„Rozhodli jste se pro mladší obsazení a já se tomu nedivím, je to úplně v pořádku,“ řekla po volbách dosavadní předsedkyně L. Stráníková, gratulovala nové předsedkyni a popřála jí hodně energie, dobrých nápadů a spolupracovníků. „Myslím si, že ve Svazu se toho asi moc nezmění, protože Svaz, to jste všichni vy, a vy zůstáváte.“ Na čelní místo Svazu kandidovaly dvě dámy – dosavadní předsedkyně Libuše Stráníková a nově zvolená předsedkyně Anna-Marie Štrumlová Tučková. Po krátkém představení svých kandidatur novou předsedkyni zvolilo 71 ze 104 přítomných delegátů valné hromady.
Pracovní předsednictvo valné hromady mělo symbolické složení – byli v něm představitelé spolků a institucí, které letos oslavují významná výročí, třeba Českých besed Daruvar, Prekopakra a Končenice, školy a školky. Předsedou byl Jiří Bahník, který suverénně vedl schůzi s obsáhlým pořadem jednání.
„Rok 2016 nebyl lehký, protože jsme se přizpůsobovali novým podmínkám přihlašování projektů a novým předpisům a čelili stalému snižování finančních prostředků z Rady pro národnostní menšiny. Rok začal i odchodem do důchodu dlouholeté tajemnice Svazu Jarmily Kulhavé, která během roku pomáhala novému tajemníkovi Ivanu Vrbickému. Protože jde o práci složitou a obsáhlou, zaměstnali jsme další pracovnici, finanční referentku Danijelu Šilobodcovou, což nám umožnily prostředky Úřadu pro lidská práva,“ řekla předsedkyně L. Stráníková ve své zprávě o loňské činnosti Svazu. „Kulturní a osvětová činnost spolků, mateřských a základních škol a Jednoty byla obrovská a obdivuhodná. Mnohokrát jsme si uvědomili, jak dobrý nápad bylo pořádání přehlídek, protože se díky těmto setkáním celá menšina navzájem zná a působí skoro jako jedna rodina.“
Zmínila také dobrou praxi pořádání seminářů a cennou pomoc odborníků z Česka, poblahopřála divadelníkům z Lipovce, kteří krajanskou komunitu na státním festivalu ochotnického divadla zastupovali vloni, a sisacké skupině, která se tímto výkonem může pochlubit letos. Nezapomněla ani na úspěšné folklorní programy a skvělou organizaci Dožínek v Mezurači a v Kutině vzdor nepříznivému počasí, na virovitické Jarní tóny Jana Vlašimského, dětské přehlídky Naše jaro, přehlídku dechových hudeb, krajanské zpěvánky, přehlídku malých hudebních skupin, a zvlášť na Dny české kultury, které před patnácti lety začala pořádat Česká obec Bjelovar, přidaly se Daruvar, Virovitica a Sisak, vloni je uspořádalo devatenáct a letos je uspořádá dokonce dvacet pět krajanských spolků.
Řada spolků a institucí oslavila kulatá výročí. Mezi oslavenci byl i Svaz Čechů a Jednota, organizovaly se vzdělávací programy pro děti, učitele a vychovatele, semináře, poznávací zájezdy, tábory a jazykové kursy… „Přes veškerou námahu a úsilí v menšinovém školství, které letos zaznamenává devadesát pět let existence, není všechno růžové. Čeština se vytrácí z běžné komunikace v rodinách, v besedách, ale i ve škole. Ani si neuvědomujeme, jak tím, že na děti nemluvíme česky, ohrožujeme budoucnost české menšiny.“
Když jde o financování, Svaz měl na celkovou činnost k dispozici dva miliony šest set padesát sedm tisíc kun. Většinu dostal ze státního rozpočtu, z toho polovinu prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatsko. Dalšími nejdůležitějšími zdroji finančních prostředků byly Úřad pro lidská práva a ministerstvo vědy, vzdělávání a sportu.
Zprávy o loňské činnosti podali také předsedové rad Svazu, o nich se zmíníme v příštím čísle Jednoty. Dozorčí výbor potvrdil, že se ve Svazu pracovalo podle předpisů, a po krátké diskusi byly všechny zprávy jednohlasně schválené.
Od valné hromady má Svaz i nové stanovy. Poněvadž se řada paragrafů musela přizpůsobit k novým předpisům, předsednictvo se rozhodlo vypracovat nový text stanov. Ten byl také jednohlasně schválen. Novinou je založení čestné rady, v níž budou čestní členové Svazu.
A pokud hledáme společný jmenovatel všech příspěvků k debatě a usnesení pětihodinového zasedání, snadno ho najdeme v závěrečných slovech zprávy bývalé předsedkyně Svazu Libuše Stráníkové, která řekla: „Jednotnost naší menšiny, kdy všichni její členové, spolky a instituce a naši političtí a společenští představitelé vedou menšinu stejným směrem, je zárukou její prosperity.“ M. Pejić/mp
JAK PRACOVALY RADY SVAZU
Rada pro školní otázky kladla ve své činnosti důraz na výuku českého jazyka s cílem zpomalení přirozené asimilace a zapojení žáků do společenského života menšiny, řekla předsedkyně rady Jitka Staňová Brdarová. Zimní škola tvořivé dramatiky, letní škola v Čechách pro žáky sedmých tříd, měsíc mateřského jazyka, plénum učitelů, jazyková olympiáda a přehlídka a soutěž Naše jaro jsou jen některé z programů mimo pravidelnou výuku. Předsedkyně rady se zmínila také o vzdělávacích programech pro učitele a vychovatele (setkání, sympozium, seminář, kurzy v České republice), o učebnicích pro české školy a pro model C, které finančními příspěvky zajistily ČSÚZ a Úřad pro lidská práva a zprostředkovali Svaz a poslanec Vladimír Bílek. Nevynechala ani početné návštěvy z České republiky a Chorvatska, oslavu výročí české školy v Daruvarském Brestově a problém gymnázia, které se rozhodlo zrušit české oddělení. „Po několika jednáních ministerstvo vědy, vzdělávání a sportu vydalo 1. června pro Gymnázium Daruvar povolení pro výuku podle modelu B studentů integrovaných do chorvatských tříd,“ řekla předsedkyně rady.
„Z plánovaných publikací se loni podařilo vydat jen monografii Jednoty. Další dvě plánované sbírky básní Rada pro národnostní menšiny finančně nepodpořila a z jiných zdrojů se finanční prostředky nedostaly,“ řekla předsedkyně vydavatelské rady Leonora Janotová a dodala, že přesto byla během čtyřletého období vydána celá řada významných publikací všech žánrů, a že nejúspěšnější byl rok 2015, kdy bylo vydáno dokonce šest publikací. „V budoucnosti by bylo nutné s Radou pro národnostní menšiny jasně upřesnit kriteria financování vydavatelské činnosti, a jaké kompetence se připisují vydavatelské radě Svazu Čechů a jaké Jednotě jako vydavatelské instituci.“
„Kulturní rada zahrnuje několik menších rad, které pečují o tance, hudbu, zpěv a dechovou hudbu, literární tvorbu a Klub výtvarníků,“ sdělila předsedkyně Rady Anna-Marie Štrumlová Tučková. Připomněla, že největší kulturní akcí byly v loňském roce Dožínky v Mezurači a Kutině a uvedla i úspěšně uspořádanou přehlídku dechové hudby v Dolních Střežanech, Jarní tóny Jana Vlašimského ve Virovitici, etno den v Ivanově Sele, Krajanské zpěvánky v Daruvaru a Lipovlanech, přehlídku kapel v Záhřebu. „Po Zpěvánkách rada uspořádala seminář pro pěvecké skupiny a sbory, na kterém odborníci zanalyzovali vystoupení na přehlídce, uspořádali jsme porady pro tanečníky s českými choreografy.“ Spolky často pořádají výtvarná sympozia, konalo se i setkání literátů a dokonce dvacet českých besed uspořádalo dny české kultury.
„Cílem divadelní rady je uspořádat přehlídku krajanského divadla a skupinám poskytnout pomoc, spolupracovat s Chorvatským sněmem kultury a účinkovat na festivalech ochotnických divadel,“ řekla předsedkyně divadelní rady Světluška Prokopićová a dodala, že rada všechny úkoly splnila a krajanské divadlo nechává na státních festivalech výborný dojem. „Loni nás na státním festivalu zastupoval Lipovec, letos Sisak, který byl se svým Švejkem zařazen mezi tři nejlepší představení a dostal cenu za vynalézavost,“ řekla S. Prokopićová a dodala: „Každý rok plánujeme dokončit uspořádání divadelní knihovny. Ještě pořád na ni ale nemáme prostor a úkol musíme odkládat.“
„Jedním z nejdůležitějších úkolů historické rady je péče o historickou výstavu fotografií a dokumentů. Nyní je ve fázi katalogizace všech vystavených předmětů a dokumentů, na které pracují studenti daruvarského gymnázia s učitelem dějepisu. Je téměř u konce a připravujeme další krok pro rekonstrukci celého prostoru, na což už máme nákresy,“ řekl předseda historické rady Vladimír Ivić. Rada se stará i o etnografickou sbírku v Ivanově Sele, archiv Svazu Čechů, upozorňuje na důležitá data, zkoumá dějiny krajanské komunity a připravuje odborné práce k vydání. Loni uspořádala výstavu k výročí odsunu dětí do ČR, kulatý stůl k výročí Svazu. Ke dnům české kultury členové historické rady často připravují přednášky.
„Rada pro informování se loni podílela na popularizaci Dožínek,“ řekla ve své zprávě předsedkyně Lenka Lalićová, která také připomněla, že pořady o národnostních menšinách kromě Chorvatské televize vysílají Rádio Daruvar a Hrubečné Pole, že chorvatský tisk informuje o činnosti menšin a samotné besedy využívají facebook a vlastní webové stránky. V letošním roce rada plánuje připravit a tisknout propagační materiály – letáky a brožurky o Svazu Čechů a Jednotě.
„Majetkem Svazu Čechů je šestnáct českých domů a spolu s budovou Svazu, budovou galerie a etnografické sbírky v Ivanově Sele je to devatenáct objektů,“ sdělil předseda hospodářské rady Jiří Bahník. Kromě mapování majetku se rada zabývala zpracováním projektů krajanských spolků a podílela se na některých společných akcích Svazu a na udržování českých domů. Jednala také o rozdělení finančních prostředků, které zajišťoval Úřad pro lidská práva vlády RCH na základě smlouvy s poslancem Vladimírem Bílkem.
NOVÝ DOZORČÍ VÝBOR
Na valné hromadě se volil i nový dozorčí výbor Svazu Čechů. Z jedenácti kandidátů bylo zvoleno pět (podle počtu hlasů) – Jarmila Kulhavá, Mato Pejić, Mirko Knížek, Kristina Kvapilová a Tomislav Doležal. Náhradními členy dozorčího výboru jsou Dalibor Kalenský, Fanynka Husáková, Zdeslav Vacek, Zlatko Bahník a Kristinka Ciganovićová.
„Jsem hrdý, že mohu v parlamentu zastupovat českou menšinu, protože je tak pilná a úspěšná,“ řekl poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek a poděkoval L. Stráníkové za dobrou spolupráci jak ve Svazu Čechů, tak v radě poslance. „Věřím, že tomu tak bude i nadále, protože musíme uskutečnit ještě hodně projektů.
„S dosavadní předsedkyní jsem velice dobře spolupracovala a doufám, že budeme dobře spolupracovat i s předsedkyní novou,“ řekla místožupanka za českou menšinu Táňa Novotná Golubićová. „Všichni máme společný cíl – zachovat národnostní identitu, naši kulturu a jazyk – a proto musíme pracovat společně. Svaz je srdcem české menšiny, a dokud je to srdce silné, bude prosperovat i celá krajanská komunita.“
„Jsem nesmírně šťastná, když vidím, jak pracujete, a jak dobré výsledky máte. Mohu vám slíbit, že město bude v rámci možností vaši činnost podporovat,“ řekla nová místostarostka města Daruvaru Vanda Ceglediová.
