Obyčej, že ouverturou krajanských pořadů bývá místní dechová hudba, byl dodržen i toho večera. A je to skutečně dobrý obyčej. Nejenže vytváří správnou atmosféru očekávaní, co účinkující pro diváka toho večera připravili, ale plné světlo dává možnost hudebníky si dobře prohlédnut. A případně se pozeptat, kdo je kdo. Každého tak určitě potěšil nejen pohled na většinou mladé muzikanty, ale také fakt, že z dvacítky jsou jen tři přespolní. Pod vedením mladého kapelníka Dalibora Kolára hrála brestovská dechová hudba dobře, svěže a jistě.
Program zahájili úplně nejmladší členové domácí Besedy. Dětská taneční skupina předvedla tři tance a sklidila velký potlesk. Vystřídali je hosté z daleka, zpěvačky České besedy Sisak: zazpívaly několik písní z jižních Čech. Jak jsme se později dozvěděli, tento pro naše sbory poněkud neobvyklý repertoár, pramení z historických faktů. Češi se v minulosti stěhovali na území dnešního Sisacko-moslavinského županství většinou právě z této oblasti. Trochu později sisacké ženy za doprovodu harmoniky tančily ve slušivých stylizovaných krojích z jižních Čech. Pracovní povinnosti nedovolily, aby do Brestova přijely všechny členky souboru, přesto pěkně zaplnily jeviště a svým vystoupením zpestřily program. V našich spolcích je hodně dětských či mládežnických tanečních skupin, dospělých souborů je velmi málo.
Jeviště zaplnila i prostřední Vodička České besedy Velké a Malé Zdence. Na tanečnících bylo vidět, že mají své první taneční kroky dávno za sebou. Zajímavé bylo také, že tančili při nahrávce, jejich dechové hudby. Rozezpívanou a roztančenou část večera uzavřely zpěvačky místní Besedy a starší taneční skupina Korálky, kterým domácí jeviště při vystoupení dodalo jistotu. Poté zahrála besední hudební skupina. Na závěr, než si divadelníci ze Šibovce připravili jeviště, opět hrála dechovka.
Divadlo Pohřební služba, které v minulé sezóně nacvičili šibovečtí ochotníci, je jedinečné jak tematikou, tak zpracováním. Černý, drsný humor, který silně koketuje s groteskou, diváky nevyvedl z míry. Kratší potlesk pramenil z očekávání, že to není konec a že bude i druhé jednání. Jak nám herci později řekli, inspiraci vyzkoušet si černý humor dostali „po jednom televizním přenosu zasedání Chorvatského sněmu“ čili po „pravém černém humoru“. A dobrou inspiraci jim skutečně nikdo nemůže upřít.     
Programem provázela Anna Ulrichová. Po večeři následovaly příjemné chvíle mezibesedního pobavení a posezení.                                                

V. Daňková/vd