„Členkou Besedy jsem od dětství, asi od šesti let. Tenkrát jsme se my, děti, chodily do Národního domu dívat na velké tanečníky,“ začala vyprávění Mateja, dívčím jménem Rakarićová, a pokračovala: „Tančit jsem začala s kamarádkami a kamarády, to jsme měly nejraději a vychutnávaly jsme si to. Velmi nám na tanci záleželo, až jsme my mladí převzali vedení taneční skupiny. Formálně jsme vedoucími byly Amálka Vašková a já. Cestování na vystoupení, společná zábava s mládeží – bylo to silně motivující. Hodně nás to zajímalo, navíc jsme všichni byli velmi mladí, to nadšení bylo i tím dané.“
Mateja a její manžel byli po léta taneční pár. V nejlepších letech měly jazvenické Sedmikrásky až šest tanečních párů. Pro srovnání, dnes tančí také dvanáct tanečníků, tančí krásně, ale mezi nimi je jediný chlapec. Mladší skupina už není, děti vyspěly a přestoupily do skupiny větších tanečníků a ve vsi jich ani hodně není.
„Před asi pěti lety jsme s Amálkou předaly vedení taneční skupiny, naučily jsme a předaly dnešním tanečníkům a vedoucím, Alence Šimkové a Vlastě Kokićové, všechny tance, které jsme znaly. Teď už jsme s Igorem jen ve výboru Besedy,“ říká Mateja.
„Nezapomenutelné vystoupení pro mne bylo při jedněch Lipovlanských setkáních. Už nevím, v kterém roce to bylo, ale byl tam průvod a vystoupení na otevřeném? Potom byl koncert a zábava při živé hudbě. Starší členky Besedy už chtěly jet domů, ale my mladí jsme se při hudbě na hřišti náramně bavili. Starší už seděli v autobuse, ale od jeviště se ozývalo Ne idemo noćas doma. To je píseň, kterou si vybavuji ve spojení s Lipovlany a Lipovlanskými setkáními.
Mateja vystudovala Fakultu chemického inženýrství a technologie v oboru ekologické inženýrství. V současnosti dokončuje stáž v Termoelektrárně-teplárně Sisak firmy HEP výroba, zanedlouho by měla nastoupit do stálého pracovního poměru. Igor Mankas se vyučil počítačovým technikem ve strojírenství, při zaměstnání dostudovává v Sisku třetí ročník Fakulty organizace a informatiky. Pracuje jako referent pro kontakt se zákazníky v městské firmě pro hospodaření odpadem.
Mladý pár se vzal v květnu v sousedních Selech, žije v Sisku v bytě u dřívějších železáren. „Jsme spokojeni s prací i se vším ostatním,“ říká Mateja. „Jen teď jaksi nestíháme jiné zájmy, například tanec, je to jiné.“ Mladí novomanželé se prý rádi projdou do města, zajdou si do kina, navštěvují různé události ve městě, i posvícení a další akce v rodném Jazveniku, nebo se navštěvují s kamarády. Málokterý víkend zůstává volný. Navíc oba působí v jazvenickém Sboru dobrovolných hasičů: Igor je velitelem sboru a Mateja je hasička 1. třídy. „Není to žádný div, je to rodinná tradice,“ uvádí sympatická mladá žena.
Mladá rodina plánuje zůstat v Sisku, odkud mají oba blízko do zaměstnání i do rodné vsi, nepomýšlejí na odchod do ciziny. A až Igor dostuduje a Mateja bude mít stálou práci, bude čas na příchod nových členů do rodiny, pořízení vlastního bytu a další hezké starosti. „Je nám dobře a jsme spokojeni,“ loučili jsme se s krásným mladým párem, který pamatujeme z tance na jevištích. Text a foto Ž. Podsedník