K výročí sametové revoluce – 30 let svobody

V polovině listopadu 2019 si Češi a Slováci připomínají 30. výročí sametové revoluce. Co se stalo 17. listopadu 1989? Zkusme si rekapitulovat zásadní události, které v Československu trvale odsunuly Komunistickou stranu od podílu na moci.

Před zásadním podvečerem 17. listopadu již od roku 1988 kulminovaly protesty mladých. Demonstrace, zatýkání, např. tzv. Palachův týden, který v roce 1989 při příležitosti výročí sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969 (16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze a krátce nato zemřel) vyvolal první velké občanské nepokoje toho roku. Lidská pochodeň připomínala dvacet let všem v Československu, že odpor vůči totalitě není marný. Všechny vzpomínkové akce a demonstrace byly do 17. listopadu bez pokroku v demokratickém procesu. Ale 17. listopadu se kola dějin otočila.
V současnosti se 17. listopad slaví jako státní svátek České republiky a státní svátek Slovenské republiky, připomínající Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tento připomínal prvně uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 nacisty a popravu studentských vůdců v roce 1939. Při výročí roku 1989 se konala početná studentská demonstrace v Praze, která se radikalizovala proti komunistickému režimu, byla nebývale brutálně potlačena složkami Veřejné bezpečnosti československého státu (na Národní třídě v Praze), brutalita režimu (přenesená do protisocialistických hesel: Nebijte naše děti!, Nechceme žít ve lži! a především Pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí! deklarovaných představiteli disentu jako byli Václav Havel, Valtr Komárek, Marek Benda, Jiří Dienstbier nebo i Marta Kubišová a řady dalších) vyburcovala celou českou a slovenskou společnost. Události nabraly rychlý spád.
Mezi lidmi se začaly šířit informace o událostech v Praze a brutálním zásahu speciálních policejních složek proti studentům. Již v neděli 19. listopadu se sešli v Činoherním klubu v Praze představitelé různých skupin opozice a založili politickou platformu Občanské fórum, tato vyzvala ke generální stávce. Od pondělí 20. listopadu se stávkovalo na většině pražských vysokých škol. Již v pondělí odpoledne se na Václavském náměstí sešla první velká demonstrace občanů proti režimu, odhadem na 150 000 lidí. Tento den po více než 40 letech začaly vycházet první tištěné necenzurované oficiální noviny Svobodné slovo spadající pod Československou stranu socialistickou. Následovaly další demonstrace, ke studentům se přidávala celá česká společnost. Představitelé Občanského fóra a vůdci studentů se rozjížděli do krajských měst a mobilizovali českou společnost, rozdávaly necenzurované Svobodné slovo. Na Slovensku vznikla alternace Občanského fóra: Verejnosť proti násiliu vedená Milanem Kňažkem, Jánem Budajem, Fedorem Gálem a dalšími.
V úterý 21. listopadu oslovil již 200 000 lidí na Václavském náměstí prvně disident Václav Havel, významným mluvčím odporu vůči režimu se stal také budoucí kněz Václav Malý, demonstranti si mohli zazpívat písničky se zakázanými interprety, jako byli Marta Kubišová, která zazpívala píseň Modlitbu pro Martu a československou státní hymnu. Slova této písně: „Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ a její charismatický hlas, který Češi už dvacet let nemohli slýchat, vyvolala nadšení, na dalších demonstracích zpívali i z exilu se vracející umělci jako Karel Kryl nebo Jaroslav Hutka, ale k odporu se přidal například i populární Karel Gott. Symbolem těchto dnů se staly klíče a jejich cinkot: „Už vám odzvonilo!“
V Bratislavě se 22. listopadu sešla demonstrace s přítomností Alexandra Dubčeka – vrcholného představitele Pražského jara 1968. Kola dějin se točila stále rychleji. Komunističtí představitelé byli vypískáni z veřejných shromáždění, a to i dělnických. Organizovala se generální stávka. Od soboty 25. listopadu demonstrace v přímých přenosech vysílala Československá televize. Média začala pracovat bez cenzury.
Na celém území proběhla 27. listopadu avizovaná dvouhodinová generální stávka pod heslem: Konec vlády jedné strany.
Došlo k mocenským i legislativním změnám: byla zrušena vedoucí úloha Komunistické strany ve společnosti změnou ústavního zákona. Vláda musela odstoupit. Poprvé po dlouhých letech se 4. prosince otevřely hranice pro občany ČSSR. Navrátili se mnozí emigranti (např. zpěváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka nebo významné osobnosti jako: Tomáš Baťa či Pavel Tigrid). Prezident Gustav Husák jmenoval novou vládu, v níž, sice v menšině, ale přece, zasedli i nestraníci. Následovaly další demonstrace. Na nátlak veřejnosti 7. prosince rezignovala nová federální vláda spolu s premiérem Ladislavem Adamcem a sestavením nové vlády byl pověřen Marián Čalfa. Tento dovedl, byť jako komunistický lídr, československou společnost s opozičními partnery až k demokracii. Dne 10. prosince byla jmenována nová vláda, v níž poprvé od roku 1948 neměli převahu komunisté. Téhož dne prezident Husák rezignoval. To již československá společnost žádala, aby byl novým prezidentem zvolen Václav Havel, mnohokráte vězněný představitel českého disentu: „Havel na hrad!“ Koncem roku 1989 dostaly historické události spád. Dne 28. prosince byl přijat kooptační zákon, který dočasně umožnil Federálnímu shromáždění a národním radám dosazovat nové poslance vlastním rozhodnutím bez voleb. Téhož dne se čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček stal předsedou Federálního shromáždění. Dne 29. prosince 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel zvolen prezidentem Československa. Stal se tak po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem. Zajímavostí je, že byl zvolen naprosto jednomyslně i komunistickými poslanci, pro které byl do nedávna politickým nepřítelem. Volba Václava Havla prezidentem republiky ukončila i studentské stávky. Československo se začalo připravovat na první posttotalitní volby a demokratickou společnost.
S pomocí Wikipedie a webových stránek Ústavu pro soudobé dějiny připravila Andrea Preissová Krejčí

Read 8 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2019

V Jednotě číslo 48., která vychází 7. prosince 2019, čtěte:
- V Bjelovaru se po třinácté konal Večer národnostních menšin
- Zasedaly rady Svazu Čechů
- Lipovlanská Beseda oslavila patnácté výročí znovuzaložení
- V Záhřebu a v Jelisavci se konaly semináři o vyúčtování
- Řada besed pořádala kulturní programy
- Divadelní skupina Sebranka chystá premiéru k 40. výročí
 - O společném životu menšiny a většiny na semináři FUEN v Rakousku
 - České školy v programu Erasmus+
- Sažetak, souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi