Žňové dozvuky v Dolanech

  • Posted on:  čtvrtek, 18 srpen 2022 00:00

MLÉKAŘSTVÍ POVĚSILI NA HŘEBÍK
Letošní žně jsou u konce, sem tam se sice na poli ještě najdou zbytky nesklizených ploch s ovsem a triticale. Ale i ty budou za pár dní sklizeny. Jaká byla letošní situace s obilím, s jakými problémy se pěstitelé museli vypořádat, na to jsme se zeptali kdysi jedněch z největších chovatelů dojnic na Daruvarsku, jsou to Vlado Markov a jeho manželka Svjetlana z Dolan.

S rodinami svých synů Renata a Valentina se dohodli, že od mlékařství upustí a zaměří se na rostlinnou výrobu, která se jim více vyplácí. Přesto se na jejich farmě ještě najdou koně a krávy s telaty. Přestože mlékařství pověsili na hřebík, láska k dobytku se nezapře.
„Máte štěstí, rozbil se nám šnek (šnekový dopravník) u kombajnu, takže jsme museli čekat, až nám ho ve firmě Opruga v Dežanovci opraví. Jinak bychom byli se žněmi už hotoví,“ těmito slovy mě vítal pan Vlado a pak vykládal, jak letošní sklizeň obilovin probíhala. „Jako poslední sklízíme triticale, který jsme měli posetý na 25 jitrech (1 ha je 1,75 jitra). Ječmen jsme už sklidili, měli jsme ho na 20 jitrech a dosáhli jsme u něj výnosů 3 t/jitra. Pšenici ani další obiloviny jsme letos neseli. Koncem září budeme sklízet už jen sóju. Tu máme na 25 jitrech. Očekáváme výnos do 5 t/jitra. Kromě toho na 80 jitrech pěstujeme kukuřici na zrno a na siláž. Kvůli dobytku a koním máme i paseky a louky. Plodiny pěstujeme nejvíc kvůli krmivům pro zvířata, zbytek prodáváme. Zrno obilovin bylo letos kvalitní. Kdyby ale pršelo, výnosy by byly podstatně vyšší. Kvůli suchu jsme sklidili asi o 10-15 % méně. Záleží ale na parcele, někde jsou výnosy solidní. Měli jsme štěstí, že se nám vyhnulo krupobití. Sucho se ale jistě negativně odrazí na výnosech kukuřice, které budou nižší o 40 %.“
Pak jsme se s panem Vladem vydali na pole, kde už v oblaku prachu kombajnem sklízel poslední parcelu s triticale jeden z jeho synů. V kabině ale nebyl sám. Společnost mu dělaly tři děti. Vůbec se nebály hluku, nevadil jim prach – bylo vidět, že jsou na takové podmínky zvyklé a že často vyrážejí s rodiči na pole. V kabině fotím, když tu se kombajn zacpává a praskne mu řemen. „Je to pech. To tak už ale na poli chodí a když nejmíň očekáváte, něco se semele a vy nemůžete pokračovat ve své plánované práci,“ říká pan Vlado a odjíždí shánět nový řemen, aby se mohlo pokračovat, ale po jeho návratu ho bratři informují, že řemen nebudou moci použít, protože jeho velikost neodpovídá. Takže se musí jet až do Bjelovaru. A kombajn musí čekat na poli. „Je dobré, že nehlásí déšť!“ prohlašují Markovovi.

Triticale jen za dvě kuny kilogram
„Výkupní cena triticale letos dosáhla 2 kn/kg. U ovsa to bylo 1,50-2 kn/kg a u pšenice 2-2,20 kn/kg. Ani jednu z těchto obilovin jsme ale neseli,“ uvedl pan Vlado. „Výkupní cenu sóji ještě neznáme, což je v Chorvatsku (ne) normální! Cena je známá až těsně před sklizní. Letos byla průměrná kvalita zrna. Hektolitr triticale byl 76 a ovsa 52,“ dodal Vladův syn Renato, který hospodářství jednou převezme s bratrem Valentinem. „Zrno odvážíme do výkupny Jaković promet v Daruvaru. Dřív to bylo problematické, protože výkupny byly daleko. Obilí jsme vozili až do Antunovce, Lipiku, Hrastovce a Hrubečného Pole.“
Sláma a škody od divočáků
„Slámu, která se balí do velkých balíků o hmotnosti 190-250 kg máme pro naše potřeby a na prodej. Letos je jí dostatek. Cena je 0,40-0,50 kn/kg. Nejlepší je pšeničná, pak triticalová. Ovesná, ta se dává jako přídavek býkům a ječmenná není dobrá pro prasata,“ vysvětluje zkušený farmář Vlado a informuje: „Mlékárna Zdenka vykupuje slámu pro svou farmu, kde má více než 1000 dojnic a Majdak pro býky.“ Zmiňuje se i o škodách způsobených na jejich polích divokou zvěří. „Tam, kam se chodí pást divočáci, nesejeme kukuřici ale jen obilí, do něj totiž tak nejdou. Některým našim sousedům způsobili ohromné škody bez ohledu na elektrické ohrady.“

Proč se z mlékařů stali rostlináři?
Po čtvrt století, co byli Markovovi jedni z největších mlékařů na Daruvarsku (měli 60 dojnic, s telaty to bylo 100 kusů dobytka) se museli přeorientovat na rostlinnou výrobu. S nostalgií v hlase vyprávěli: „Mlékařstvím jsme se zabývali v letech 1997-2021. Museli jsem to ale opustit, nebylo jiné východisko, bez ohledu na to, že nyní v září splatíme poslední splátku půjčky na stáj za skoro 3,5 miliónu!“ řekli Markovovi a uvedli i důvod, proč pověsili mlékařství na hřebík: „Nízká cena mléka bez ohledu na to, že jsme měli mléko nejvyšší kvality, hodně se musí vložit do dojnic, aby se dosáhla kvalita mléka. Kdysi nás namlouvali, abychom postavili moderní stáj a zvyšovali počet dojnic, ale nic z toho – stále vymýšleli něco nového. Mléko od nás vykupovala nejdřív mlékárna Zdenka a pak Dukat. Na začátku byla cena litru mléka 4,30 kn, proto jsme se rozhodli investovat do nové stáje, ale zřejmě to byl špatný krok. Mezitím cena mléka klesala a klesala a se 2 kn/l jsme nemohli krýt výdaje, proto jsme dojnice rozprodali a zaměřili se na systém kráva – tele, jedná se asi o padesátce kusů dobytka,“ vysvětlovala paní Svjetlana, aktivní členka České besedy Dolany, pokračovala: „Nyní jsou přes zimu ve stáji krávy s telaty a koně.“ Její manžel dodal, že kromě nich mají i dvacet čtyři koně chorvatských chladnokrevníků, dříve sportovních. Koně se dají prodat a dostáváme za ně i dobré subvence.“
V závěru rozhovoru se Vlado a Svjetlana pochlubili, že mají šest vnuků – čtyři kluky a dvě holky, každý ze synů má dva chlapce a jedno děvče. Takže o budoucnost farmy je postaráno. „Hospodářství rozdělíme synům napůl,“ plánují Markovovi. Pan Vlado se ještě zmiňuje o své politické kariéře: „Byl jsem v HSS, doufal jsem, že něco postihneme, ale politici nás zklamali. Účastnil jsem se i velké stávky zemědělců. Mysleli jsme si, že se situace v zemědělství zlepší, ale byli jsme podvedeni a naše iniciativa propadla. Proto nejsem už aktivní v žádné politické straně. Věnuji se jen farmě a rodině.“
Text a foto A. Raisová

Plány synů Renata a Valentina
„Chtěli bychom se zabývat jen rostlinnou výrobou a poskytováním služeb,“ odpověděli nám bratři, povoláním automechanikové. „Kromě krmiv pro koně a krávy s telaty plánujeme sít i pšenici, která má lepší cenu než ostatní obiloviny. Jsme rádi, že máme svou mechanizaci několik traktorů s výkony 230, 280 koní, střední pro lehčí práce s výkonem 140 koní a jeden s výkonem 86 koní pro kultivaci.“

Letošní průměrné žně v Chorvatsku
Sucho snížilo výnosy obilovin o 10–20 %, zrna je ale dost i na vývoz. Chorvatsko potřebuje 400–450 tisíc tun pšenice, sklizeno je skoro 1 milion tun, což je asi stejné množství jako vloni. Přestože zaseto bylo 160 000 hektarů, což je více než v r. 2021, očekávala se větší úroda pšenice. Její výnosy byly od 5–8 t/ha (výkupní cena kolem 2,20 kn/kg), ječmene 5–7,5 t/ha a sladovnického ječmene 8 t/ha.

FOTO na facebooku

Read 28 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 38 2022

V Jednotě číslo 38, která vychází 1. října 2022, čtěte:
- Evropský den jazyků ve Virovitici
- Den české kultury – Den kukuřice v Dežanovci
- Návštěva žáků z Plzeňského kraje v našich školách
- Na mezinárodním krajanském festivalu v Praze
- Výstava fotografií o českém členství v Evropské unii
- Vyhlášení výsledků soutěže Klubu literátů Svazu Čechů
- Česká beseda Dolany v Krupce v severních Čechách
- In memoriam Vlado Milunić
- Honba dětí ze Zdenců a Brestova za pokladem
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi