Sto let Svazu Čechů XXIV – Oslavy výročí české menšiny

  • Posted on:  středa, 20 říjen 2021 00:00

25 LET SVAZU ČECHŮ V JUGOSLÁVII
Během šedesátých let česká menšina oslavila několik jubileí. Velkou oslavu plánovala k 20. výročí založení I. československé brigády, byla ale v menším rozsahu, protože den před plánovanou ústřední událostí, 26. července 1963, Skopje postihlo katastrofální zemětřesení s více než tisícem obětí. V celé Jugoslávii byl vyhlášen celonárodní smutek.

V Daruvaru byla otevřena jen výstava a byly položeny věnce u hrobů padlých bojovníků. Ve znamení nových vztahů mezi Jugoslávií a Československem přítomní byli také představitelé Svazu protifašistických bojovníků Československa Josef Vojáček Taras a Jan Pavlík, jakož i vojenský přidělenec v Bělehradu František Málek a generální konzul v Záhřebu Jan Honzal. Přítomnost J. Vojáčka Tarase v Daruvaru, politického komisaře brigády a později jednoho ze zakladatelů Československého svazu a jednoho z jeho předsedů, byla příležitostí k novému setkání s dřívějšími spolupracovníky a krajany. Za posledních patnáct let to bylo těžko uskutečnitelné kvůli špatným či nestálým vztahům mezi oběma státy.
Nové jubileum, 25 let od založení Brigády se slavilo od 26. června do 18. července 1968. O její bojové cestě konečně vyšla kniha v nákladu 5000 výtisků v češtině a 2000 výtisků v chorvatštině, na 345 stránkách, s 30 fotografiemi a reprodukcemi dokumentů. Na ústřední oslavě v Daruvaru, konané pod patronátem předsedy Sněmu Jakova Blaževiće, byl přítomen také generální konzul František Šebor, mluvil také Josef Vojáček Taras, s nímž přijelo více hostů z Československa. Úhrnem bylo na oslavě až 10 000 lidí.
Příležitostí k novému přehodnocení stavu v české a slovenské menšině byla porada, kterou předsednictvo Svazu uspořádalo ve spolupráci se SSPLCH 24. června 1969 v Daruvaru. Zúčastnil se jí i místopředseda Sněmu Čedo Grbić a poradce pro menšinové otázky Výkonné rady Sněmu Božo Vukobratović. Tajemník Václav Doležal vedle výčtu problémů uvedl také některá řešení. Navrhl založení profesionální či poloprofesionální divadelní skupiny, která by pečovala o divadelní činnost, vzdělávání kádrů, nácvik a pořádání hostování. Navrhl také založit profesionální folklorní skupinu. Pro řešení problému dechových hudeb, kterým v některých místech hrozil zánik, navrhl založení hudební školy. Ředitel a hlavní redaktor Jednoty Josef Matušek upozornil na nedostatečné prostředky, kvůli nimiž Jednota nemůže dopředu plánovat svou vydavatelskou činnost, jakož i na nedostatek kádrů. Jednota totiž měla jen čtyři stálé novináře a jednoho lektora, zatímco jiné menšiny mají novinářů dvojnásobně. Očekávala se ale lepší situace, až se za několik let ze studií v Československu vrátí několik studentů. Na poradě bylo řečeno, že do Svazu denně přicházejí dopisy jednotlivců a institucí z Československa s prosbou o zajištění turistického pobytu. J. Matušek proto navrhl založit turistickou organizaci, která by se zabývala takovýmito žádostmi.
Osvětový pracovník Josef Zámostný mluvil o stavu ve školách a uvedl, že ohledně škol existuje pochopení orgánů moci, ale že mnoho škol bylo zrušeno kvůli nedostatku žáků. Zájem o učení se českému jazyku poklesl, protože žáci tím mají k učení jeden jazyk navíc, a na středních školách neexistuje výuka češtiny a čeština se nebere v úvahu při zápisu na školu vysokou. Zámostný navrhl novelizaci zákona o menšinovém školství, v mezinárodní smlouvě o spolupráci Jugoslávie a Československa formulovat požadavek, aby Československo podporovalo školy české a slovenské národnosti a zdokonalování osvětových pracovníků v Československu.
Československý svaz měl v roce 1969 oslavit 20. narozeniny, ale v průběhu příprav bylo rozhodnuto, Svazu „připočíst“ ještě pět let, aby se oslavovalo 25 let, respektive jako začátek jeho působení bylo schváleno datum jeho obnovení těsně po osvobození Daruvaru 1. října 1944, bez ohledu na to, že Československý svaz v roce 1945 změnil svůj název na Svaz Čechů v Jugoslávii a že koncem roku 1948 krátce přestal působit. Ve znamení tohoto jubilea se v Kaptolu 23. a 24.  srpna konaly Obžínky, na kterých byl hostem člen předsednictva CK SKJ Miko Tripalo.
Oslava 25 let Svazu se konala v Českém domě v Daruvaru 8. listopadu 1969. O působení Svazu v uplynulých 25 letech hovořil místopředseda Karel Řehák, který mimo jiné uvedl: „Dovolte, abych na závěr konstatoval, že náš Svaz během 25leté práce úspěšně konal své úkoly. Základ mu dala naše I. čs. brigáda Jana Žižky z Trocnova... Náš Svaz ani v nejtěžších poměrech nepřestal být mostem mezi bratrskými národy Jugoslávie a Československa. Ve všech směrech podněcoval kulturní a hospodářský pokrok a zvelebení nejenom osad, ale i širší části SR Chorvatska.“ Generální konzul Československa v Záhřebu František Šebor řekl, že obdivuje velkou práci a velikou věrnost staré vlasti, i to, jak se Češi a Slováci sžili s novou vlastí, se socialistickou Jugoslávií a vzkázal: „Já vám přeji do dalších 25 let, abyste nemuseli překonávat ty potíže, které jste museli překonávat v poměru ke staré vlasti.“ Projevy na oslavě měli také představitel Maďarů Imre Tauš a Rusínů a Ukrajinců Vlado Kostelnik. Blahopřejné telegramy zaslali předseda Výkonné rady Sněmu SR Chorvatska Dragutin Haramija a předseda republikové konference SSPLCH Stjepan Ivić.
Tajemník Doležal hovořil o příštích činnostech. Zejména zdůraznil velký význam dožínkových slavností, které se staly „manifestací bratrství a jednoty všech národů a národností Jugoslávie a přehlídkou kulturně-hospodářského a politického pokroku.“ Pochválil dobré výsledky divadla, folkloru, pěveckých sborů, loutkového divadla, knihoven a čítáren, i úspěchy Jednoty. Vzkázal ale, že je zapotřebí zvětšit počet vydaných publikací. Doležal uvedl, že v Chorvatsku je 66 osad a 13 obcí, v nichž žije více než sto příslušníků „naší národnosti“, a že je třeba být se všemi nimi ve styku a zajistit kulturní a osvětovou činnost. Je zapotřebí také více jazykových kurzů pro krajanské pracovníky a je nutné i obnovení knižního fondu v knihovnách. Školy by se měly zakládat všude, kde je dostatečný počet dětí. Předseda Svazu Mišo Kmecík hovořil o dějinách české a slovenské menšiny od přistěhování v 19. století a od zakládání prvních spolků. Ohlédl se také na založení Československého svazu v roce 1921. Řekl, že měl významné úspěchy na kulturním a hospodářském poli, jakož i ve výchově dětí v mateřském jazyce. Na politickém poli ale stál stranou, protože podporoval politiku vládnoucí bělehradské kliky a začal pozbývat podporu českých a slovenských lidí, zejména rolníků a malých řemeslníků, kteří stáli v řadách opozice.
M. Kmecík hovořil také o účasti Čechů v dělnickém hnutí před rokem 1941 a v NOB, o založení brigády a obnovení menšinové činnosti na osvobozeném území. Dotknul se také reemigrace a řekl, že to byla hlavní úloha, kterou se Svaz zabýval po obnovení v roce 1944, i když se nezapomínalo ani na kulturní činnost a na školství. V části o hlavních činnostech Svazu uvedl obnovení činnosti Matice divadelního ochotnictva, péči o český jazyk, dožínkové slavnosti jako projevu bratrství a jednoty a Naše jaro „pro které se musí mít víc pochopení.“ Uvedl údaj, že knihovny mají 25 000 knih a přes tisíc čtenářů. Kmecík upozornil, že od roku 1950 odešlo z českých škol 50 učitelů, a proto je potřeba usilovat o využití veškerých možností, které menšině nabízí ústava, zákony a jiné předpisy. Kmecík dále upozornil, že koncem padesátých a začátkem šedesátých let došlo k poklesu kulturní činnosti, ale vyjádřil spokojenost se zlepšením vztahů mezi Jugoslávií a Československem, které vedlo k hostováním mnoha umělců z Československa. Nezapomněl zmínit ani setkání představitelů Svazu s Josipem Brozem Titem v roce 1952 v Bělehradě a potom v Bjelovaru, ve Slavonském Brodu, Garešnici a Kamensku. Svůj projev uzavřel zvoláním: „Ať žije jugoslávsko-československé přátelství!“ Tito vyznamenal Československý svaz Medailí bratrství a jednoty se stříbrným věncem. Slavnostní odevzdání proběhlo v Daruvaru 30. března 1970 v rámci rozšířeného pléna Svazu. Medaili Mišovi Kmecíkovi předal tajemník RK SSPLCH Antun Krajnović.
Důkazem konkrétní spolupráce Československého svazu s Československem byla návštěva velvyslance Josefa Nálepky s generálním konzulem Františkem Šeborem 2. dubna 1970. Šebor při té příležitosti odevzdal školní pomůcky a knihy, které Jednotě a českým školám darovalo československé ministerstvo školství. Místní České besedě odevzdal knihy, které poslal Československý ústav zahraniční, instituce, s níž Československý svaz plodně spolupracoval ještě v meziválečném období. Velvyslanec a konzul, jakož i jejich předchůdci v předešlých letech, navštívili také Končenice, kde vzdali u jeho hrobu čest národnímu hrdinovi Josefu Růžičkovi.
S předáky Československého svazu se při své návštěvě Daruvaru v květnu 1970 setkal také předseda Výkonné rady Sněmu SR Chorvatska Dragutin Haramija, který při té příležitosti konstatoval, že je zřejmé, že Češi a Slováci v SR Chorvatsku tuto zemi považují za svou skutečnou vlast. „Vycházíme-li z těchto pozic, neexistují žádné problémy, které by se nedaly vyřešit, ať už se to týče hmotných prostředků na vydavatelskou a kulturní činnost, anebo otázky kulturní konvence mezi Jugoslávií a Československem,“ uvedl Haramija. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 31 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2021

V Jednotě číslo 48, která vychází 4. prosince 2021, čtěte:
- Seminář krajanských učitelů v ČR
- Kulturní program v Dolních Střežanech a předvánoční dílna v Šibovci
- Sto let od narození Alexandra Dubčeka
- Úpravy budoucího odpočinkového areálu v Horním Daruvaru
- Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera
- Sto let Svazu Čechů: Nové výzvy pro Svaz Čechů  
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi