Můžeme se začít těšit na dožínky
I když už uplynulo několik dní
od dožínkové oslavy, stále ve mně přetrvává nepopsatelný pocit spokojenosti a hrdosti. Je pravda, že původně jsme plánovali malou oslavu, ale devadesáté výročí českých dožínek
v Chorvatsku nebylo možné oslavit jen tak, bez účasti všech Besed, které zde působí. Zúčastnit se chtěli všichni, chtěli být „u toho“, a to je důkazem, jak všem záleží na dědictví, o které pečujeme.
Naše dožínky jsou jedinečnou oslavou. Mnohokrát jsme slyšeli, že v takové podobě je nenajdeme ani
v Česku, ani nikde jinde ve světě.
I proto mne těší, že si je turistická pospolitost zařadila mezi dvacet nejatraktivnějších slavností v Chorvatsku. My je však neorganizujeme kvůli turistům, ale kvůli sobě, i když jsme samozřejmě rádi, když se na ně přijdou podívat lidé z široka daleka.
Těší mne jejich tradiční ráz, ale
i každá změna, která dožínkám prospěje. Letos to například bylo přemístění jarmarku do zámeckého parku. Co mne ale zvlášť potěšilo, bylo angažování všech krajanských institucí – školy, školky, Jednoty, a zejména velkého počtu mladých, převážně
z Holubičky. Nejen že tančili, ale ležela na nich velká část organizačních prací, bylo je vidět všude – při stavbě jeviště, instalování světel, při úklidu... Proto jsem přesvědčená, že nejen dožínky, ale celá česká menšina má jistou budoucnost. Ještě jednou díky všem. Teď se můžeme těšit na příští dožínky v roce 2016. Je skvělé, že už dnes víme, kdy a kde se budou konat. Krajané
v Mezurači a Kutině se na ně těší
a mají veškerou podporu města Kutiny. Budeme se těšit s nimi, ale i vážně jednat o tom, jak je příště zorganizovat – budou i pro nás novou výzvou.
 L. Stráníková

Od začátku jsem měla pocit, že všichni dýchají jako jeden

Tajemnici Svazu Čechů Járu Kulhavou jsme zastihli mezi hromadou papírů, které v podožínkovém týdnu urychleně vyřizovala:
 „Původně plánovaná malá oslava výročí prvních dožínek v Daruvaru postupně přerostla skoro na kompletní dožínky. Příprava každých dožínek je pro Svaz stejná, největší starostí jsou finance. Protože se letošní dožínky všem hostům líbily, snad můžeme očekávat, že se všichni postarají, aby přišly slíbené prostředky a my úspěšně uzavřeli i jejich rozpočet.
Dožínky jsou velká akce, všechno se slévá sem do Svazu, kde se vše musí zkoordinovat. Problémy jsou vždy stejné, nervozita, kolik čeho je třeba, starost, aby všichni dobře přijeli a odjeli, co řeknou hosté... Je normální, že
v tom shonu vzniknou i nedorozumění, ale když to dobře dopadne, na všechno se zapomene. Zůstane jen dobrý pocit a tak to má i zůstat. Nekazme si dojmy tím, co kdo řekl
a čeho chybělo.
Je třeba poděkovat všem, kteří
se angažovali, a bylo jich opravdu hodně. Já jsem už od pátku a zahajovacího programu měla z dožínek dobrý pocit, že všichni dýchají jako jeden, i účastníci i diváci. A pak v sobotu to moře lidí, co po průvodu pospíchalo na stadion honem si zabrat lepší místa... byla to pozitivní atmosféra.
Dožínky byly opravdovou kulturní událostí, všichni tančili a hráli, všichni se v  parku hezky bavili a nikdo nikomu při tom nepřekážel. Byla to akce na vysoké úrovni, bez zbytečného hluku a rámusu.
Příště se musíme postarat o lepší propagaci, lidi musíme na naše dožínky lákat všemi možnými silami. Také si lépe promyslet, jak to udělat, abychom dožínky více finančně využili, možná formovat i nový podvýbor, pro zisk. V Daruvaru je také třeba myslet na lepší umístění hlavní tribuny, letos se stalo, že hlavní hosté na jeviště málo viděli.“       Zaznamenala V. Daňková/vd

Dožínky mezi nejatraktivnějšími akcemi Chorvatska

Podle vlastních slov strávil Tomislav Doležal, předseda České besedy Daruvar, celé dožínky „s mobilním telefonem přilepeným k uchu“, a tak jsme ho tedy i vyfotografovali. Tři dny po dožínkách jeho oči zářily spokojeností:  
„Máme za sebou kus dobře vykonané práce, každý na letošních dožínkách odpracoval v rámci svých možnosti maximum a pochvalu
si zaslouží všichni, od těch, kteří půjčili obilí, přes ty, kteří dělali dekoraci, jeviště, pomáhali v kuchyni, technikové. Všem, kteří pomohli od jednotlivců k sponzorům, a těm
co ochotně zapůjčili svá vozidla
a traktory, děkujeme.
Jsem velice rád, že se nám oslava výročí prvních dožínek vydařila, mně osobně se nejvíce líbil jarmark. Poprvé byl organizován v zámeckém parku a z okna místnosti naší Holubičky, z patra Českého domu, byl na něj překrásný pohled. Jsem pyšný na to, že my Češi jsme jakýmisi průkopníky a ukazateli kulturních možností v našem městě. Pokud si dobře pamatuji, byli jsme první, kteří umístili jeviště do lázeňského parku, stánky na náměstí a teď do zámeckého parku.  
V Darkomu mi řekli, že oni byli
s našimi dožínkami hotoví za půl hodiny, tolik totiž trval odvoz smetí, které jsme připravili na hromadu před Českým domem. Ten podožínkový úklid se nám opravdu vydařil.
Největším problémem v organizaci byly přihlášky z Besed, které
do Daruvaru putovaly velmi velmi pomalu. A pak telefonáty v posledních dnech „nás přijede o 6-7 více“. Když to ohlásí deset Besed, tak to hodně změní cifry.
Co se může příště zlepšit? Hm, samozřejmě všechno, ale jen v detailech. Nabídnout více bramboráků i piva, ale i nějaké „silnější“ menu. Suvenýrů a koláčů bylo
na jarmarku dost, měli bychom vymyslet i nějakou domácí klobásu
či něco podobného.
Také bychom měli konečně vyřešit problém velkého jeviště. Stavět ho tak jako letos, z různého materiálu vypůjčeného na třech místech, jednoduše není dobré.
Jsem hrdý, že díky osobnímu angažování Jasny Filové jsou dožínky zařazené na soupis dvaceti nejatraktivnějších událostí Chorvatské turistické pospolitosti. Zaslouží si to.“
Zaznamenala V. Daňková/vd