VBRZKU MAJÍ DOSTAT PROSTOR
Krajanský spolek v obci Lipovlany má za sebou velmi úspěšný rok, v němž měl řadu domácích vystoupení a hostování. K desátému výročí působení vydal monografii o Besedě. Jediným nesplněným přáním zůstalo zajištění prostoru pro spolkovou činnost, ale i to by se, podle slibu na valné hromadě 12. února, vbrzku mělo splnit.

STOLETÝ ČESKÝ NÁKLADNÍ VŮZ JE PÝCHOU MUZEA

Hlavní město Chorvatska se může pochlubit velkým počtem muzeí a galerií, vzhledem k počtu obyvatel dokonce největším mezi evropskými velkoměsty. Jedno z nejmladších muzeí patří zároveň k nejatraktivnějším a nejoblíbenějším. Je to Muzeum automobilů, které nese jméno Ferdinanda Budického, pionýra chorvatského automobilismu.

ZAČÍNEJ DEN S ÚSMĚVEM

Slunečnicemi ozdobené jeviště vesele hlásalo, že se na Podborech 6. února bude zase konat tradiční akce Zpívejte s námi. Jako vždy, hlavním organizátorem byly členky pěvecké skupiny České besedy Horní Daruvar, za pomoci všech spolkových složek.

SRDEČNÉ SETKÁNÍ S PÍSNÍ

Už třetím rokem uspořádala Česká obec Bjelovar pro starší osoby setkání Zlatý věk. Akce, původně koncipovaná jako přehlídka tvořivosti lidí ve zlatém věku, se konala 6. února v Domě České obce s účastí Českých besed obce Lipovlany, Nová Hradiška, pěveckého sboru Umirovljenik Matice důchodců Daruvar a sboru Kateřina hostitelské České obce. Sbor z Veliké Pisanice se nedostavil kvůli nemoci několika členů.

ZEMĚDĚLSTVÍ OČEKÁVÁ OD NOVÉ VLÁDY ZMĚNY K LEPŠÍMU

Ve vsi Končenice u Daruvaru jsme se zastavili na zemědělském hospodářství Alenky a Vény Kasalových, pro něž je zemědělství jedním ze zdrojů obživy. Jak jsme se dozvěděli, stav zvířat – králíků, ovcí a krav nemají v plánu rozšiřovat kvůli situaci v zemi. „Máme od všeho trochu,“ řekla nám Alenka, která nám ukázala hospodářství, kde má každé zvíře své jméno. „Krmivo si vypěstujeme na svých třiceti jitrech půdy. Nejvíc pěstujeme kukuřici a brambory, ale i ostatní běžné plodiny. Také pokud jde o mechanizaci jsme soběstační. Máme dva traktory, kombajn na brambory a balíkovač na seno a slámu.“

Tradice masopustu je i dnes velmi živá v různých podobách jak ve městech, tak na venkově. Nejznámější chorvatské karnevaly s dlouhou tradicí se každoročně pořádají v Rijece a Samoboru, i když se snad každý turistický spolek snaží zorganizovat maškarní obchůzku ve svém sídle. V posledních letech se některé kulturně-umělecké spolky snaží vrátit život tradičním maskám.