Celosvětově proslulý český vynálezce František Křižík

  • Posted on:  čtvrtek, 18 březen 2021 00:00

František Křižík přezdíván jako „český Edison“, celosvětově proslulý svými vynálezy, se nesmazatelně vryl do dějin elektrotechniky. Jeho životopis je plný velkolepých úspěchů, ale zahrnuje i těžká období a životní prohry. Co se ale při vyslovení jména Křižík vybaví snad každému? Elektřina, oblouková lampa, Křižíkova fontána a někomu možná i elektrárny, tramvaje a železnice.

Spojování Křižíka s Edisonem není úplně náhodné, ačkoli se sám Křižík tomuto přirovnávání již ve své době velmi bránil.
Oba se narodili v roce 1847, vyšli z chudých poměrů, věnovali se stejnému oboru, dokonce oba začínali na železnici, a navíc shodně věřili v budoucnost stejnosměrného proudu, který však dějiny nakonec odsunuly do pozadí, zatímco se plně prosadil proud střídavý.
Život českého Edisona je spjat se železnicí
Křižík pocházel z velmi chudé rodiny z Pošumaví. Narodil se ševci a posluhovačce. Jeho rodný dům v městečku Plánice nedaleko Klatov stále stojí a v současnosti slouží jako Křižíkovo muzeum.
Rodina žila skromně, u Křižíků však prý doma panovala láska a dobré vztahy. Jako dvanáctiletý František odchází studovat na německé reálné gymnáziu v Praze. Kvůli problémům s němčinou však zakrátko přestupuje na gymnázium české. Maturitu zde však nesložil, protože si nemohl dovolit zaplatit tehdy požadovaný poplatek za vykonání zkoušky.
Na pražskou techniku byl proto díky svému talentu a nadšení přijat jako mimořádný posluchač. Již během práce při studiu přišel se svým prvním uznávaným vynálezem, podařilo se mu významně zdokonalit železniční signalizaci. Se železnicí je Křižíkův život spojen i nějakou dobu po studiích. Zkonstruoval blokové signalizační zařízení, které pomohlo předcházet srážkám vlaků, zdokonalil také elektrické návěstidlo a výhybky.
Oblouková lampa – Křižíkův největší vynález
Díky vynálezům byl na tom již finančně lépe. Když v roce 1878 na světové výstavě v Paříži obdivoval obloukovou lampu vynálezce Jabločkova, myšlenku elektrického osvětlení už nemohl dostat z hlavy. Křižík obloukovou lampu výrazně zdokonalil, nechal si ji patentovat v roce 1880 a o rok později s ní v Paříži slavil obrovský úspěch.
Diferenciální oblouková lampa se samočinnou regulací se tak stává Křižíkovým životním vynálezem. Patent si na ni Křižík ponechal pro české země, do zahraničí jej prodává. Následně si v Plzni založil dílnu na výrobu obloukových lamp, které se mu podařilo postupně uvést na český i zahraniční trh.
Průkopník elektřiny jako praktického vynálezu
Později přesunul výrobu do Prahy a stal se velkým propagátorem využití elektřiny a elektrického osvětlení. Ve své době, kdy řada lidí vnímala elektřinu jako nebezpečné „pokusnictví“, uvažoval Křižík o plošné elektrifikaci našich zemí.
Chtěl zavést elektřinu do dopravy, zemědělství či hornictví. Prosazoval plné využívání vodní energie pro výrobu elektřiny, což byla v jeho době mimořádně pokroková myšlenka.

Světelná fontána jako senzace i další skvělé vynálezy
Poté, co svými lampami rozzářil ulice v Jindřichově Hradci a Písku, postavil v Žižkově první městskou elektrárnu u nás a začal vyrábět lustry, dynama a elektroinstalační materiál.
Také se pustil do projektu elektrické dráhy v Praze. Získat tuto zakázku se mu však zprvu nedařilo. Obrat přinesla Jubilejní výstava v Praze v roce 1891. Křižík zajistil kompletní osvětlení výstavy a jeho 800 metrů dlouhá tramvajová trať na Letné vzbudila obrovské nadšení. Ručičku štěstěny pak na Křižíkovu stranu definitivně obrátila senzace v podobě světelné fontány na výstavišti. Zakázky se Křižíkovi jen hrnuly, což vedlo i ke spuštění tramvajové trati z pražského Florence do Vysočan v roce 1896.
Souboj o výstavbu pražské elektrárny v Holešovicích však Křižík prohrál, zakázku získal jeho velký konkurent Emil Kolben, který si dříve uvědomil výhody střídavého proudu. Křižík sice ještě stihl vybudovat elektrickou železnici z Tábora do Bechyně (první svého druhu v Rakousku-Uhersku), ale pod tíhou finančních problémů přišel o svůj podnik a stáhl se z veřejného života. Zemřel v obci Stádlec u Tábora v roce 1941 ve věku 93 let, pochován je na pražském Slavíně.
Zajímavosti ze života Františka Křižíka
Rodiče Františka Křižíka dlouho marně toužili po dítěti. František, jako vymodlené dítě, se narodil, když už to zřejmě nikdo nečekal, jeho matce bylo tehdy již 45 let.
Význam vzdělání pro pozdější život nadaného chlapce si jeho matka brzy uvědomila, všemožně jej podporovala, byť sama žila ve velké chudobě.
Doba studií v Praze byla pro Křižíka obzvláště ze začátku velmi náročná, musel se o sebe postarat především sám, měl často hlad a nemohl se pořádně vyspat. Jednou za měsíc mu jeho tehdy již asi šedesátiletá matka nosila zásoby jídla pěšky až z Klatov.
V roce 1872 se oženil a s manželkou Pavlínou žil až do její smrti. Jejich manželství je však zasaženo několika tragédiemi. Zemřelo jim pět z osmi dětí.
Křižík byl velký český patriot a rád si užíval společenského života.
V roce 1896 sestrojil svůj první elektromobil (vypadal podobně jako kočár).
Málokdo ví, že Křižík stejně jako někteří z jeho nejbližších spolupracovníků a podporovatelů patřil mezi významné členy tajemného řádu svobodných zednářů.
Po Františkovi Křižíkovi se jmenuje planetka (či asteroid), kterou 7. září 1983 objevil český astronom Antonín Mrkos na hvězdárně na Kleti. Jméno navrhli Zdeněk Moravec a Miloš Tichý, planetka nese označení 1983 RX. Na stránkách NASA je možné sledovat také dráhu planetky. elektrina.cz, vybrala js

Read 74 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi