V Záhřebu představena nová kniha

ČEŠTÍ CHORVATÉ – CHORVATSKÉ STOPY V ČESKU
V Českém domě v Záhřebu byla 28. ledna 2019 představena kniha Čeští Chorvaté – chorvatské stopy v Česku autorů Marijana Lipovce a Fráni Vondráčka, společné vydání České besedy Záhřebského županství a Chorvatsko-české společnosti. Kniha podává na 250 stránkách poprvé ucelený přehled kolem stovky osobností z Chorvatska, které žily a působily v Česku anebo tam žijí a pracují dnes.

Zpracovává také další stopy chorvatské přítomnosti a identity napříč Českou republikou, jako jsou toponyma chorvatského původu, památníky chorvatským velikánům, díla chorvatských stavitelů či ulice a náměstí s chorvatskými názvy. Zpracovali i téma Bílých Chorvatů a moravských Chorvatů.
O knize mluvili historikové prof. dr. Damir Agičić a dr. Zoran Grijak. Agičić řekl, že se největší část knihy vztahuje k Praze, kde delší dobu strávili Faust Vrančić, Josip Filipović, Vlaho Bukovac, Božo Lovrić, Fridrih Rukavina, Zvonimir Rogoz a Amelija Jurkovićová, která byla mezi dvěma světovými válkami první dámou Prahy. Josip Juraj Strossmayer byl jmenován čestným občanem Prahy a jeho jméno nese náměstí, které bylo nedávno opatřeno pamětní deskou. „Své“ ulice mají i Nikola Tesla a Stjepan Radić. Existují také Chorvatská, Záhřebská a Dubrovnická ulice. Kromě Vlahy Bukovce, který v Praze působil na Akademii výtvarných umění, mají v Praze pamětní desky nebo pomníky pražští studenti Nikola Tesla, Vladimir Prelog, Stjepan Radić, Andrija Mohorovičić a August Šenoa. Kniha značnou pozornost věnuje i dalším významným Chorvatům, kteří v Praze studovali.
Silnou chorvatskou pečeť nesou také Emauzský klášter, postavený ve 14. století pro chorvatské hlaholity, a Tančící dům, jehož spoluautorem je nejvýznamnější žijící český Chorvat Vlado Milunić. Chorvatské stopy najdeme i v katedrále svatého Víta, v klášteře Loreta a v pivnici U Fleků, kde bylo rozhodnuto o založení fotbalového klubu Hajduk. Dále se v knize pojednává o dnešních českých Chorvatech, takže představuje desítku Chorvatů, kteří se v Praze prosadili, a také několik představitelů moravských Chorvatů. Najdeme zde také zmínku o chorvatských velikánech, kteří byli v Praze pouze na návštěvě, například Marie Růžičková Strozziová, Ivan Meštrović, Ivo Vojnović, Miroslav Krleža, August Cesarec a Franjo Tuđman anebo popisy Prahy a Česka v dílech chorvatských spisovatelů.
Zoran Grijak řekl, že kniha je čtivá a že má prvky vědecké práce, protože je svým analytickým zpracováním výsledkem několikaletého výzkumu chorvatsko-českých vztahů dvou autorů. Svědčí o vzájemných vztazích nejvlivnějších osobností chorvatské a české politiky, od velmožů k měšťanské elitě, což vyplývá z příslušnosti našich dvou národů k západnímu civilizačnímu a kulturnímu kruhu a společnému státnímu uskupení. Značná část knihy je věnována také chorvatským stopám v jižních Čechách a v Brně, Olomouci a některých dalších místech na Moravě, například v Napajedlech, kde pamětní deska připomíná místo, kde byli oddáni Josip Jelačić a Sofie von Stockauová.
Marijan Lipovac sdělil, že tato kniha zaplňuje velkou mezeru v chorvatské publicistice a odhaluje náměty, které by bylo možné zpracovat ve zvláštních publikacích, například Praha v chorvatské literatuře nebo život chorvatských studentů v Praze.
Fráňa Vondráček připomněl, že se po roce 1989 mezi Chorvaty i mezi Čechy obnovilo vědomí o společné příslušnosti ke střední Evropě, což je dalším podnětem ke zkoumání chorvatsko-českých stop.
Při představování knihy promluvil také autor předmluvy, předseda Shromáždění Záhřebského županství Damir Mikuljan. Zdůraznil, že kvůli společné minulosti by Češi a Chorvaté měli mít i společnou budoucnost. „Tato kniha potvrzuje už pomalu zapomenutou tezi, že se Chorvatsko vstupem do Evropské unie vrátilo domů. Když pročítáme práce Lipovce a Vondráčka o chorvatských Češích a českých Chorvatech, je zcela jasné, že naše dějiny byly v mnohém podobné a společné,“ vzkázal Mikuljan.
Na slavnosti byl přítomen i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, který poblahopřál autorům k tomu, jak společně zaznamenávají všechno to, co je důležité pro chorvatský a český národ a jejich společnou minulost. „Věřím, že to bude mít význam i pro naši společnou budoucnost. Nemusím zvlášť zdůrazňovat, co znamená psané slovo pro každý národ. Zvlášť když se jedná o dějiny.“ prohlásil Bílek.
Představení knihy moderoval Jiří Bahník, místopředseda Svazu Čechů a předseda Rady české menšiny města Záhřebu, který upozornil na fakt, že tato již desátá kniha Chorvatsko-české společnosti vychází v roce, kdy Česká beseda Záhřebského županství oslavuje desáté výročí svého založení. Text Marijan Lipovac, přel. Libuše Stráníková, foto Zlatko Batelka

Více na facebooku CHČS

Read 93 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 27 2019

V Jednotě číslo 27, která vychází 6. července 2019, čtěte:
- Žáci pátých tříd poprvé v České republice
- Představujeme rodinu Weisserovu z Daruvaru
- Zajímavosti z přehlídky dechových hudeb
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi