyli.) Dále bylo slyšet, že je nátlak na Besedu nesnesitelný, že vystoupí ze Svazu Čechů a pokusí se hledat jiné cesty pro financování činnosti, a že všechno dají do velkých státních novin a televize.
A čas běží. Beseda má nyní podle oficiálních údajů dvaaosmdesát členů s platným zavedením do elektronického seznamu členství a placeným členským příspěvkem. Informace uveřejněná v letošním Kalendáři hovoří o 140 členech v roce předchozím... To zřejmě znamená, že je nejvyšší čas zazvonit na poplach, chceme-li virovitický krajanský spolek zachránit. M. Pejić/mp
