„Když jste k nám jeli, mohli jste se přesvědčit, že Kaptol leží v zemědělském kraji a že žně jsou v plném proudu. Z tohoto programu vidíte, že je oslavujeme velkolepým způsobem,“ řekl ve svém projevu jeden z hostitelů dožínek, starosta obce Mile Pavičić, a poděkoval všem, kteří pomohli, „aby se dožínky po pětadvaceti letech vrátily do Kaptola.“
Slovy chvály pro krajanskou komunitu nešetřil ani župan Požežsko-slavonského županství Alojz Tomašević. Hostitelům a pořadatelům dožínek za všechno co udělali, poděkoval poslanec Vladimír Bílek. „Ani na okamžik jsme nezapochybovali o tom, že úkol vykonáte, a dnes vidíme, že se celé Zlaté údolí přidalo k organizátorům, abychom měli opravdovou slavnost.“
„Na dožínky můžete být hrdí, a myslím si, že my Češi v České republice bychom těžko mohli takovou akci zorganizovat,“ řekl velvyslanec České republiky Martin Košatka. Představitel patrona dožínek, náměstek ministryně kultury Berislav Šipuš potvrdil, že ministerstvo neudělalo chybu, když se nad akcí ujalo patronátu, a že jistě bude patronem dožínek i příště.  
Potom jeviště patřilo jen a jen tanečníkům, hudebníkům a zpěvákům. Tříhodinový program zahájila daruvarská Holubička tradiční dožínkovou scénou, během níž byl patronu slavnosti odevzdán dožínkový věnec, symbol úspěšně ukončených žní. V dalších dvaceti bodech se vystřídaly folklorní skupiny Českých besed z celého Chorvatska a soubory Chorvatů, Slováků a Maďarů. Program vyvrcholil nevyhnutelným tancem Jarmark, který tančili tanečníci sedmi Besed, posilnění tanečníky souboru Pramínek z České republiky. Na jeviště potom vystoupili tanečníci dalších deseti Besed a horáckými koly udělali tečku za skvělým večerem.
Jsme přesvědčení, že místo konání velkolepého programu každý opustil se srdcem plným radosti a že se osvědčila slova z projevu předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníkové: „Jsem hrdá na všechny vás, kteří jste pomohli a pomáháte, aby dnešní den byl krásný, slavnostní a nezapomenutelný. Dožínky jsou naší největší slavností – slavností naší národní hrdosti, symbolem snahy zachovat si svůj jazyk, kulturu, tradice – svou identitu. Děkuji vám za tisíce hodin, které jste věnovali přípravám na dnešní den. Jsem přesvědčena, že na to, co jsme dnes uviděli, co ještě uvidíme a uslyšíme, budeme s radostí vzpomínat.“
M. Pejić