Jeden den s brněnskou vodou

VODA SI NA NÁS STÝSKÁ
Že je voda s moravským hlavním městem Brnem nerozlučně spjatá, hovoří již znak statutárního města, v němž jsou znázorněny řeky Svratka a Svitava, na jejíchž březích město vzniklo. Od heraldického artefaktu do všední skutečnosti voda je v Brně na každém rohu, a v celém městě a v jeho okolí nedokážete udělat jediný krok, aniž byste uviděli vodní tok nebo kašnu, studnu, nádrž, nebo alespoň loužičku, a aniž abyste uslyšeli vodotrysk a šumot kapek.

Největší brněnský básník Jan Skácel často měl vodu jako motiv svých veršů a v jeho díle je dokonce i Modlitba za vodu. Proto není divu, že Skácelovi město věnovalo Velkou kašnu na náměstí Svobody a ozdobilo ji verši z jeho básní.
Kašen je ve městě spousta. Od mrňavých, zcela nepatrných ve tvaru třeba víka stoky, na kterém se koupají žáby a ještěrky, přes nejdůležitější kašnu Parnas na Zelném trhu, po velký bazén na mohutné zelené ploše před Janáčkovým divadlem. Tato fontána připomíná divadelní oponu, je osvětlena a probíhá v ní speciální vodní hra tvořící různé obrazy. Její rozsáhlý bazén láká kolemjdoucí, aby si za horkých letních dnů vyzuli boty a namočili si nohy. Avšak tomu, kdo to udělá, hrozí nebezpečí pokuty. Místní policie nedovoluje vstupování do vody, protože se tam mohou „ucpat trysky a zničit vodní reklamní banner za miliony.“ Na takové chovaní represivního aparátu reagovali občané na sociálních sítích parafrází repliky z divadla Járy Cimrmana: „Postavili jsme park za miliony, ale chodili nám tam lidi.“
Je to ale jen výjimka, jinak se osvěžení v kašnách a fontánách nezakazuje, ba naopak. Brňané si mohou klidně namočit ruce a nohy jak ve fontáně před JAMU, tak na Obilném trhu, vodních schodech pod Petrovem nebo u památníku holocaustu na náměstí 28. října. Tak, jak je to zvykem i v zemích západní Evropy.
V Brně je fontána snad na každém i nejmenším náměstíčku, voda je prostě všude. Výjimkou není ani hrad a pevnost Špilberk, který Chorvaté znají podle toho, že v tamních kasematech byl uvězněn a umřel baron Franjo Trenk. Před hradem je jezírko s vodopádem jako svého druhu pomníkem vodě, která se tam čerpala z Pisárek a v devatenáctém století byly pod hradbami Špilberku vystavěny dva vodojemy jako zásobárna pitné vody pro město, do kterého voda tekla samospádem.
Řadu fontán získalo Brno i během realizace víceletého projektu Socha ve městě. Tak třeba na Moravském náměstí se mimo jezdecké sochy Jošta Lucemburského a Brněnského orloje, modernistického hodinového stroje, nacházejí i dvě „vodní“ instalace – „obyčejná“ fontána Umírněnost a bronzová socha Spravedlnost, která znázorňuje muže zvedajícího těžký kvádr, kterému břemeno odlehčuje proud vody.
Lužánky jsou nejstarší veřejnosti přístupný park v Česku, prohlášený též za kulturní památku České republiky. Pochází ze čtrnáctého století, kdy byl lužní loukou, a pyšní se kromě pěkné kašny také umělým potokem, který je reminiscencí zatrubněné Ponávky.
V neposlední řadě si město udělalo i koupaliště, nazváno riviéra. Jde o rekreační areál mezi řekou Svratkou a ulici Bauerovou. Vznikl přestavbou bývalých říčních lázní ze začátku dvacátého století. A právě během naší návštěvy Brna se tam konal festival malých a nezávislých pivovarů, který ale neměl štěstí s počasím, a proto byl málo navštívený. Nepomohlo ani promítání zápasů české hokejové reprezentace z mistrovství světa, které právě probíhalo.
Pověst o brněnském drakovi určitě znáte. Jde vlastně o krokodýla, kterého Brnu daroval markrabě Matyáš roku 1608, a který údajně původně žil v jeskyni u řeky Svratky. Je to jeden z nejznámějších symbolů města a řada věcí, objektů, předmětů a událostí nese jméno brněnský drak – od vlakového expressu, časopisu, řady sportovních soutěží k druhu piva brněnského pivovaru. Původní „drak“ je na suchu – je vycpán a zavěšen na strop v průchodu staré radnice, ale moderní umělec, autor kašny v jednom nákupním středisku, ho vrátil do původního prostředí – do vody.
„V pivě je více než devadesát procent vody, a proto je zcela pochopitelné, že dbáme na její kvalitu,“ řekla naše průvodkyně rozsáhlým areálem pivovaru Starobrno. Tento pivovar byl vybudován v roce 1872, ale navazuje na daleko starší pivovar, který v sousedním cisterciáckém klášteru na Mendlově náměstí působil ještě od roku 1325. Za zmínku stojí také to, že město Brno mělo právo várečné už sto let předtím. Také to, že koncem osmnáctého století na svou sedmiletou službu sládka v Starobrněnském pivovaru nastoupil proslulý pivovarnický průkopník František Ondřej Poupě.  Zasloužil se o rozvoj pivovarnictví v Brně, a tento fakt v dnešním pivovaru hrdě vytýkají. „Cisterciáci používali pro své pivo vodu ze studny, kterou vykopali přímo u pivovaru, zatímco my dnes vaříme z vody z brněnského vodovodu, voda se dnes snadno upravuje přesně na podmínky, které si vyžaduje určitý pivní styl,“ říká paní průvodkyně a dodává, že se pivovar pyšní šetřením vodou, a že většinu vody spotřebované na umývání lahví a sudů recykluje a používá znovu.
Šetření vodou je mantrou soudobého člověka také v Brně, kde se zdá, že je vody nadbytek a že se šetřit nemusí. Na každém kroku totiž upozorňují, že se s vodou nemá plýtvat. Kašny, samozřejmě, mají složité mechanizmy, což umožňuje pořád používat stejné množství vody, a tak třeba zmíněná velká kašna se Skácelovými verši má pod povrchem strojovnu o velikosti rodinného domku. K šetření se vedou i děti v přesvědčení, že se vhodnému hospodaření učí od mala, a proto byla v samém centru města pod Špilberkem upravena Otevřená záhrada pro odpočinek, vzdělávání a zábavu. Je tam výuková záhrada čtyř živlů, a děti zde mohou zažít zemědělský koloběh od hlíny k vidličce. Zvláštní pozornost je věnována vodě a návštěvníci si mohou zahrát na vodohospodáře a používat pumpy a přehrady na modelu vodního toku.
Z jednoho z mnoha překvapení Otevřené záhrady, ze zvukového sloupu nazvaného poeziomat, se rozlehají autentické záznamy recitací veršů věnovaných Brnu. Je tam, jasně, i nevyhnutelný Skácel: Voda je zarmoucená vdova/ voda má/ voda má popelem posypané vlasy/ voda si na nás stýská.
Text a foto M. Pejić

Read 47 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi