Partnerskou zemí letošního jednadvacátého ročníku Lipovlanských setkání, nejvýznamnější přehlídky menšinové tvořivosti v Chorvatsku, která byla před šesti lety obnovena, byla Česká republika. Vloni, poprvé v dějinách Setkání, jí bylo Slovensko. Na pátečním fóru se jednalo o hospodářské spolupráci Česka a Chorvatska a v knihovně byly otevřeny tři výstavy, představující partnerskou zemi Českou republiku a českou menšinu v Chorvatsku. V sobotu proběhl kulatý stůl o právech národnostních menšin v podmínkách hospodářské krize.
Kromě velvyslance České republiky Martina Košatky se akce zúčastnil i poslanec za českou a slovenskou menšinu v Chorvatsku Vladimír Bílek, předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková a místopředseda Jiří Bahník, předsedové a představitelé několika Českých besed a menšinových rad. V sobotním programu Česko zastupoval folklorní soubor Gaudeamus Vysoké školy ekonomické z Prahy, který se představil nejen v hlavním, ale i v odpoledním programu v parku. Českou menšinu v Chorvatsku prezentovala taneční skupina Panenky České besedy Sisak s jihočeskými tanci.
„Lipovlany jsou výborným příkladem soužití třinácti menšin s většinovým chorvatským národem,“ uvedla při zahájení Setkání prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovićová. Hosty a účastníky přivítal i starosta Lipovlan Mario Ribar, který menšiny v Lipovlanech považuje za bohatství obce, jež je tradičně nazývána Evropou v malém. Poslankyně v Evropském parlamentu Marijana Petirová, sisacko-moslavinský místožupan Marin Piletić a poslanec za českou a slovenskou menšinu V. Bílek se ve svých projevech zmínili o toleranci a multikulturnosti. Přítomni byli i další hosté, mezi nimi i velvyslanecký rada České republiky v Záhřebu Bohuslav Zavadil, předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer a další.
Na jevišti, které bylo stejně jako hlediště zastřešeno, se ve více než dvouhodinovém programu vystřídalo deset souborů. Program zahájil domácí chorvatský pěvecký sbor Lira a kulturní spolek Lipa s tamburáši z Lipovlan. Přehlídka pokračovala prezentací Srbů z místa Bijelo Brdo, Slováků z Mezurače, Čechů a Bosňanů ze Sisku, Rusínů z Petrovců, Maďarů z Laslova, Makedonců z Osijeku a Černohorců z Peroje v Istriji. Každý z nich zaujal svými kroji, tanci a zpěvy. Svým tanečním a hudebním uměním diváky nadchl hostující český soubor Gaudeamus.
Program, kterému předcházel průvod všech účastníků centrem Lipovlan, sledovalo několik stovek diváků. Tečkou za sobotním programem byl ohňostroj a koncerty Niny Kraljićové, Miroslava Škory a skupiny Kings. Během víkendu měly koncerty: v pátek Maja Šuputová, DJ Kameni, Prijatelji tambura a Ritam band a v neděli TS Ambar. Poslední den Setkání patřil sportovním, hasičským a gastronomickým soutěžím. A. Raisová/ar a žp

JARMARK LÁKAL VŮNĚMI, RŮZNÝMI PŘEDMĚTY A ŘEMESLY
Součástí Lipovlanských setkání byl i jarmark v parku. Menšiny na něm prezentovaly tradiční pečivo, výrobky a řemesla. Českou komunitu zastupovaly České besedy z Lipovlan a Dežanovce a poprvé školní zádruha Sedmikráska české základní školy z Daruvaru. Kromě nich byly zastoupeny i slovenská menšina z Mezurače a Lipovlan, bosňanská ze Sisku, srbská z místa Bijelo Brdo, ukrajinská z Lipovlan, maďarská z Laslova a Pakrace, italská z Ploštiny, německá z Rude u Samoboru aj. Na stáncích byly kromě pečiva vystaveny i suvenýry, ruční práce a další předměty. Jednou z nejzajímavější byla expozice Parku přírody Lonjsko polje hospodářství Ožogových a Vukalovićových se starožitnostmi a starými řemesly, od pěstování lnu a pletení lan až ke kovárně a malé mlékárně.

PRVNÍ HOSPODÁŘSKÉ FÓRUM LIPOVLANSKÝCH SETKÁNÍ
Poprvé v dějinách byl program Lipovlanských setkání obohacen o hospodářskou dimenzi: letošní Lipovlanská setkání zahájilo v pátek 21. srpna v budově Národní knihovny a čítárny pracovní fórum hospodářských činitelů. Protože partnerskou zemí Lipovlanských setkání byla Česká republika, byl důraz kladen právě na spolupráci s touto zemí a na potenciály Lipovlan a Sisacko-moslavinského županství. Proto na něm kromě představitelů Hospodářské komory Chorvatska a Sisacko-moslavinského županství byli také představitelé českého velvyslanectví a agentury pro vývoz Czech Trade. Několik podnikatelů mluvilo o svých dobrých zkušenostech se spoluprací s Českou republikou.
Člen organizačního výboru Josip Krajčí hned na začátku nazval toto fórum historickou událostí a lipovlanský starosta Mario Ribar zdůraznil, že kulturní setkání otevírá možnosti vzájemné spolupráce i na hospodářském poli. Předseda Chorvatské hospodářské komory Boris Mesarić připomněl důležitost menšin při navazování osobních styků, což potvrdil i poslanec Vladimír Bílek, jenž připomněl, kolik úsilí vkládá do rozvíjení hospodářských styků mezi Českem, Slovenskem a Chorvatskem.
Konkrétní údaje o hospodářské spolupráci podal vedoucí obchodně ekonomického úseku v českém velvyslanectví Bohuslav Zavadil, který pozdravil účastníky jménem velvyslance Martina Košatky. Z jeho přehledné prezentace vyplynulo, že Česká republika nesrovnatelně víc vyváží do Chorvatska (téměř 395 mil. eur) než Chorvatsko do Česka (124 mil. eur), a že se velké možnosti vzájemné spolupráce nabízejí zejména v oblasti ekologie, výroby strojů, dopravě atd. Ředitel státní agentury pro rozvoj českého vývozu Zbyněk Peška představil způsob, kterým agentura může budoucím partnerům poskytnout pomoc. O potenciálech kraje mluvili ředitelka Hospodářské komory županství Brankica Grdová, která připomněla, že větší část bývalého hospodářství bohužel nefunguje, a starosta Mario Ribar, který za hlavní výhodu Lipovlan označil polohu obce při důležitých dopravních tepnách, zemědělství, rybníkářství a naftový průmysl.
Nejzajímavější byly informace podnikatelů o již zavedené spolupráci, Jasny Snovakové z podniku Euro Galant z Popovače a Daria Hanzla z firmy Charvát z Daruvaru. O spolupráci Česka, Slovenska a Chorvatska na obnovitelných zdrojích energie mluvil ředitel podniku Bohemian eko sustavi z Daruvaru. Mate Knezović z firmy Agrivi z Kutiny, držitelky Zlaté kuny za inovativnost, která má zkušenosti se spoluprací na světové úrovni, ji nabídl jak místním, tak podnikatelům v České republice.
Hospodářské fórum skončilo závěrem, že multikulturnost lipovlanského kraje je třeba využít pro navazování kontaktů a spolupráce na všech úrovních. S Českou republikou už kontakty existují, což může být dobrým příkladem ostatním podnikatelům. L. Stráníková/ld

Výstavy přiblížily českou kulturu
Slavnostním otevřením tří výstav byla v pátek 21. srpna, po skončení hospodářského fóra, zahájena kulturní část letošních Lipovlanských setkání. Šlo o výstavy, kterými se chorvatské veřejnosti představila nejen partnerská země Česká republika, ale i česká menšina, žijící v Chorvatsku: České památky UNESCO, Franc Kafka a Češi v Chorvatsku – krajanský kulturní rok.
Výstavy v krásné podkrovní galerii v nové budově Lidové knihovny a čítárny v Lipovlanech společně otevřeli starosta Lipovlan Mario Ribar, předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková, poslanec za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek a velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka. Starosta M. Ribar využil tuto příležitost, aby poděkoval českému velvyslanci za ochotu přijmout partnerství a zúčastnit se Lipovlanských setkání.
Jako první představila předsedkyně Svazu L. Stráníková zcela novou výstavu Češi v Chorvatsku – krajanský kulturní rok, jejíž realizaci podepsala Novinově vydavatelská instituce Jednota. Jde o jedenáct velkých panelů, které slovem a obrazem hovoří o jednotlivých akcích, které pořádá Svaz Čechů společně se svými členkami, Českými besedami.
Poslanec V. Bílek vyjádřil potěšení z toho, že loni a letos byly partnerskými zeměmi Lipovlanských setkání Slovensko a Česko, mateřské země příslušníků dvou národnostní, které zastupuje v parlamentu, a pochválil jak organizátory setkání, tak angažování České besedy obce Lipovlany a jejího předsedy Mirka Knížka.
Velvyslanec M. Košatka mluvil o významných českých památkách, z nichž dvanáct je v ochraně UNESCA. Zmínil se o tom, že Chorvatsko navštěvuje obrovský počet českých turistů, kdežto Chorvaté jen málo vědí o krásách českých měst, hradů a zámků a přírody. Účelem této výstavy je mimo jiné vzbudit jejich zájem. Druhá výstava, kterou poskytlo české velvyslanectví, se týkala světoznámého spisovatele Franze Kafky, o němž málokdo ví, že jako příslušník německé menšiny žil a psal v Praze.
K slavnostnímu okamžiku otevření výstav přispěla pěvecká skupina Vějíř, která velmi krásně zazpívala dvě české a jednu chorvatskou píseň. Slavnost otevření výstav navštívil úctyhodný počet zájemců o českou kulturu, mezi nimi i řada členů České besedy Lipovlany. L. Stráníková/ld

KULATÝ STŮL O MENŠINÁCH NA LIPOVLANSKÝCH SETKÁNÍCH
Ani letošní Lipovlanská setkání se neobešla bez kulatého stolu o životě a problémech národnostních menšin v Chorvatsku. Tentokrát byl na téma Národnostní menšiny v demokratické společnosti a menšinová práva v podmínkách ekonomické krize. Vedl ho předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer. Přítomné pozdravili vedoucí organizačního výboru Josip Krajčí a starosta obce Lipovlany Mario Ribar.
Ředitel Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Branko Sočanac nejdřív zopakoval známý fakt, že Chorvatsko má výborné zákony, které chrání menšinová práva, ale že problém spočívá v neznalosti soustavy ochrany lidských práv. Nejsou dostatečně známy ani v místních samosprávách, ani mezi samotnými příslušníky menšin. V evropských zákonech se o právech národnostních menšin nemluví, jsou zahrnuta pouze do všeobecných lidských práv. Připomněl, že Chorvatská vláda i v době krize zajistila pro menšiny ve srovnání s minulým rokem, víc finančních prostředků, z nichž byly mimo jiné zakoupeny počítače pro všechny ekonomicky zaostalejší obce.
Velmi kritický byl předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer, který se pozastavil nad tím, že se po vstupu Chorvatska do Evropské unie a po nástupu ekonomické krize situace národnostních menšin velmi zhoršila. Jako by bylo zapomenuto, co příslušníci menšin udělali pro osamostatnění Chorvatska a pro jeho připojení k Evropské unii. Projevy nesnášenlivosti, odmítání rovnoprávnosti jazyka a písma v některých prostředích, oslavování fašismu a válčení, absence důvěry, velký vliv církve na politiku, to všechno jsou důvody, proč se národnostní menšiny v tomto státě necítí bezpečně. Podle něho má Chorvatsko pokračovat v politice integrace menšin a zachování jejich identity.
Poslanec Vladimír Bílek potvrdil, že se vztah většiny k menšinám skutečně zhoršil, na což chtěli menšinoví poslanci upozornit na začátku léta podepsanou deklarací. Východiskem z této situace může být jen překonání krize a oživení hospodářství a průmyslu, a proto pochválil první hospodářské setkání v rámci Lipovlanských setkání.
O slovo se přihlásili i někteří další přítomní. Femi Suhonjić z Lipovlan mluvil o právech menšin z pohledu Muslimů a upozornil na vlnu utečenců. Mirko Knížek sdělil, že je hrdý na to, že je Česká republika partnerskou zemí a zeptal se na nejasná kritéria hodnocení kvality práce menšinových spolků. Jsou přizpůsobena evropským kritériím, odpověděl A. Tolnauer. Poslanec Mladen Novak řekl, že krize vždy dává příležitost nejnižším poryvům, a proto je nutný dialog o všem. Sisacko-moslavinský místožupan Bogdan Rkman řekl, že by bylo třeba zahájit veřejnou rozpravu o zákonu o právech národnostních menšin. Kulatý stůl uzavřeli B. Sočanac a A. Tolnauer konstatací, že i po třinácti letech Ústavní zákon o právech národnostních menšin vyvolává spory a J. Krajčí, že „Lipovlany jsou menšinová scéna, která má toleranci v genech“. L. Stráníková, foto D. Smetko