Zúčastnil se jí také poslanec Vladimír Bílek a mladí intelektuálové a studenti ze zdejší krajanské komunity. Byl to výborný nápad, jak zjistit, co si mladí lidé myslí o menšinovém životě.
Předsedkyně Svazu Čechů přivítala účinkující a konstatovala, že u nás hodně mladých tančí, ale potom se z menšinového života vytratí. Otázkou je, jak udržet zájem mladých o uchování vědomí o svém původu. Místožupanka T. Novotná Golubićová konstatovala, že v dnešní digitální době máme možnost nejen uchovávat svůj jazyk a kulturu, ale také sledovat, jak se o ně pečuje jinde.
Každý z účastníků stručně řekl něco o své životní dráze. V diskusi zaznělo, že být příslušníkem české menšiny je velké bohatství pro každého z nás. „Jako bychom měli zároveň dvě srdce, jedno pro vlast, ve které žijeme a druhé pro českou kulturu,“ bylo slyšet. Zajímavé a dojemné byly zkušenosti dívek, které studují v České republice.
Hosté z Olomouce byli u nás vlastně příjemně překvapeni tím, jak je zde dosud živý folklor, hudba a divadlo. Diskutovalo se také o „naší“ češtině. Je krásné, že máme svou specifickou mluvu, ale mluvčí by také měli vědět, co je česky, a co ne. Kdysi děti v rodinách a mezi sebou ve škole mluvily česky, zatímco dnes v komunikaci český jazyk ustupuje před chorvatštinou. „Jestli se to nezmění, budeme mít problém už za generaci nebo dvě,“ uvedl poslanec Bílek. „Protože se dětem čeština nedává už v rodině, mění se také smysl školy,“ řekla Helena Stráníková.
A. Preissová Krejčí položila „kacířskou“ otázku: A proč vám na té češtině tolik záleží? Dostala přímo dojemné odpovědi. Okamžitě zaznělo, že to je naše identita. Ve srovnání s ostatními Chorvaty i Čechy jsme zvláštní i svým jazykem. Od většinového národa se odlišujeme vlastně hlavně mateřským jazykem „Zdejší Chorvaté jsou hrdí na svůj původ, proto zdejší Češi musí být také hrdí na svůj,“ uvedla T. Novotná Golubićová. „Příslušnost k naší menšinové komunitě se projevuje dvěma způsoby – srdcem a hlavou,“ uvedl poslanec Bílek. Děti se za prvé vychovávají tak, aby udržovaly české obyčeje, jazyk, písně a tance, za druhé jim pomáháme, aby si uvědomily, že ovládáním více jazyků mohou více dosáhnout.
Velký vliv na bohatý menšinový život má její organizovanost. „Je znát, že naši starší mysleli dobře, když kdysi zakládali spolky a školy,“ řekla L. Stráníková. „Na mladých je teď, aby se rozhodli, zda je chtějí uchovat nebo prostě splynout s prostředím,“ řekla. „Za to, že máme dobré podmínky, můžeme poděkovat také našemu státu, který nám uchovávání jazyka umožňuje,“ řekla místožupanka. Hosté z olomoucké univerzity mluvili o svých stycích s krajany v jiných zemích. Konstatovali, že naše komunita je zvláštním příkladem v udržování identity.
V pokračování se diskutovalo o soudobé české kultuře a způsobech, jak ji přiblížit mladým krajanům. Závěrem téměř tříhodinové společné besedy bylo, že se zdejší menšinoví činitelé pokusí nabídnout dětem i mládeži informace o současné české kulturní, hudební a filmové scéně, a že se jim tato skupina doktorandů z Filozofické fakulty UPOL bude snažit pomoci.
Ž. Podsedník/žp

Bádání o Češích v Chorvatsku
Krajanskou komunitu navštívila v polovině srpna skupina studentů doktorského studijního programu Univerzity Palackého z Olomouce. V naší krajanské komunitě provádí historicko-antropologický výzkum o Češích na Daruvarsku a v Chorvatsku. Během několika dnů členové skupiny hovořili se šedesátkou zdejších krajanů. Zúčastnili se také panelové diskuse s příslušníky mladé generace krajanů o tom, co pro ně znamená být příslušníkem české menšiny a dalších zajímavých tématech. Výsledky jejich práce budou uveřejněny v odborných publikacích. Od března to byla třetí návštěva tohoto týmu u naší krajanské komunity.
Jak nám řekl hlavní řešitel projektu Václav Kočí, jeho skupina postgraduálních studentů získala mezi čtyřiceti přihlášenými projekty grant v soutěži Univerzity Palackého na svůj jednoletý projekt Češi v Daruvaru či v Chorvatsku. To je zároveň téma doktorské disertace V. Kočího. Skupinu dále tvoří Jana Máčalová a Jasna Skotáková. Do Daruvaru s nimi přijela také doktorka Andrea Preissová Krejčí. Školitelem a čtvrtým členem skupiny je docent Ivo Barteček, specialista pro krajany v Jižní Americe, který zdejší krajanskou komunitu také už několikrát navštívil.
V České galerii a na stálé výstavě dokumentů a fotografií o české menšině v Chorvatsku se postupně střídali krajané, kteří si s členy týmu povídali o přistěhování svých předků do těchto končin, o svém vztahu k českému původu a řadě dalších věcí, které jsou pro každého příslušníka zdejší komunity specifické. „Nejde nám tolik o celkovou historii zdejší menšiny, ta je zmapována dobře,“ řekl nám vedoucí týmu V. Kočí, „zajímá nás spíš mikrohistorie a historie rodin.“
Členové skupiny byli s výsledky svého pobytu spokojeni. Zajímali se také o články uveřejněné v Českém lidovém kalendáři a Přehledu. Předpokládají, že Daruvar znovu navštíví na podzim a zúčastní se výročí odsunu dětí do Československa nebo oslavy výročí Svazu Čechů a Jednoty. žp/žp