O tom, jak se zachoval a jak se zachovává moliškochorvatský jazyk, zvláštní jazyk příslušníků chorvatské menšiny v regiónu Molise na jihu Itálie, zájemcům přiblížila Francesca Sammartinová z nadace Agostina Piccoli, příslušnice moliškochorvatské menšiny v Italii, která je nyní asistentkou na oddělení italianistky na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu.
Chorvaté se do regiónu Molise přistěhovali v 16. století jako uprchlíci před tureckou expanzí, pravděpodobně z území jižně od řeky Cetiny na jihu Dalmácie. Jejich vesnice byly založeny většinou na vrcholech kopců, což mělo, podle slov Francesci Sammartinové, důležitou roli v zachování jazyka, protože jejich obyvatelé byli takřka izolovaní od italského národa. Podnes zůstala jen čtyři střediska, jsou to města Kruč (Acquaviva Colleroce), Mundimitar (Montemitro), Filič (San Felice) a Tavela (Tavenna), kde úhrnem žije 1564 obyvatel.
Na popis zvláštností jazyka používají dokonce matematickou formuli, ze které je vidět, že je to směs dialektů charakteristických pro Dalmácii a Chorvatsko, dialektu regionu Molise a italského jazyka. F. Sammartinová dále vykládala s jakými potížemi v zachováni jazyka se potýkají v dnešní době. Jako hlavní problém označila malý počet škol, kde by se jazyk vyučoval, od roku 2015 už se vyučuje jen ve Kruči (podle modelu C), ale i malý počet dětí. Uvedla také, že je moliškochorvatský jazyk zařazen na seznam chráněných jazyků.
Kromě jazyka představila F. Sammartinová posluchačům i ostatní zajímavosti svého kraje a kultury. Zvlášť dojemné byly fotografické záběry jejího města Mundimitar, které od roku 2017 nese titul města poezie, a jeho uličky krášlí malé desky s verši. Vysvětlila, že jejich malá populace má velké procento básníků. Zájemcům k nahlédnutí a zakoupení nabídla slovníky, noviny a jiné publikace, a také CD nahrávky skupiny KroaTarantata, jejíž hudební záznamy si můžete poslechnout prostřednictvím YouTube. Jak velmi byla přednáška působivá, svědčí velký počet otázek pro slečnu Sammartinovou. Všichni byli fascinovaní faktem, že se všem potížím navzdory moliškochorvatský jazyk zachoval přes pět set let, o čemž se posluchači bavili i po přednášce.
Tuto přednášku věnovala F. Sammartinová svému nedávno zesnulému otci Antoniu Sammartinovi, vědci, který se obětavě podílel na zachování jejich jazyka a kultury.  Text a foto A. Janota