Beseda Záhřebského županství v České republice

NÁVŠTĚVA PRAVLASTI
Česká beseda Záhřebského županství tradičně každého roku pořádá návštěvu pravlasti. Od 11. do 14. října 2019 se do Česka vydaly rodiny Dragijova, Škarupkova, Burešova, Vacenovských, Piskáčova a mnoho dalších. Tentokrát jsme navštívili Přerov, který byl naším dočasným domovem, odkud jsme podnikali výlety do okolních míst.

Téměř celý den jsme strávili v Olomouci a navštívili všechny její pamětihodnosti, Dolní náměstí s Mariánským sloupem a dvěma fontánami, Horní náměstí s orlojem, který je pod záštitou UNESCA. Účastníky zájezdu jsem zvlášť upozornil na Petrášův palác. Maximilián Petráš se narodil v Olomouci v roce 1668 a byl profesionálním vojákem. Sloužil také v Osijeku, kde byl velitelem osijecké Tvrze (Tvrđa). Když v roce 1724 ve Fürstenau zemřel, dala jeho manželka Anna Marie podle olomouckého vzoru na památku manžela postavit v Osijeku barokní morový sloup, který je i dnes symbolem města. Navštívili jsme i kostely svatého Mořice a Nanebevzetí Panny Marie. Kolem Cézarovy fontány jsme přišli až ke krásnému baroknímu kostelu svatého Michala. Předpokládá se, že Olomouc vznikla v době starého antického Říma, a proto je na hlavním městském náměstí socha římského Cézara.
Podél obranných městských hradeb jsme se spustili do Bezručových sadů u řeky Moravy, kde stojí mauzoleum, věnované obětem první světové války z území Slovinska, Chorvatska a Vojvodiny. Zde je pochováno 1188 obětí této strašné války, které byly z haličského bojiště dopraveny do Česka na léčení, ale neuzdravily se. Jsou mezi nimi i tělesné pozůstatky vojáků českého původu z Daruvaru a okolních českých vesnic. Bezručovy sady navazují na Smetanovy sady, kde se každoročně koná festival květin zvaný Flóra.
Univerzitní ulicí jsme kolem kaple věnované olomouckému rodákovi svatému Janu Sarkanderovi přišli i k Univerzitě Palackého. Vedle pražské Univerzity Karlovy, která byla založena 7. dubna 1348, je to druhá nejstarší univerzita v českých zemích (vznikla 22. prosince 1573). Dnes zde studuje na 20 tisíc studentů.
Pokračovali jsme kolem kostela Marie Sněžné a Arcibiskupského paláce a přišli ke katedrále, zasvěcené svatému Václavu. Jde o novogotickou stavbu na místě staršího kostela. Poblíž stojí i kostely svaté Anny a svaté Barbory. Zde byl 4. srpna 1306 za neobjasněných okolností zavražděn poslední Přemyslovec Václav III., král český, polský a uherský. Byl to poslední Přemyslovec na českém trůnu. Návštěvou této katedrály jsme uzavřeli procházku po Olomouci, samozřejmě s nevyhnutelným nákupem  olomouckých tvarůžků. Pokračovali jsme v cestě za Zdislavem ze Šternberku, který v roce 1241 nedaleko od Olomouce jako jediný evropský vojevůdce porazil tatarsko-mongolskou armádu.
Ve Šternberku jsme navštívili zámek, který původně patřil Šternberkům a později ho vlastnily mnohé šlechtické rodiny až po Lichtenštejny. Zámek je plný hodnotných kachlových kamen a ještě hodnotnějších obrazů malířů z celé Evropy. Navštívili jsme kostel Zvěstování Panny Marie a dozvěděli se všechno o něm a o jezuitském řádu, který při kostele měl i klášter. V tomto chrámu je jedna kaple zasvěcená chorvatskému světci Leopoldu Mandićovi. Jde o nejsevernější bod v Evropě, kde má tento světec kapli.
Na naší cestě jsme navštívili také Zbrašovské aragonitové jeskyně. Objevili je Josef a Čeněk Chromí v roce 1912 a už následujícího roku byl proražen a rozšířen průchod do hloubky 42 metrů, aby bylo možné spustit se do jeskyně. Při spouštění jim praskl provaz, ale bratři naštěstí přežili, přestože je tato jeskyně známá nezvykle velkým výskytem oxidu uhličitého, který je těžší než vzduch a nebezpečný pro život. Zvedá se z hloubky dvou kilometrů k zemskému povrchu, přičemž rozpouští vápenec a tvoří stalaktity. Když kondenzuje, vytváří tvary podobné koblihám a na povrchu tvoří bílou vrstvu, která vypadá jako koncentrát soli nebo jako čistá bílá krajka. Kvůli tomuto plynu je jeskyně nejteplejší v České republice, má stálou teplotu 14 stupňů Celsia. Když byla jeskyně zpřístupněna turistům, byla instalována soustava pro odstraňování oxidu uhličitého, která se aktivuje, jakmile koncentrace plynu přesáhne jedno procento. Díky tomuto plynu vznikly léčebné lázně Teplice nad Bečvou, kde se léčí nemoci oběhové soustavy (krvožilni sustav), ale slouží i pro rekonvalescenci onkologických pacientů. Na některých místech je vidět bublinky i na samotné řece Bečvě, kde se plyn zvedá z hloubky. Na Kropáčově prameni se mohou návštěvníci napít minerální vody.
V tomto překrásném horském prostředí se kromě výjimečně čisté řeky Bečvy nalézá i nejhlubší propast na světě. Jde o Hranickou propast (podle nedalekého města Hranice), jejíž hloubka není přesně zjištěna, ale se předpokládá, že je hluboká 800 až 1200 metrů. Robot se spustil do hloubky 473 metry, což je 404 metry pod hladinou vody této zatopené propasti. Stejně jako jeskyně, také propast vznikla rozpouštěním vápníku následkem z hloubky stoupajícího oxidu uhličitého.
Letošní cestu do České republiky jsme uzavřeli návštěvou Arcibiskupského paláce v Kroměříži. Kroměříž byla v roce 1848 hlavním městem rakouské monarchie, když se do ní před vídeňskými revolucionáři uchýlil celý císařský dvůr. Text Fráňa Vondráček, přeložila L. Stráníková, foto Darko Dragija

Read 5 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi