100 let Besedy v Hercegovci, 90 let domu, 150 let od přistěhování

  • Posted on:  čtvrtek, 09 září 2021 00:00

S PŘÁNÍM ÚSPĚŠNÉ PRÁCE V DRUHÉM STOLETÍ ŽIVOTA
Krajanská komunita obce Hercegovec se dočkala oslavy trojího jubilea, která se kvůli pandemii koronaviru nemohla konat vloni, kdy se naplnilo sto let od založení České besedy, devadesát od stavby Masarykova domu a sto padesát od příchodu prvních českých rodin na toto území. Oslava se konala 28. srpna ve svátečně vyzdobeném sále Domu a za přítomností mnoha hostů.

„Před necelým desetiletím došlo ve spolku k naprosté směně generací a mladí, kteří převzali vedení Besedy, povzbudili činnost spolkových složek a za pomoci poslance Vladimíra Bílka zahájili velký cyklus investic do rekonstrukce spolkového Domu,“ řekla předsedkyně Besedy Maja Angjalová. „Rok co rok jsme vkládali do obnovy a úprav, od střechy k podlaze, a do úpravy okolí, a velká výročí spolku oslavujeme v úplně obnoveném Domě. To by ale nešlo bez svornosti a píle všech tří set členů spolku, kteří žijí jako jedna velká rodina, a k úpravě Domu přispěli i svou dobrovolnou prací.“ Poděkovala svým předchůdcům ve funkci předsedy spolku, poslanci Bílkovi, Svazu Čechů, Radě pro národnostní menšiny a Úřadu pro lidská práva a všem, kteří pomohli při obnově Domu.
Slavnosti se zúčastnili mnozí hosté, mimo jiných místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková, zástupkyně župana Táňa Novotná Golubićová, starosta obce Hercegovec Boro Bašljan, předseda obecní rady Željko Budjina. Poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek se oslavy nemohl zúčastnit a poslal jako svou vyslankyni Lydii Horvatovou. Zvlášť milými hosty byli potomci Lva Kaldy, záhřebského architekta, který Masarykův dům projektoval, jeho vnuk Lav Kalda s rodinou, a vnuk Václava Petra Miroslav Petr, který s přítelkyní přijel z Plzně. Všichni poblahopřáli jubilujícímu spolku a zdůraznili že toto prostředí je příkladem skvělé spolupráce a kladného soutěžení české krajanské komunity a většinového chorvatského národa. Vyjádřili i přesvědčení, že Beseda bude stejně úspěšně působit i v dalším století svého života.
Program, který moderovala studentka češtiny Mihaela Kramarićová, pokračoval před nově upraveným Domem odhalením busty Tomáše Garriguea Masaryka, kterou spolku daroval Československý ustav zahraniční Praha. Před Domem byla umístěná loni na podzim. Bustu společně odhalili předsedkyně Besedy M. Angjalová, vyslankyně poslance Bílka L. Horvatová, místožupanka T. Novotná Golubićová, místopředsedkyně Svazu M. Válková a starosta obce B. Bašljan.
„Beseda v Hercegovci patří mezi nejstarší v Chorvatsku,“ řekl Marijan Lipovac, předseda Chorvatsko-české společnosti, který připravil přednášku o dějinách krajanské komunity v Hercegovci a o výročích, které oslavuje. Dodal, že do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 zde působilo jen pět krajanských spolků. Zdůraznil také, že v době založení spolku byli Češi v Hercegovci nejpočetnější národností, že vlastnili „144 domů a 1400 z úhrnem 2000 jiter zemědělské půdy, 140 koní a 500 kusů dobytka, platili nejvíce daní a tím pádem nejvíce přispívali k rozvoji obce.“ Už od roku 1925 působila ve vesnici česká škola. Ta byla v rodinném domě předsedy spolku Václava Petra, který nájemné dával do stavebního fondu České besedy, a tak vytvořil finanční podklad pro stavbu Domu. V té době bylo činné i ochotnické divadlo, které nemělo prostor pro svou činnost. Vyřešil to opět V. Petr, který dal na představení svou pilu a vstupné zase do stavebního fondu. „Ve zdejší krajanské komunitě došlo ke změnám po druhé světové válce, kdy se Václav Petr vystěhoval do Čech, kam přenesl i svůj mlýn, a vedení spolku převzali noví lidé, kteří v díle Václava Petra pokračují dodnes. Zásadní poučení z dějin České besedy Hercegovec jest, že pro úspěch jsou nejdůležitější lidé s vizí, energií a vůlí, kteří svou komunitu shromažďují a vedou kupředu. Jakkoliv je hezké vlastnit spolkový dům, bylo by to marné, kdyby nebylo lidí, kteří v něm pracují,“ uzavřel M. Lipovac.
Přenáška M. Lipovce povzbudila Miroslava Petra, aby oslovil obecenstvo a v dojemném projevu sdělil, že se o svých zdejších předcích bohužel nedozvěděl v rodině, ve které se o tom hodně nemluvilo, ale že v rodinné komunikaci zbyla řada slov, „která se v Čechách nepoužívají a děda s pradědečkem je přinesli z Chorvatska.“
Po přednášce a projevech hostů byla bývalým předsedům Besedy Karlu Kučerovi, Jaroslavu Vojtovi a Zdeslavu Vackovi odevzdána uznání. Další uznání byla předána řadě jedinců, kteří se zasloužili o činnost Besedy a pomohli v obnově Domu.
Oslava skončila kulturně-uměleckým programem, v němž se představila mladá taneční skupina domácí Besedy a skupina seniorů Manželské páry, obě doprovázené spolkovou dechovou hudbou, taneční skupina Vodička České besedy Velké a Malé Zdence a folklorní soubor Srdéčko České obce Bjelovar doprovázený spolkovou kapelou Staří přátelé a pěveckou skupinou Rozmarýnky. Po programu se hosté a domácí srdečně bavili při bohaté večeři. Text a foto M. Pejić

Střípky z dějin
„Krajanská komunita oslavuje trojí výročí, klidně bychom však mohli přidat ještě dva kulaté letopočty, tykající se samé vesnice – 290 let od první písemné zmínky (1730) a 190 let stavby farního kostela svatého Štěpána (1830),“ řekl Marijan Lipovac na začátku svého velice zajímavého přehledu dějin hercegoveckých Čechů. „Neexistují přesné údaje o prvních Češích, kteří se na toto území přistěhovali, ale rokem začátku jejich příchodu se může považovat rok 1871, kdy byla Vojenská hranice zrušena a připojena k Chorvatsku.“
Větší přistěhovalecká vlna začíná o deset let později, první česká příjmení byla Štička, Škeřík, Bartoš, Lenoch, Kráčmer... Největší počet Čechů přišel z Litomyšle a z řady měst Česko-moravské vysočiny. Podmínky pro život byly těžké, snadnější začaly být, když Josef Petr v roce 1884 otevřel kovářskou dílnu a začal vyrábět železné pluhy. Později otevřel mlýn a pilu. J. Petr a jeho synové měli rozhodující význam pro rozvoj a vzestup vesnice, ale o její pokrok se zasloužili i jiní, zvlášť Josef Novák, který vlastnil cihelnu a hospodu, a Jan Kulhavý, který měl dílnu na opravu zemědělských strojů.
Beseda byla založena 8. června 1920 jako Český vzdělávací spolek, a už v příštím roce byla předsedou Václavem Vojáčkem reorganizována na Československou besedu. Klíčovou osobou pro rozvoj menšinového života v Hercegovci mezi dvěma světovými válkami byl Václav Petr, který byl předsedou spolku od roku 1924 do roku 1948, a tak se zasloužil také o stavbu Masarykova domu. Dům byl slavnostně otevřen 7. září 1930 a byl prvním českým domem vystavěným v Chorvatsku a druhým v Jugoslávii. Dostal jméno Masarykův dům na počet osmdesátin československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka.

Read 7 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi