Tábor se konal v organizaci Svazu Čechů, s cílem učit se současnému českému jazyku v prostředí rodilých mluvčích při hře a kamarádství s českými dětmi. V táboře bylo šedesát dětí v pěti oddílech. Děti z Chorvatska byly spolu s ostatními, a tak se ještě snadněji učily češtině.
Letní tábory jsou v České republice velmi oblíbené. Každé menší městečko má svůj tábor a žáci od první až do deváté třídy v nich tráví letní prázdniny. Obyčejně jsou umístěny v přírodě, a jsou robinsonského typu. To znamená, že děti spí v chatkách nebo ve stanech ve spacích pytlích, záchodky jsou kadibudky (jako někdy u našich babiček), sprchy jsou společné a děti samy umývají nádobí.
Je škoda, že v Chorvatsku neexistují takové tábory, protože během pobytu v nich se děti učí samostatnosti, starají se o sebe, kamarádí a učí se sociálním a dalším dovednostem.
Děti z Chorvatska už tradičně navštěvují taneční tábor v Jalovci u Jihlavy (o tom jsme psali v minulém čísle Jednoty – pozn. redakce). Aby se na český dětský tábor dostaly i mladí krajané, kteří nejsou členy tanečních skupin, postaral se přede dvěma roky učitel z České republiky Jindřich Krous, který spolu s pedagožkou Tinou Varatovou a s podporou Svazu Čechů poprvé zorganizoval účast na takovém táboře. Tenkrát se tábor velice vydařil. Tak si Svaz Čechů dal za úkol takový pobyt v ČR zorganizovat znovu. Letos se uskutečnil za pomoci učitelky z České republiky Naděždy Sviderkové, která domluvila pobyt dětí v táboře Moravská Šipka. Přihlásilo se devět zájemců, nejvíc z Končenic, ale byly mezi nimi i děti z Trojeglavy, Sirače, Zdenců a dokonce i z Pisaroviny.
Hlavním tématem tábora byla Příroda – mocná čarodějka. Všechny hry se týkaly tohoto námětu. Hlavní vedoucí Pavlína Nývltová, která byla velmi tvořivá a plná nápadů, zorganizovala spoustu her, které se velmi líbily. Kromě denních her se každý večer konaly různé aktivity: sedělo se u ohně a zpívalo (a někdy se opékaly i buřty), tančilo se, hrály se večerní hry, spalo se pod širým nebem a šlo se na stezku odvahy. To se dětem líbilo nejvíc! Musely v noci bez světla jít lesem, kde je čekala strašidelná překvapení. Moc je zaujala návštěva astronomů z planetária, kteří měli přednášku o vesmíru, a potom se teleskopem dívaly na noční nebe. Měli jsme štěstí, že nebylo zataženo ani nepršelo. Naopak, celou dobu bylo na táboře hodně vedro, až 39 stupňů. To trochu vyčerpávalo, protože děti stále musely nosit kšiltovky, řádně pít vodu a zdržovat se ve stínu, ale brzy si na to zvykly. Během odpoledního odpočinku nebylo možné být ve stanech, jak bylo velké vedro, proto děti ležely a odpočívaly ve stínu, povídaly si a hrály si. Když už nebylo k vydržení, zorganizovali vedoucí návštěvu hasičů, kteří dětem ukázali nejmoderněji vybavená hasičská auta, a nakonec je postříkali vodou z cisterny. To byl zážitek!
Jeden den se jelo na koupaliště do města Kopřivnice, a to vlakem. Děti z Chorvatska se velmi snažily být aktivními členy svého oddílu, aby právě ten jejich vyhrál. Někteří z nich dostali i zvláštní odměny a měli z toho velkou radost. Cestou do Chorvatska ještě dlouho vypravovali o všech zážitcích, o hrách, o kamarádech, výletech a často vzpomínali i na vedoucí oddílů, kteří se jim velmi líbili, protože byli mladí a plní pozitivní energie. Svědčí o tom i překvapení, které připravili dětem z Chorvatska. Když měly ve tři ráno odjet, schovali se v autobuse, a když děti nastoupily do autobusu, vykřikli: „Překvapení!“
Cesta domů byla namáhavá a dlouhá, ale ještě jsme navštívili ZOO v Jihlavě, které patří k nejkrásnějším v Česku.
Přestože pobyt na táboře nebyl drahý (15 dnů stálo 1200 kun – pobyt, stravování a cesta) a v Chorvatsku se nabízel všem českým dětem a žákům, kteří se učí českému jazyku, přihlásilo se jich jen devět. Hodně dětí mělo zájem, ale rodiče se báli, že tak dlouho nevydrží a že se jim bude po rodičích a po domově stýskat. Také se báli, jak budou spát ve stanech a jak budou dva týdny bez mobilu, televize a všech soudobých vymožeností.
Ale dětem to vůbec nevadilo a byly nadšeny vším, co tam zažily.
Bylo by výborné, kdyby se jich příští rok na tábor přihlásilo ještě víc.
Na závěr bych ráda připomněla jeden moudrý výrok: „Jestli chcete svému dítěti darovat trvalou hodnotu, nedávejte mu materiální věci, ale umožněte mu získat vědomosti, zkušenosti a hezké vzpomínky.“
Rodiče, přemýšlejte o tom.
Tina Varatová/tv
