Melita a Dalibor Bartošovi se vrátili do Daruvaru

ROZHODLI SE PRO DĚTI A ŽIVOT S RODINOU
Měli dobrý plat i dobrou práci, byt i auto, a přece jim ke štěstí něco chybělo. Dali přednost dětem a životu bez celodenního shonu a napětí. To byl hlavní důvod, proč se Melita a Dalibor Bartošovi po několika letech ze Záhřebu vrátili zpět do Daruvaru.

Oni ale z tohoto malebného městečka vlastně nikdy odejít nechtěli, ale museli. Tak jako řada mladých, kteří hledají místo pod sluncem, kde by se usadili a našli práci.
Mladá a sympatická Melita se stará o to, aby v Daruvarských lázních, které jsou magnetem nejen pro pacienty, ale i turisty a sportovce, bylo plno, ale i o to, aby hosté byli spokojeni. „Nejvíc sem přijíždějí hosté z Chorvatska a Slovinska, pak z Francie, Německa a Česka. Když se objeví Češi, jsou mile překvapeni, že se v cizí zemi mohou domluvit česky, a to nejen v hotelu, ale i ve městě a okolí,“ řekla nám Melita, vedoucí prodeje a recepce a turistická průvodkyně.
„Po studiích na ekonomické fakultě jsem nejdřív hledala práci v Daruvaru, kde jsem žila, ale bez úspěchu. Proto jsem si v Záhřebu našla práci jako vedoucí marketingu pro Chorvatsko v obchodním středisku Merkur (jeden z největších ve Slovinsku),“ začala s vyprávěním o svém životě v metropoli. „Měla jsem za úkol zvýšit objem jejich zboží na chorvatském trhu. Z malého podniku s 30 zaměstnanci se během osmi let mého působení otevřelo osm obchodních domů: Záhřeb, Sisak, Šibenik, Zadar, Rijeka, Pula, Sarajevo a Beograd, a firma přerostla v gigant s více než pěti sty zaměstnanci. Pořád jsem ale byla na cestách a od rána do večera pracovala, stejně jako manžel. Hned po fakultě jsem byla vržená do businessu. Nebylo to lehké, ale měla jsem z toho radost, byla to výzva a brala jsem to jako příležitost naučit se pracovat v dobře organizované mezinárodní společnosti. Měla jsem možnost naučit se i slovinsky.“
„Manžel, moje první láska ještě ze střední školy, pracoval po stavební fakultě v soukromé projekční kanceláři a na stavební fakultě jako asistent a odborný spolupracovník. Odcházeli jsme brzy ráno a vraceli jsme se unavení večer. Ze života jsme neměli nic. A také nám chyběly děti. Oba jsme totiž závislí na rodině. Myslím, že rodina je středem všechno. Život plynul a my si uvědomili, že peníze nejsou v životě vše a že s nimi nelze koupit vše.
„Když se nám narodila Ema, nemohli jsme najít místo ve školce a museli jsme ji zapsat do školky soukromé. Přesto byla pořád nemocná. Bez pomoci našich rodičů jsme se neobešli. Když bylo na cestě druhé dítě, Ema dostala meningitidu a musela do nemocnice stejně jako já (hrozil mi potrat). Doktor mi řekl: „Jestli chcete tohle dítě porodit, tak buďte v klidu, jestli ne, tak počítejte s potratem. To nás přimělo přemýšlet, jaký krok v životě udělat. Samozřejmě, že jsme se rozhodli pro dítě. Mateřskou dovolenou s dcerou jsem si užívala u rodičů v Daruvaru. Manžel ale nechtěl být v Záhřebu sám a přijel za námi. Rodina je pro nás oba na prvním místě. Kariéra není vše. Když jsme viděli, jak je dcera šťastná v přírodě, v lese, na zahrádce, rozhodli jsme se tady zůstat a zkusit štěstí ještě jednou v našem Daruvaru.
Jsem ráda, že to vyšlo a dětem jsme umožnili, aby mohly mít bezstarostné dětství, aby pocítily lásku a pozornost babiček a dědečků, aby si užily přírody a měly radost z maličkostí. Život je tady mnohem jednodušší a kvalitnější a zůstane i čas na to, co má člověk rád. Záhřeb má velké možnosti, ale my jsme se tam cítili jako v kleci. Já jsem vždycky byla spjatá s rodinou. Měla jsem krásné dětství a užívala jsem si ho každý den. Často jsem byla u prarodičů na venkově, v přírodě se zvířaty, cítila jsem se volná a plná života! Proto jsem si na život v Záhřebu v bytě snad ani nechtěla zvyknout. Takové dětství jsem přála i našim dětem.
Nechtěla jsem, aby vyrůstaly bez babiček a dědečků. Nemohla jsem si představit, že by se na svá vnoučata dívali jen přes kameru a skype, povídali si s nimi pouze telefonicky. Čím déle jsme v Záhřebu byli, tím hůře se nám dařilo organizovat víkendy v Daruvaru. Život a povinnosti nás jednoduše spoutávaly!
Manžel Dalibor pochází z Končenic. V Daruvaru začal pracovat jako stavební projektant ve firmě Daing. Dnes má své inženýrské projekční studio s pěti zaměstnanci. Zabývá se projektováním, zhotovováním statického rozpočtu, stavebního dozoru a poradenství ve stavebnictví. Nejvíce spolupracuje s partnery z Evropské unie, kteří si váží kvalitní práce, za kterou včas zaplatí, což je pro práci odvedenou v Chorvatsku zatím největší problém.
Melita se do Daruvarských lázní dostala necelý rok potom, co se narodil Matej. „Každodenně zkoumám turistický trh a konkurenci, analyzuji programy a ceny, formuji vlastní programy, jezdím na veletrhy, představuji programy, nabídku a služby Daruvarských lázní. Mým cílem je najít nové uživatele, kteří by do lázní přijeli jako hosté.“ Během sedmi let jejího působení v lázních došlo ke značným změnám. Hodně se do nich investovalo: vybavení pokojů v hotelu Termal a dependanci Arcadia, fitness centrum, kongresní sály, což mělo vliv i na zvýšení návštěvnosti.
„Češi, kteří Daruvar navštívili, byli vždy mile překvapeni, a to nejen proto, že se bez problémů domluvili česky, ale i proto, že zde sídlí česká menšina. Když jsem na veletrzích u českých agentur promluvila česky, hned byl i přístup přátelštější. Pro lázně je to plus. Díky češtině jsem i jako studentka několik sezón dělala animátorku. Většina zájemců totiž uměla anglicky a německy a já kromě těchto jazyků uměla jako jediná i česky. U komise jsem zabodovala s písničkou Červená sukýnka. V mojí i manželově rodině mluví česky všichni, a chceme naučit mluvit česky i naše děti, dceru Emu (12), žačku 5. třídy, a Mateje (8), prvňáka.
Melita je kromě toho dva roky i turistickou průvodkyní pro střední Chorvatsko. „Tuto práci mám velmi ráda a to proto, že jsem v kontaktu s lidmi. Seznamuji je s historií lázní, města, zámku a všech památek. Před několika dny jsem složila zkoušku na vedoucí turistické agentury, brzy se stanu i vedoucí agentury. Když budeme mít svou agenturu, budeme samostatní, tím získáme dodatečné možnosti a příležitosti, jak otevřít dveře novým skupinám, konzumentům a trhům,“ vysvětlila stále dobře naladěná Melita, která se krátce po nástupu do lázní stala i představitelkou pro nejznámější normu stanovující požadavky na systém řízení kvality ISO 9001-2008, na jejímž zavedení se i podílela. V budoucnu by se i v tomto segmentu chtěla zdokonalit.
„Prioritou ale zůstává rodina a děti. Rodina je totiž to jediné, na co se člověk může spolehnout. Mám ráda květiny, mezi nimiž si odpočinu. Ráda chodím běhat s fenkou Belou. Ráda zpívám a tancuju. Jednou bych se tomu chtěla věnovat víc,“ plánuje Melita. A. Raisová/ar

Rodina Gelerova z Daruvarského Brestova a Bartošova z Končenic
Rodiče Zdenka a Josef Gelerovi pocházejí z Dar. Brestova. Maminka celý život pracovala v daruvarském podniku Vesna a tatínek v železárnách Dalit. Když v našem městě začala domovinská válka přihlásil se do Chorvatské armády, v níž zůstal do konce pracovního věku. Starší bratr Vitomír je majitelem daruvarské firmy zdravotní péče nemocných.
„Vzpomínám si na mojí první cestu do Čech do Seče, kam mě rodiče jako žačku poslali v domovinské válce, aby mě zachránili. Byl to pro mě šok. Poprvé jsem byla bez rodičů. Vzpomínám si, jak mě děti, i když jsem je neznala, mezi sebe s otevřeným srdcem přijaly. Vzpomínám i na učitele, kteří se o nás starali několik měsíců. Dnes, po tolika letech jsem jim vděčná za jejich velkou lásku, kterou nás obklopovali a chtěla bych jim vyjádřit dík za jejich mateřský vztah k nám.“ svěřila se Melita se stále silnými pocity po více než 25 letech, kdy pobývala v Čechách mimo válečné vřavy.
Manželovi rodiče Ivan (Jenda) a Boženka Bartošovi z Končenic. Boženka pracovala jako prodavačka v podniku OTP v Končenicích a Ivan v MPD Daruvar. Manželův bratr Velimir žije ve městě Sv. Ivan Zelina, pracuje v policii (MUP).

Read 352 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 32 2019

V Jednotě číslo 32, která vychází 17. srpna 2019, čtěte:
- Český učitel ze Srbska Stanislav Havel na návštěvě v Daruvaru
- Studentky z olomoucké univerzity na praktické stáži v Chorvatsku
- Škola v přírodě žáků českých škol z Daruvaru a Končenic
- Představujeme Marii Sedláčkovou z Tréglavy
- Pojďte s námi do ZOO v Praze Troji
- Sažetak, souhrn jednotlivých článků v chorvatštině      
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavost

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi