Rijecké schody Petra Kružiće k Trsatu

  • Posted on:  středa, 05 květen 2021 00:00

VYŠPLHÁTE JIMI I DO VÝŠKY MOUNT EVERESTU
Náboženská identita Rijeky a jejího širšího okolí, vlastně celého Přímoří, úzce souvisí s dvěma sakrálními stavbami, které ve skutečnosti na sebe tak úzce navazují, že vlastně činí celek. Je to známé mariánské poutní místo svatyně Panny Marie Trsatské, ochránkyně námořníků a Královny Jadranu, a Trsatské schody, které k ní vedou od centra města.

Schody Petra Kružiće, známější jako Trsatské schody, začínají na Deltě, tam kde se rozdvojuje dnešní a bývalé koryto Rječiny – Mrtvý kanál, a jsou nejkratší cestou na kopec Trsat, k svatyni a klášteru v nadmořské výšce 138 m. Je jich 539. Jenže v tom vězí háček – na jiném místě najdete, že je jich 561, jinde 559 atd., protože je údajně nemožné spočítat je, a jejich počet se podle některých tvrzení mění ze dne na den. Má o to prý jakýsi zájem a určitou roli v tom hraje sám čert. Ten totiž těmi trsatskými schody měl prý co činit a od samého založení a začátku jejich stavby do ní jaksi strkal prsty.
To bylo tak…
Zanedlouho po tom, co andělé 10. května 1291 přinesli z Nazaretu na Trsat svatý domek Panny Marie, který byl později přenesen do italského Loreta, byl panovníkem Trsatského hradu kníže Martin Frankopan. Ten se snažil vystavět schody z Rijeky ke svatyni, aby ulehčil spoustě lidí, kteří se k svatyni vydávali na pouť. Avšak nemohl najít dostatečný počet zedníků, kteří by schody vystavěli. V průběhu těchto jeho nesnází ho navštívil čert, který slíbil schody postavit, avšak za podmínky, že povedou k hospodě, kterou tam on založí, a ne ke svatyni. Nevěda si rady, kníže se šel poradit s trsatskými františkány. Ti mu poradili, aby svolil, nechal čerta schody vystavět, a oni se budou modlit, aby nevedly k hospodě, nýbrž ke svatyni. Stalo se přesně tak, schody byly postaveny a končily před svatyní. Čert šíleně zuřil. Když mu pak jeden malý čertík pověděl ještě to, že mniši tvrdí, že každému věřícímu, který k svatyni po schodech přijde po kolenou, bude odpuštěno tolik hříchů, kolik je schodů, začal čert ve vzteku, že ho mniši přelstili, rozhazovat kamení, které po stavbě zbylo. Mnoho schodů přitom rozbil, proklel vlastní dílo, a rozhodl se pomstít tak, že ty schody žádný člověk nikdy nedokáže spočítat a nedozví se, kolik jich přesně je.
Ve skutečnosti dal schody vystavět Petr Kružić, kapitán Klisu a hrdina v bojích proti Turkům. Bylo to v roce 1531 a schody byly jeho záslibným darem. Tehdy bylo vystavěno 128 schodů na nejpříkřejší části kopce. V roce 1725, když císařský velitel a kapitán osady Brinje Gabriel Aichenburg na nich postavil kapličku, schody obnovil a dal přistavět další na horní části, bylo schodů 417, a po roce 1930, kdy proběhla poslední obnova, se počet schodů vyšplhal na dnešních (snad) 561. Schody sloužily a slouží i dnes poutníkům přijít k zázračné Panně Trsatské, kam mnozí z nich vystupují i po kolenou kvůli pokání, s nadějí na odpuštění hříchů. Podél cesty pokání byly při schodech během 16. až 18. století postavené kapličky zasvěcené různým světcům. Barokní vstupní portál v podobě vítězného oblouku je z 18. století.
V roce 2020 v období jarní karantény kvůli koronaviru trpěli sportovci všech disciplín nedostatkem příležitostí trénovat. V polovině dubna se tři z nich rozhodli pro tzv. Everesting po trsatských schodech. Jde o výzvu, při které si sportovci zvolí místo, na kterém stále stoupají, dokud nedosáhnou výšku Mount Everestu (8848 m). Na Trsatských schodech se to rozhodli vyzkoušet ultramaratonec Pavle Kruljac, triatlonista Domagoj Pauković a běžec Leon Kamenski, a uspěli. Běhali po 539 schodech, kolik jich je od vstupu na Deltě do ulice Šetalište Joakima Rakovca, po každém výstupu vystoupili o 112 až 116 metrů výškového rozdílu. Museli tedy vyšplhat po schodech přesně 79krát, a dodatečně podnikli ještě jeden počestný výstup, aby jich bylo kulatých 80. To znamená, že chůzí a během zvládli 43 120 schodů, a protože po nich i sestupovali, počet se zdvojnásobil na 86 240 schodů. Výstup zahájili 10. dubna v 5 hodin ráno a jako první cíl dosáhl Kruljac za 21 hodinu 7 minut, ve 2 hodiny v noci, ostatní si poběželi ještě hodinu dvě. Triatlonista Pauković pak novinářům řekl, že v Chorvatsku byly doposud uskutečněné 22 takové výzvy a pouze 2, a tato na Trsat třetí, chůzi a během, všechny ostatní byli na kolech.
Trsatské schody, kryté hlubokým stínem zeleně, jsou pro obyvatelé stále zajímavou komunikací, a to nejen pro chodce z oblasti Bulevard a Trsat, kterým zkracují cestu z města k domovu, ale i pro ostatní obyvatele a návštěvníky Rijeky. To, na co po procházce těmito schody dlouho nezapomenete, je výhled na Rijeku, Rijeckou zátoku, horu Učku, nebo na tvrz Trsat.
Až vyšplháte až na konec schodů, k bazilice Panny Marie Trsatské, určitě se zastavíte u nepřehlédnutelné nádherné sochy papeže Jana Pavla II. před vchodem do svatyně. Vlevo od ní je socha Matky Terezy, a bez vašeho povšimnutí určitě nezůstane ani kamenná socha vpravo, socha českého světce Jana Nepomuckého, jedna ze dvou rijeckých soch tohoto světce. Text a foto Sněžka Hercegová

Read 48 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi