Sto let Svazu Čechů XX – Náznaky zlepšení vztahů

  • Posted on:  středa, 22 září 2021 00:00

BOHATÁ A ÚSPĚŠNÁ ČINNOST
Svými úspěchy se Československý svaz pochlubil na svém rozšířeném plénu 8. června 1952. Tajemník Václav Doležal uvedl, že bylo v období od roku 1951 do dubna 1952 uspořádáno 450 přednášek, sehráno 84 divadelních představení, uspořádáno 19 výletů a 68 společenských večerů. Vedle Jednoty a Dětského koutku začal Svaz vydávat učebnice pro první, druhou a čtvrtou třídu českých škol a více publikací.

Činných bylo 21 českých a dvě slovenské školy, a na Učitelské škole v Pakraci bylo české oddělení, v němž se vzdělávali budoucí učitelé českých škol. Od 6. do 27. července 1951 pořádal Svaz jazykový kurz pro české učitele.
Velký úspěch měly Obžínky/Dožínky, které se konaly od 23. do 25. srpna 1952 v Daruvaru. Sešlo se na nich dokonce 15 000 účastníků. Vládu LR Chorvatska představovali ministr dopravy Većeslav Holjevac a ministr lidového zdraví Marijan Cvetković. Očekávalo se, že přijde také Josip Broz Tito, který se však omluvil z důvodu státnických povinností. Poprvé po rezoluci Informbyra byl přítomen i československý politik, bývalý ministr a místopředseda vlády Bohumil Laušman, který kvůli politickým rozbrojům v Československu emigroval a určitou dobu žil v Jugoslávii. Jeho projev, v němž ostře promlouval o sovětské a československé politice, měl zvláštní váhu. Laušman mluvil podobně i na dožínkových slavnostech v Končenicích v roce 1953. Jeho život však skončí tragicky: v prosinci 1953 ho v Salcburku československá tajná služba unesla a odvedla do Československa. Byl odsouzen na 17 let vězení, kde také zemřel v roce 1963. Kritiky režimu v Československu zazněly také na dožínkových slavnostech ve Velkých Zdencích v roce 1954.
Koncem roku 1952 vyšlo nákladem Československého svazu první číslo Českého lidového kalendáře, které se stane nevyhnutelnou příručkou příslušníků české menšiny s beletristickými texty, shrnutím činností menšinových sdružení a zprávami z krajanského života. Palčivým problémem, se kterým se Svaz potýkal v souvislosti s menšinovými školami, byl nedostatek učebnic, protože se nedaly sehnat z Československa.
Druhá valná hromada Svazu se konala 19. dubna 1953. Hlavním hostem byl člen Výkonné rady Sněmu LR Chorvatska Dragutin Saili. Shromáždění se konalo proto, aby se rozhodlo o začlenění Československého svazu do Socialistického svazu pracujícího lidu Chorvatska SSRNH (pokračovatele dřívější Národní fronty), což bylo povinností všech společenských organizací. Byl zvolen nový výkonný výbor, předsedou Svazu byl potvrzen Mišo Kmecik, místopředsedy byli zvoleni Vjekoslav Kolařík a Jindra Winkler. Kmecik měl obsáhlý referát o politické situaci v Jugoslávii a ve světě (dotkl se také války v Koreji), což se stane jeho zvykem také na příštích shromážděních. Valná hromada se konala měsíc po úmrtí vůdců Sovětského svazu a Československa Josifa Stalina a Klementa Gottwalda, takže Kmecik konstatoval, že v sovětské politice dochází k jistým změnám a vyjádřil naději, že sovětští předáci jednou uznají, že v politice vůči Jugoslávii chybovali. Obsáhlý referát měl tajemník Doležal, který uvedl, že Svaz sdružuje 36 spolků, protože od minulé valné hromady svou činnost obnovily další dva spolky. Vyjádřil svou spokojenost se zvýšením počtu členů v některých českých Besedách, v Končenicích dokonce o 140 procent, zatímco se v Daruvaru počet členů z 370 zvýšil na 560. V poslední době se konalo dokonce 910 přednášek na kulturní, ale také na politická témata, na 12 místech přednášel Bohumil Laušman. Z kulturních činností byla nejvýznamnější činnost divadelní, sehrálo se 138 představení. Doležal upozornil, že všechna neměla stejnou úroveň, pročež je nutné, aby se divadelní ochotníci neustále vzdělávali. V zájmu podpory loutkových divadel se 9. května 1953 v Záhřebu pořádal festival loutkových divadel ze Záhřebu, Daruvaru a Končenic, a v Daruvaru se 6. a 7. června konalo druhé vydání akce Jaro naší menšiny, na kterém se tentokrát sešlo několik stovek žáků.
Při sčítání lidu v Chorvatsku v roce 1953 bylo evidováno 25 967 Čechů, pro srovnání v roce 1948 bylo 28 991 Čechů. Tendence poklesu počtu pokračovala i přes veškeré úsilí českých spolků a Československého svazu, třebaže byl menší, než se dalo čekat, vzhledem k tisícům Čechů vystěhovaných během reemigrace.
V rámci dožínkových slavností se v Končenicích 15. a 16. srpna 1953 konala oslava desátého výročí založení I. československé brigády, při níž byl jejímu padlému veliteli Josefu Růžičkovy posmrtně udělen titul národního hrdiny. Na Bučji, kde byla brigáda v roce 1943 založena, byl postaven kamenný památník. Svaz a další menšinové organizace budou věnovat velkou pozornost výročím brigády, zachováním vzpomínek na ni a účasti Čechů v protifašistickém odboji až do konce osmdesátých let se vzkazem, že tím Češi spolu se Slováky sami vybojovali své právo na rovnoprávnost v nové Jugoslávii a v její socialistické společnosti, na volný rozvoj a uchovávání vlastních národnostních specifik. Když se začátkem října 1953 v Bjelovaru konala oslava 10. výročí založení X. záhřebského korpusu, přítomen byl také Josip Broz Tito, ale také delegace Československého svazu, jejíž členové měli už podruhé v průběhu jednoho roku příležitost promluvit si s vůdcem socialistické Jugoslávie. Mimo jiné se jednalo o otevření českého gymnázia v Daruvaru, a Tito přislíbil svou podporu. Výsledkem bylo otevření chorvatsko-českého gymnázia 10. září 1954, s vyučováním v chorvatštině i češtině, ve dvou zvláštních odděleních. Z 93 studentů se 73 zapsalo do chorvatského oddělení a 20 do českého. Prvním ředitelem gymnázia, které dostalo jméno Maršála Tita, se stal Josef Kubíček, učitel na české osmiletce, a jedním z profesorů byl také Josef Matušek, který bude po několika dalších desetiletí jedním z předních intelektuálů z řad české menšiny, neúnavný badatel v oblasti historie, kultury a tradic a jeden z předáků menšinových institucí.
Páté výročí založení oslavil Československý svaz 9. května 1954 plenárním zasedáním v Daruvaru, na kterém o uplynulých pěti letech působení mluvil tajemník Václav Doležal. Na poradě osvětových pracovníků uspořádané Maticí školskou 16. a 17. října 1954 v Záhřebu bylo konstatováno, že v Chorvatsku působí 20 českých a slovenských škol, osmiletka v Daruvaru, sedmiletka v Končenicích a Ivanově Sele a české oddělení na gymnáziu v Daruvaru. Na školách působilo 41 učitelů, porady se zúčastnilo 34 z nich. Nové školy se otevřely na Odkopech a v Tominovci. Matice školská také v následujících letech pořádala semináře pro učitele českých a slovenských škol.
Československý svaz posílil svou vydavatelskou činnost. Vedle týdeníku Jednoty a Českého lidového kalendáře vydával také školní učebnice, zpěvník Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti, návody k tancům Česká beseda a Královničky, sborník Naší mládeži, příběhy pro děti a pomůcky pro osvětové a kulturní pracovníky.
Přibližování Jugoslávie k západním státům a postupná liberalizace umožnily Československému svazu první styky se zahraničím, ale ještě stále ne i s Československem. Oknem do světa se stane Rakousko. V dubnu 1954 navštívili Záhřeb a Daruvar členové českého spolku Vlastenecká omladina z Vídně a na obou místech inscenovali operetu Románek krásné cikánky. V příštím roce, v dubnu 1955 navštívila delegace Československého svazu a Spojených spolků Záhřeb Vídeň, aby oplatila loňskou návštěvu. Předseda Svazu Mišo Kmecik, tajemník Václav Doležal a redaktor Jednoty Božidar Grubišić se zúčastnili hlavního shromáždění Vlastenecké omladiny, a Záhřebští uvedli jednoaktovku Čičak (Bodlák) Milana Begoviće.
Novou příležitostí k přehodnocení činnosti Československého svazu byla třetí valná hromada, která se konala 28. a 29. května 1955. Hostem byl člen Výkonné rady Sněmu LR Chorvatska Ivo Sarajčić. Mišo Kmecik vyjádřil své potěšení, že se vztahy mezi Jugoslávií a Československem lepší; důkazem k tomu bylo i to, že představitelé Svazu byli poprvé pozváni na recepci na československém velvyslanectví v Bělehradu. Kmecik proto navrhl pozvat na Dožínky velvyslance Viléma Pitharta. Lepší vztahy mezi Jugoslávií a Československem byly následkem normalizace vztahů mezi Jugoslávií a SSSR po Stalinově smrti v roce 1953, které byly symbolicky potvrzené návštěvou sovětské delegace vedené stranickým vůdcem Nikitou Chruščovem, právě v době konání hlavního shromáždění Československého svazu.
Podrobnou zprávu na valné hromadě přenesl tajemník Doležal. Zdůraznil, že v uplynulém období byly obnovené spolky v Uljaniku, Holubňáku, Královci a Jelisavci, konalo se úhrnem 543 akcí, z nich 176 celovečerních divadel, působí zde 21 škol, z toho jedno oddělení gymnázia, tři osmiletky a 17 obecných škol a přibylo 11 nových učitelů. Spolkům se doporučuje, aby se kolektivně začlenily do místních organizací Socialistického svazu. Rovněž bylo rozhodnuto v roce 1955 konat Dožínky a Naše jaro odložit na rok 1956, protože dvě takto velké slavnosti nelze pořádat v témže roce, poněvadž je to velká zátěž pro organizátory i účinkující. Proto se Dožínky budou konat vždy v lichém roce, a Naše jaro vždy v sudém.  Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 25 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2021

V Jednotě číslo 48, která vychází 4. prosince 2021, čtěte:
- Seminář krajanských učitelů v ČR
- Kulturní program v Dolních Střežanech a předvánoční dílna v Šibovci
- Sto let od narození Alexandra Dubčeka
- Úpravy budoucího odpočinkového areálu v Horním Daruvaru
- Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera
- Sto let Svazu Čechů: Nové výzvy pro Svaz Čechů  
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi