S ministrem zahraničních věcí ČR Tomášem Petříčkem

  • Posted on:  čtvrtek, 18 březen 2021 00:00

MÁM VELKOU RADOST Z ÚSPĚCHŮ NAŠÍ SPOLUPRÁCE
Vstříc návštěvě ministra zahraničních věcí České republiky Tomáše Petříčka, který se v Daruvaru zúčastní slavnostního otevření přistavěné budovy české základní a mateřské školy, jsme mluvili s ministrem zahraničních věcí jak o společném financování krajanských projektů, tak o vztazích dvou zemí, vzájemném obchodu, cestovním ruchu a boji s epidemií koronaviru.

Daruvar, sídlo české menšiny v Chorvatsku, navštívíte o slavnosti otevření dokončené stavby části budovy České základní školy Jana Amose Komenského, jedné z dvou škol, v nichž celá výuka probíhá v češtině. Nový prostor používá i Česká mateřská škola Ferdy Mravence, jedna z nejstarších mateřských škol v Chorvatsku. Jak hodně se v České republice vědělo o krajanské komunitě v Chorvatsku a jejím školství, když se rozhodovalo o spolufinancování tohoto projektu?  
Česká komunita v Chorvatsku je doma v Česku dobře známá a mohu vás ubezpečit, že byla známá i před rozhodováním o financování projektu. Naopak bych řekl, že dobré povědomí o naší komunitě jistě přispělo k tomu, aby projekt podporu dostal. Výuka českého jazyka, jeho udržování a šíření jeho znalosti jsou základním cílem Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí společného pro Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Domem zahraniční spolupráce.
Určitě také víte, že tato přístavba budovy české školy Komenského není první a že se financuje ze státních rozpočtu obou zemí. Poprvé to bylo v roce 1999. Tehdy mohla česká škola díky přístavbě mít veškerou výuku pod jednou střechou a uvolnit prostor v Českém národním domě, kde do té doby probíhala část výuky. Šlo o velkou investici, přes milion eur, a škola získala sportovní halu, knihovnu s čítárnou, šest velkých učeben, čtyři kabinety, vstupní halu, šatny a toaletní prostory. Tenkrát nový objekt otevřeli chorvatský ministr školství a český náměstek ministra školství; nyní premiér a ministr zahraničních věcí, tedy o stupeň vyšší úroveň, což také hovoří o vztazích mezi dvěma zeměmi. Je ještě prostor pro krajanské komunity a zvelebování vzájemných vztahů?   
Prostor vylepšování vztahů je a vždy bude. Osobně jsem velmi rád, že jsou čeští krajané v Chorvatsku velmi aktivní a z hlediska podpory vzájemných vztahů i velmi nápadití. Ve vaší otázce shrnujete velmi úspěšnou cestu, která mapuje dosavadní spolupráci. Já mám z těchto úspěchů velkou radost. Necháme se překvapit, jaké nové výzvy nám přinesou další roky. Vím například, že vedení vaší organizace má zájem o rozšiřování integračních programů. Zde se zcela jistě už nyní otevírají další možnosti. Budu se těšit na nové impulsy.
Společné financování přístavby daruvarské české základní a mateřské školy a stejně tak pravě zahájená stavba Českého kulturního centra v Daruvaru jsou projekty, kterými se vyšlapává cesta k bilaterální dohodě o vzájemné ochraně národnostních menšin mezi Českou republikou a Republikou Chorvatskem. Jak postupují přípravy na podepsání bilaterální smlouvy?
Na MZV už proběhla interní jednání. Význam smlouvy by byl samozřejmě jak praktický, tak i symbolický. Věřím, že řešení najdeme, aby česká komunita v Chorvatsku mohla v budoucnu dále růst.
Česká republika pečuje o krajany i podporou, kterou poskytuje studentům, vysíláním českých učitelů do krajanských komunit, financováním infrastrukturních projektů krajanských spolků i jinými způsoby. Budou tyto programy pokračovat a vůbec, co můžeme očekávat, když jde o podporu krajanské komunitě?
Chceme prohlubovat vztahy mezi českými krajany v zahraničí a jejich vlastí. Chorvatsko není výjimkou. Už počtvrté vláda prodloužila Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, a to až do roku 2025. Umožňuje nám to pokračovat ve vysílání učitelů českého jazyka přímo ke krajanům, lektorů na bohemistická pracoviště zahraničních univerzit i krajanských studijních pobytů v České republice. Na krajanské projekty budeme mít na MZV více peněz, proto doufám v ještě intenzivnější spolupráci například s krajanskými spolky.
Mezinárodní vztahy České republiky a Republiky Chorvatska jsou, jak se obvykle říká, dobré a přátelské, bez otevřených otázek. Že to není pouhá kurtoazie, dosvědčují čísla zahraničního obchodu, která pořád stoupají. Jaká je situace nyní jak ohledně vývozu a dovozu, tak i pokud jde o investice?
Do vzájemného obchodu zasáhla i v tomto případě pandemie. Podnikatelé nemohou tolik cestovat, ekonomiky jednotlivých zemí se propadají. Snažíme se ale neustále – a já myslím, že se nám to daří – hledat pro české exportéry nové možnosti. A v Chorvatsku se nám to daří. Naše ambasáda je v tomto směru aktivní a pomáhá například s prezentací českých výrobců v Chorvatsku. Do roku 2030 chorvatská vláda plánuje investovat několik miliard eur do rozvoje železniční infrastruktury, to by mohla být jedna z velkých příležitostí pro naše firmy a naše know-how.
Koncem loňského roku ukončil svou diplomatickou misi velvyslanec České republiky pan Vladimír Zavázal. Můžete nám říci, kdo přijde na jeho místo a jak se vybírají velvyslanci do zemí se silnou krajanskou komunitou? Má tato skutečnost vliv na volbu?
Vždycky stojíme o to, aby Českou republiku v zahraniční reprezentovali lidé s těmi nejlepšími předpoklady. A to i vzhledem ke specifikům dané země. Právě post velvyslance v Chorvatsku je navíc prestižní záležitostí. Aktuálně je na něj vypsáno výběrové řízení.
Česká menšina v Chorvatsku má pověst nejlépe organizované krajanské komunity ve světě. Jak se na chorvatské krajany díváte v ministerstvu zahraničních věcí, a jak Vy, ministr zahraničních věcí osobně?
Fungování a organizaci krajanů v Chorvatsku obdivuji. Je skvělé, jak jsou aktivní, že vytrvale podporují zachování češtiny, českých zvyků, zkrátka nezapomínají, odkud pocházejí. Vím, že to není samozřejmé ani automatické. V Chorvatsku je situace možná snazší než ve vzdálenějších regionech v tom smyslu, že krajanská tradice je zde silná, v minulosti jsme žili v jednom státě, i když už je to poměrně dávno. Vznikla tu skvělá organizační struktura a nahrávají tomu i chorvatské zákony. To by ale samo o sobě nestačilo. Především je zapotřebí aktivní osobní přístup samotných krajanů, včetně čelních představitelů. Jsem si jist, že v žádné jiné zemi světa nemáme tak hustou síť krajanských organizací jako právě v Chorvatsku. Doufám, že je jasné, že zájem je oboustranný. Jak ze strany Česka, tak ze strany krajanů. Právě na tom, aby tato spolupráce byla skutečně vyváženě obousměrná, a to jak v Chorvatsku, tak i u jiných krajanských komunit ve světě, se chci ještě více do podzimních voleb zaměřit. Rád bych, aby se podařilo krajany po světě propojit. Tomu by mohl napomoci projekt Czech Global, který ve spolupráci s MZV vzniká.
Pravě 16. března, kdy bude probíhat slavnostní otevření školy, má narozeniny krajanský časopis Jednota. Toho dne v roce 1946 vyšlo první číslo českého týdeníku, který vlastně navazuje na mnohem delší tradici krajanského tisku v Chorvatsku. Sahá až do začátku dvacátého století, a je silným prostředkem zachování národnostní identity a jazyka. Měl jste možnost se seznámit s krajanským vydavatelstvím?  
Dostalo se ke mně několik výtisků Jednoty, který od vás pravidelně na MZV dostáváme. Je to vždy zajímavé čtení a hodně vám fandím. Jde samozřejmě také o nenahraditelné pojítko mezi krajany navzájem a mezi českou kulturou a Českem jako takovým.
Slavnostní otevření školy se těžce dojednávalo, protože plány ovlivňovaly epidemická situace a krizová opatření. Jak Česká republika bojuje s pandemií koronaviru a jak se bude podle vás situace vyvíjet?
Česko skvěle zvládlo prví vlnu pandemie. Bohužel od loňského podzimu se situace u nás zhoršuje a stojíme na hraně kolapsu našich nemocnic. Proto jsme sáhli k dalšímu zpřísnění, přestože víme, jak náročné to pro všechny je – existenčně, psychicky... Máme za sebou rok pandemie a nadechnout jsme se mohli relativně normálně pouze loni v létě. Cestou zpět k „normálu“ je očkování, to není žádná česká specialita, ale celosvětový fakt. Proto je vakcín nedostatek a neočkujeme tak rychle, jak bychom si představovali. Z toho důvodu musíme zatím pracovat s tím, co máme – tedy s restrikcemi směřujícími zejména na pohyb a setkávání lidí.
Čteme v těchto dnech, že se na letošní sezonu cestovního ruchu opět chystá žlutý vlák RegioJet a že letos nebude jezdit jen do Rijeky, ale i do Splitu, také do Bosny a Hercegoviny (Neum) a do Černé Hory (Kotor). Vloni to byl opravdu zásah do černého, a zachránil chorvatskou turistickou sezonu. Myslíte si, že by se letos mohlo všechno opakovat, tedy že se Češi nezřeknou chorvatského moře ani ve složitých podmínkách pandemie?
Určitě nezřeknou. Chorvatsko pro Čechy jistě zůstane jednou z hlavních destinací. Téměř jistě ale mohu říct, že to nebude bez podmínek, jako „před pandemií“. Těžko nyní odhadovat, jaké podmínky nastaví pro turismus třeba Chorvatsko, jaká bude situace v Česku. Osobně doufám, že by obecně mohl pomoci například vakcinační pas, který je v jednání na úrovni EU.
Jak jste Vy osobně na tom, znáte Chorvatsko, a pokud trávíte dovolenou na Jadranu, která místa jste si oblíbil? A také – jestli byste podpořil vznik společného rekreačního místa pro české a krajanské děti, kde by se mohly potkávat během léta?
Mám rád přírodu. Chorvatsko zatím neznám tak dobře, jak bych si přál, i když jsem tam už několikrát byl – jak pracovně, tak soukromě. Loni jsme ale s rodinou trávili léto kvůli pandemii v Čechách, byli jsme například v Beskydech. Chorvatsko je krásná země plná míst, která jinde na světě nenajdete. Když k tomu přičtete vstřícné lidi a obecně přívětivé prostředí, je to takřka ideální kombinace. Myslím, že o setkávání Čechů v Chorvatsku během letních dovolených rozhodně není nouze a není k tomu potřeba společné rekreační místo. Každou příležitost k dalšímu setkávání ale vítám.
Otázky kladl M. Pejić, foto MZV a internet

Read 46 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi