Poslanec Bílek připravil prezentaci o tom, jak letovisko vypadalo kdysi, jak vypadá dnes, a jak by mělo vypadat v budoucnu a informoval o aktuálním stavu projektu. Připomněl, že dvě školy koupily pozemek v roce 1967, a že letovisko v roce 1971 začalo fungovat. Po domovinské válce jen chátralo, a na pracovní akci před měsícem bylo možné jen očistit ho a urovnat terén. „Obce Končenice a Tkon podepsaly dohodu o partnerství, vyřešili jsme legalizaci, domluvili změny územního plánu, které umožňují stavět objekty k turistickým, ubytovacím, vzdělávacím a sportovním účelům, část kapacit je možné také pronajímat,“ vysvětlil V. Bílek a dodal, že první projekce přání říká, že by celková kapacita všech objektů měla mít nejméně sto lůžek s veškerým vybavením
a sportovním zařízením. Nezapomněl poděkovat občanskému sdružení Oko Jadrana, které zprostředkovalo kontakty s Jihomoravským krajem. „Projekty by měly stát pětaosmdesát tisíc eur, celková hodnota projektu obnáší 2,2 milionu eur. Během podzimu by dvě školy a čtyři kraje – Bjelovarsko-bilogorské a Zadarské županství
a Plzeňský a Jihomoravský kraj – měly podepsat dohodu, a hned může začít zpracovávání ideové projektové dokumentace. V příštím roce zajistíme stavební povolení, v roce 2017 se bude stavět, a v roce 2018 objekt otevřeme,“ řekl Bílek.
„O tomto projektu jsme předběžně začali jednat před několika měsíci, při mé pracovní návštěvě Zadru, protože se Zadarským županstvím Jižní Morava spolupracuje už osmý rok, a toto letovisko se nachází právě na území Zadarského županství. V Končenicích jsme jednali v širší sestavě, včetně zástupců školy jak z Končenic, tak
z Daruvaru, protože je letovisko majetkově spojené. Já jsem opakovaně za Jihomoravský kraj vyjádřil zájem projektu se zúčastnit, totéž čekáme od kolegy hejtmana z Plzně, který by měl v srpnu přijet na návštěvu Daruvaru. Budeme připravovat dokumenty, aby je naše zastupitelstva v České republice mohla v druhé polovině září projednat. V podstatě se čeká na nový územní plán zmiňovaného místa. Na chorvatské straně je tedy dokončení územního plánu a definice toho, co přesně středisko bude obsahovat. Kolik bude lůžek, jakou kapacitu bude možné využít v měsících mimo sezonu, jaký bude sezonní provoz, to znamená od června do září. Z toho samozřejmě vyplyne nejen podíl na financování projektu a stavby, ale také podíl jednotlivých partnerů na provozních nákladech, a to je také důležitá věc. Já bych sem za Jižní Moravu chtěl dostat samozřejmě ve školním roce děti a mládež, školní výlety, školy v přírodě, a také třeba mladé hasiče, hasiče obecně. Pobyt budeme nabízet také jednak zaměstnancům krajského úřadu, jednak pracovníkům našich institucí. Jihomoravský kraj, pro představu čtenářů Jednoty, má více než 150 škol, deset nemocnic, třicet sociálních ústavů, sedm muzeí, a také správu údržby silnic, která se stará o čtyři tisíce kilometrů silnic. Všem nabídneme možnost využití kapacity právě
ve spolupráci se školou v Daruvaru
a se školou v Končenicích.“
Hejtman Hašek, který byl v Daruvaru hostem na oslavě výročí dožínek, se se svými spolupracovníky prošel školou v doprovodu ředitele Jaromíra Vrabce. Prohlídky se zúčastnili také starosta Prahy 15 Milan Wenzl, Ivo Martinec z brněnské pedagogické fakulty a předseda Československého ústavu zahraničního Jaromír Šlápota. Podívali se také na školu v Daruvaru
a mateřskou školu Ferdy Mravence, kde jim ředitelky Marie Válková a Zdena Kutilová ukázaly nábytek a technické vybavení, které zajistil ČSÚZ.
Na radnici hosty uvítal starosta Dalibor Rohlík a v srdečném tónu se jednalo o různých možnostech spolupráce. Pánové Wenzl a Hašek mimo jiné vyjádřili zájem a přání zorganizovat hostování výstavy o dějinách dožínek v Praze a Brně. Oba vyzvali krajany, aby v České republice ukázali, „jak mají vypadat správné české dožínky.“
„Na županství a ve městě jsme začali řešit i intenzivnější spolupráci Jihomoravského kraje, zdejšího županství a města Daruvaru, protože zatím partnerem je Plzeňský kraj. Jižní Morava a tato část Chorvatska se velmi podobají, jak co do přírodního rázu, tak samozřejmě co do mentality lidí. Jsme také intenzivní zemědělskou oblastí, stejně jako vy pěstujeme víno, stejně jako tady v některých městech funguje průmysl, někde více, jinde méně, někde je to lepší, jinde horší se zaměstnaností, potýkáme se s tím, že z venkova také odcházejí mladí lidé, odcházejí spíše do větších měst, čili – určitě si máme co říci. Chceme dosáhnout toho, aby turisté z České republiky a konkrétně z Jihomoravského kraje znali i jiné Chorvatsko, než jen pobřeží Jadranu. Dvakrát jsem prošel lázněmi a lázeňským parkem,
a velmi mi připomínají moravské Luhačovice, kousek od Zlína. Naši lidé ani neví, jaké krásy tahle část Chorvatska skýtá. Budeme pracovat na tom, aby se Daruvar, a ne jen Daruvar, stal zastávkou Čechů na jejich cestách
k nebo z Jadranu, aby třeba několik dnů strávili tady u vás.“
M. Pejić/mp