Daruvarský zámek hrabat Jankovićů

OD BAROKNÍ PERLY K PRÁZDNÉ NEZAJÍMAVÉ BUDOVĚ A ZPĚT
V roce 1771 vystavěl A. Janković mohutný palác, hrad daruvarský, jako sídlo svého velkého panství, a to podle nákresů vídeňských architektů. Bylo v něm na šedesát pokojů a místností. Těmito vybranými slovy popsal daruvarský zámek historik a muzeolog Gjuro Szabo. Proslulý cestopisec Taube také nešetří pochvalami a píše, že je to zámek nejkrásnější v celém království, který by se neměl ani před Vídní schovávat.

Z někdejší slávy a krásy dnes ale zůstalo jen málo. Nevýhodou zámku je totiž to, že v něm téměř není co vidět. Během století používání objektu pro školní výuku zůstal zámek bez jakéhokoliv vybavení, jednotlivé místnosti byly přebudovávány, přizpůsobovány novému účelu, a tak se ztratil původní půvab a hodnota budovy. Město se to snaží vynahradit novou náplní, jak vybavením tematických síní, tak i pořádáním různých kulturních akcí, především koncertů a výstav.
V přízemí zámku, hned u vchodu po pravé straně jsou ve dvou místnostech stálé výstavy o rodině Jankovićů. Jde o dvojjazyčnou chorvatsko-maďarskou výstavu, kterou zpracovala budapešťská historička Terezie Horvathová Baloghová. Vlevo u vchodu je vinný salonek, v něm si mohou turisté koupit láhev daruvarského vína.
Na patře uprostřed budovy, nad hlavním portálem se nachází obnovený salon, který se používá pro koncerty, případně také svatby, pro výstavy a degustace vín. Ve východním křídle jsou tematické místnosti. První v řadě je síň hrabat Jankovićů vybavená nábytkem z přelomu devatenáctého a dvacátého století, tedy z doby konce působení hraběcí rodiny. Většinou ale jde o trochu mladší nábytek.
Podobně je s další místností, Síni židovské kultury a tradice, která znázorňuje časy, kdy byli příslušníci židovského národa početní, vážení a důstojní občané, vystavené předměty ale nepocházejí z Daruvaru. Další místnost je upravena jako měšťanská ložnice ze začátku minulého století. Do konce křídla jsou dvě sbírky o válkách. Ve dvou místnostech upravil spolek válečních veteránů stálou výstavu o domovinské válce a ve dvou dalších sdružení protifašistů uspořádalo stálou výstavu dokumentů o národněosvobozeneckém boji na Daruvarsku a zvlášť o působení I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova.
„Během prohlídky zámku přece jen můžete obdivovat i věci ze slavných časů hraběcí rodiny – dveře, kliky, zábradlí, kovové ozdoby, ozdobná skla, schodiště, topeniště…,“ sugeruje Vlatka Daňková, která ve svých internetových procházkách Daruvarem popsala městské pamětihodnosti.
Novou nabídkou jsou různé akce, které lákají do zámku a do zámeckého parku. Večer klapského zpěvu, hudební festival mládeže Aliferous, Mezinárodní festival dechovek Flig, už tradiční festival vína Vinodar, Den české kultury, a od loňského roku i Den malých nezávislých pivovarů jsou akce, které během roku oživují zámek a jeho okolí a přeměňují zanedbanou budovu na ohnisko kulturního dění. Zvláštní místo má Balada o sýru, vínu a Daruvaru, která se stala jedním z nejlepších symbolů města a zámku samotného. Jde o odborně vedenou degustaci výrobků místní mlékárny Biogal a vinařství Badel 1862, kterou v prostoru mohutného reprezentativního vinného sklepa zámku vedou majitelka Biogalu Melita Pokorná a ředitelka vinařství Suzana Jurišićová.
Zdá se to být hodně, ale není. Je to sice pohyb, krok kupředu, který ale určitě nestačí. A vzhledem k tomu, že je interiér zámku ještě pořád skromný, docela překvapivě zní údaj, že během roku zámek navštíví okolo tři tisíce turistů. To ještě není celý počet, protože váleční veteráni mají vlastní evidenci o návštěvách síně domovinské války.
„Nejvíce mě těší to, že školy pochopily, že se v zámku hodně toho může naučit, a že zapojili návštěvu zámku do svých školních programů,“ říká Lidija Premcová z městského turistického úřadu a dodává, že se Turistické sdružení Daruvar – Papuk snaží vyhovět každému hostu, a kromě běžných sobotních otvíracích hodin během turistické sezóny poskytuje služby prohlídky zámku s licencovaným průvodcem kdykoliv je zapotřebí, třeba i pro jednotlivé návštěvníky.
V budoucnu by zámek měl dostat novou náplň a nabídnout turistům spoustu důvodů k návštěvě. „Zaprvé to bude stálá výstava archeologické sbírky a prezentační středisko, což zaplní přízemní část zámku, v patře bude galerijní prostor a konferenční sál, který se bude pronajímat,“ říká místostarostka Vanda Ceglediová. Zdůraznila také to, že zámek musí být soběstačný, a návštěvníkům musí poskytnout všechno co je zapotřebí, včetně suvenýrů.
„Od Nového roku zámek spravuje Městská tržnice, která se v budoucnu bude starat o provozování objektu, včetně prodeje vstupenek a určení otevírací doby. Právě na ministerstvo kultury aplikujeme projekt v hodnotě sedmi set tisíc kun na zpracování programu důkladné obnovy zámku. Všechno začne instalováním topení a úpravou toalet.“
Obnovy se dočkají také všechny doprovodné objekty kolem zámku, bývalé hospodářské budovy a byty, které budou přestavěné mimo jiné i na restauraci. Zároveň bude probíhat archeologický výzkum, který má potvrdit předpoklad, že je zámek vybudován na základech dřívější římské stavby… Když se projekt uskuteční, zazáří zámek v plné kráse a zase se stane barokní perlou, nejlepší v celém království, která by se neměla ani před Vídní schovávat. Text M. Pejić, foto archiv Jednoty

Monumentální pozdně barokní stavba
Zámek stavěl hrabě Antun Janković, velký hejtman požežského kraje. Jde o monumentální pozdně barokní stavbu, postavenou na výšině a obklopenou pěkným parkem. „Zámek byl a je dodnes předmětem obdivu a hlavní dominantou města,“ píše v knize Daruvar, stavebně historický vývoj města daruvarský architekt žijící v Brně Miloslav Sohr. Jde o jednopatrovou symetrickou budovu s půdorysem ve tvaru písmena U. Jižní křídlo s hlavním průčelím je otočeno k parku a na konce hlavního křídla navazují vedlejší křídla prostírající se na sever. Asi století po stavbě prošel zámek důkladnou rekonstrukcí vnitřní části budovy, zatímco zvenčí zůstal nezměněný. Jen na hlavním portálu byl vystavěn portikus, který výborně ladí s původní stavbou.

Read 74 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 21 2019

V Jednotě číslo 21, která vychází 25. května 2019, čtěte:
- Pokřtěna kniha Češi ve světě 4 – Příběhy z Chorvatska
- Setkání a jednání krajanské delegace v České republice
- Zahájeny Dny české kultury v Bjelovaru a Jarní tóny Jana Vlašimského ve Virovitici
- Setkání krajanských literátů a divadelní večírek v Dolních Střežanech
- Přátelské posezení v kaptole a Májová setkání v Hercegovci a Tréglavě
- Představujeme Marušku Brežnjakovou ze Sokolovce
- Kurz českého jazyka Učíme se česky a souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi